Celková národní produkce mléka dosáhla podle údajů National Dairy Authority (NDA) 43,3 milionu litrů. To představuje přibližně 12% meziroční nárůst a zároveň téměř 49% zvýšení oproti roku 2023 – tedy nejvyšší objem od doby, kdy jsou k dispozici systematická statistická data. Tento skok odborníci připisují zejména intenzivnější vládní podpoře, zlepšení výživy zvířat a postupnému zkvalitňování řízení chovů napříč celou zemí.

Hovězí dobytek, který je klíčovým pilířem rozvoje moderního mléčného průmyslu, zaznamenal ve stejném období zhruba čtyřprocentní růst produkce mléka. Přestože se může jednat o relativně nenápadné číslo, v kontextu dlouhodobě slabého a strukturálně zatíženého sektoru jde o důležitý signál. Naznačuje, že se filipínské chovy postupně posouvají správným směrem.

Zároveň však sektor stále čelí významným omezením. Průměrná dojivost se pohybuje kolem 10 litrů na krávu a den, což je ve světovém srovnání velmi nízká hodnota. Pro srovnání: v České republice dosahuje průměrná dojivost dojnic přibližně 9 000–9 600 litrů mléka ročně na krávu, tedy zhruba 25–26 litrů denně. Rozdíl je dán zejména nízkou genetickou úrovní stáda na Filipínách, omezenou dostupností kvalitních krmiv, slabší infrastrukturou, nedostatečným technickým vybavením farem a nižší mírou odborného řízení chovů.

Navzdory rekordnímu růstu produkce zůstává mléčná soběstačnost Filipín na úrovni přibližně 2,2 %. Jinými slovy, drtivá většina mléčných výrobků – včetně těch zpracovaných – je nadále dovážena. Filipínská vláda si tuto disproporci plně uvědomuje a stanovila si jasný strategický cíl: do roku 2028 se přiblížit alespoň k pětiprocentní soběstačnosti. Přestože jde o ambiciózní plán, kombinace politické podpory, institucionálních reforem a postupné profesionalizace chovů mu dává reálné obrysy.

Ústředním aktérem této proměny je NDA, klíčová instituce spadající pod filipínské Ministerstvo zemědělství. NDA není pouze regulačním či analytickým orgánem, ale funguje jako praktický hybatel změn, který přímo ovlivňuje rozvoj sektoru i každodenní praxi farmářů. Její programy jsou koncipovány komplexně a dlouhodobě. Zaměřují se na systematickou podporu farmářů, rozvoj a obnovu chovného stáda, investice do výživy zvířat, technického vybavení a veterinární péče. Důraz je kladen především na malé a střední farmy, jež tvoří páteř filipínské mléčné produkce. NDA jim poskytuje odborné poradenství, školení v oblasti farm managementu a zároveň je zapojuje do organizovaných produkčních a odbytových struktur. Zvláštní roli hrají státní „stock farms“, tedy specializované chovy fungující jako centra šlechtění, aklimatizace a rozmnožování kvalitního dojnického skotu. Tyto farmy zároveň slouží jako demonstrační a výuková centra, kde se testují moderní chovatelské postupy přizpůsobené tropickým podmínkám a odkud se know‑how systematicky přenáší k regionálním producentům.

Významné je, že rekordního růstu produkce v roce 2025 nelze vysvětlovat pouze navyšováním stavů hovězího dobytka. Filipíny sice i nadále každoročně dovážejí živá zvířata, včetně logisticky a finančně náročných leteckých importů, samotné dovozy by však bez navazujících opatření nepřinesly srovnatelný efekt. Klíčovou roli sehrál zejména postupný růst produktivity na úrovni farem – tedy zlepšování výživy, stabilizace reprodukce, snižování úmrtnosti a zvyšování odborné úrovně chovatelů. Růst produkce tak ve větší míře odráží zvyšování vnitřní efektivity chovů, nikoli pouze jejich mechanické rozšiřování. Rok 2026 má tento trend dále posílit. Vláda plánuje ve spolupráci s NDA cílený dovoz přibližně 870 vysoce kvalitních dojnic, který má urychlit genetickou modernizaci národního stáda. Současně budou otevřeny čtyři nové státní stock farms v regionech Bohol, Bukidnon, Cotabato a Agusan del Sur. Tyto provozy mají fungovat nejen jako produkční jednotky, ale i jako regionální centra moderního chovu a transferu know‑how místním farmářům.

Postupná proměna filipínského mléčného sektoru vytváří významný prostor pro mezinárodní spolupráci – a právě zde se otevírají nové příležitosti pro české exportéry. České technologie i know‑how v oblasti chovu, genetiky a zpracování mléka jsou na Filipínách známy a jsou vnímány jako kvalitní, spolehlivé a prakticky využitelné. České zkušenosti s holštýnským plemenem i českou strakou nabízejí kombinaci vysoké dojivosti, odolnosti a dlouhodobé užitkovosti, což jsou vlastnosti mimořádně cenné i v tropických podmínkách. Stejně tak jsou relevantní české kapacity v oblasti inseminace, embryotransferu a systematického šlechtění, které umožňují dlouhodobé zvyšování produktivity bez nutnosti masivních dovozů živých zvířat.

Vedle genetiky se otevírá široký prostor i pro export technologií – dojicích a chladicích zařízení, hygienických systémů, senzorů pro monitoring zdravotního stavu zvířat či softwaru pro řízení stáda. Filipíny zároveň dlouhodobě bojují s kvalitou výživy skotu, což vytváří příležitosti pro české výrobce krmných směsí, premixů, aditiv a technologií pro výrobu a konzervaci krmiv. Významnou roli může sehrát také oblast veterinární techniky a odborných školení, kde filipínské instituce oceňují spolupráci se zeměmi s vyspělým zemědělským sektorem.

Filipínský mléčný sektor dnes stojí na prahu hlubší transformace. Rekordní růst produkce, systematická role NDA, rostoucí domácí poptávka po čerstvém mléce a otevřenost vůči zahraniční spolupráci vytvářejí pevný základ pro další rozvoj. Pro české exportéry se tím otevírá možnost vstoupit na trh nejen jako dodavatelé jednotlivých technologií, ale jako dlouhodobí partneři, kteří mohou aktivně přispět k modernizaci a profesionalizaci filipínského mléčného sektoru.

Markéta Pěčková, ZÚ Manila