České pivovarnictví na Filipínách: Export znalostí, nejen piva
14.11.2025 / 09:35 | Aktualizováno: 14.11.2025 / 09:42
Filipíny a Česká republika – dvě země, které se na první pohled zdají být vzdálené nejen geograficky, ale i kulturně. Přesto se právě v oblasti pivovarnictví rýsuje možnost zajímavého partnerství. Zatímco Filipíny zažívají boom spotřeby piva a hledají nové technologie i chutě, Česká republika nabízí tradici, know-how a kvalitní suroviny.
Na Filipínách není pivo jen oblíbeným nápojem – je to kulturní fenomén. Tvoří přibližně 72 % celkové spotřeby alkoholu v zemi, což odpovídá více než 2,1 miliardám litrů ročně. Průměrná spotřeba na obyvatele činí kolem 20 litrů ročně a trh každoročně roste o 7 %. Do roku 2027 se očekává, že prodej piva dosáhne až 3,8 miliardy litrů.
Dovoz představuje zhruba 4 % celkové spotřeby, tedy přibližně 142 milionů litrů ročně. Dominují značky z USA, Japonska a Evropy. České pivo je na Filipínách dostupné, jeho podíl však zůstává marginální. V roce 2023 činil dovoz 81 750 USD, podobné hodnoty byly zaznamenány i v roce 2024 a predikce pro rok 2025 naznačují obdobný trend. Téměř výhradně se jedná o značku Pilsner Urquell.
Filipínský pivní trh je silně koncentrovaný. Téměř monoplní společnost San Miguel Brewery Inc. ovládá přes 90 % trhu a nabízí značky jako San Miguel Pale Pilsen, Red Horse, Cerveza Negra či San Mig Light. Druhým největším výrobcem je Asia Brewery Inc. se značkami jako Beer na Beer a Colt 45. Vedle těchto gigantů se začínají prosazovat i menší řemeslné pivovary jako Engkanto Brewery nebo Jade’s Temple, které přinášejí nové chutě a inovativní přístupy.
Filipínští spotřebitelé preferují lehké, osvěžující ležáky, často podávané s ledem. Oblíbená jsou i silnější piva jako Red Horse (6,9 % ABV) a roste zájem o ochucená piva – například s příchutí jablka, liči nebo citronu. Mladší generace, zejména mileniálové, vyhledávají řemeslná piva s unikátními chutěmi a příběhem. Zdravější životní styl podporuje poptávku po nízkokalorických variantách, jako je San Mig Zero.
Ačkoliv Filipíny nejsou primárním trhem pro české pivovarnické subjekty, představují s téměř 120 mil. obyvatel zajímavé teritorium s potenciálem pro export. Trh nabízí českým firmám široké možnosti – od vývozu piva přes dodávky technologií a surovin až po sdílení odborných znalostí.
Prémiová a autentická piva mají na Filipínách rostoucí oblibu. České ležáky typu pilsner mají dobrou reputaci a mohou oslovit zákazníky hledající kvalitu a tradici. Značky jako Pilsner Urquell, Budvar nebo menší craft pivovary mohou najít své místo v restauracích či specializovaných obchodech, přičemž prodeje online jsou vzhledem ke vzdálenosti spíše okrajovou záležitostí.
Tropické Filipíny nejsou producentem chmele, a proto jej dovážejí. V roce 2024 činil dovoz chmele 3 miliony USD. Hlavními dodavateli byly Německo (2,36 mil. USD) a USA (556 tis. USD). Český chmel má potenciál, ale jeho podíl na trhu zatím není dominantní, jelikož není filipínským dovozcům příliš znám. Žatecký chmel, ceněný pro své aroma, by se mohl stát zajímavou alternativou zejména pro výrobce řemeslného piva.
Modernizace trhu otevírá prostor i pro dodávky kvalitního vybavení – varné systémy, filtrace, plnící linky či chlazení. České firmy mají v tomto směru co nabídnout. Je však nutné české výrobky filipínským odběratelům aktivně představit, jelikož aktuálně odebírají obdobné technologie z jiných zemí, včetně evropských. Klíčovou roli hraje i nabídka servisu a záruk.
České pivovarnictví je známé svou odborností. Školení pro filipínské sládky (ideálně na místě), technologické konzultace nebo spolupráce s odbornými školami (např. VŠCHT Praha) mohou být cenným exportním artiklem. Sdílení zkušeností a budování dlouhodobých vztahů může přinést oboustranný růst.
Pivovarnictví je pro Českou republiku víc než jen průmysl – je to součást národní identity. A právě díky této tradici, kombinované s moderními technologiemi a odborností, může Česko na Filipínách uspět. Nejde jen o export surovin a technologií, ale především o sdílení zkušeností a budování partnerství v rozvoji pivní kultury nové generace.
M. Pěčková, DEK ZÚ Manila
