Filipínská literatura opět v češtině
07.09.2015 / 13:13 | Aktualizováno: 14.12.2021 / 15:03
Měsíčník světových literatur Plav vydal v srpnu 2015 zvláštní číslo věnované překladům z filipínské literatury. Jedná se o první výsledek společného česko-filipínského projektu, který je dílem Velvyslanectví ČR v Manile a prezidentské Komise na podporu filipínštiny. Dohoda podepsaná v červenci 2015 bude znamenat vydání tří českých knin na Filipínách a naopak tří titulů filipínských autorů v češtině. Filipínská literatura se tak v širším měřítku představuje českým čtenářům opět po třinácti letech, kdy v roce 2002 vyšla péčí společnosti Kontinenty v nakladatelství DharmaGaia antologie Darovaná žena.
Letošní nejexotičtější vydání měsíčníku Plav (www.svetovka.cz) se pokouší postihnout příklady literární tvorby z Filipín co nejšířeji – od konce 19. století do počátku století jedenadvacátého, od otce zakladatele (státu i literatury) José Rizala přes klasiky Nicka Joaquína a F. Sionila Jose po nejsoučasnější povídkovou tvorbu autorů jako jsou Marc Gaba, Rochita Loenenová-Ruizová nebo Crystal Koo. Jak napsala editorka tohoto čísla Silvie Mitlenerová v úvodníku „o filipínském písemnictví se u nás moc neví – a vlastně ani o tom vzdáleném ostrovním státě, který vídáme v médiích hlavně kolem Velikonoc, kdy se tam fanatičtí křesťané šlehají důtkami, nebo ve chvíli, kdy ostrovy zasáhne zde tak obvyklý ničivý tajfun nebo zemětřesení.“
Ve snaze prezentovat tvorbu autorů z tohoto ostrovního státu na hranici mezi Asií a Tichomořím a ukázat přitom její jazykovou i tematickou pestrost byly do výběru zastoupeny texty napsané původně nejen anglicky, ale také španělsky (povídka Pedra Paterna z počátku 20. století) i čínsky (básně Go Bon Juana and Grace Hsieh-Hsing Lee); několik básní je přeloženo sice z angličtiny, ale jejich originály vyšly původně v tagalštíně a filipínštině (autoři: Rio Alma, Joel M. Toledo a Enrique Villasis), v jednom případě navíc Plav zveřejňuje i v originálním znění. Tagalština, která je základním stavebním kamenem filipínštiny, budiž jediným skromným zástupcem bohaté škály domorodých jazyků, o kterých si můžete přečíst v rozhovoru s Virgiliem S. Almariem, básníkem a předsedou Komise pro podporu filipínštiny. „Úspěchy filipínštiny jakožto národního jazyka – jazyka literatury a později i jazyka vědění a národního pokroku – se už dále nedají popírat a zvrátit, a to ani těmi, kteří jsou proti ní,“ říká Almario a zdůrazňuje úlohu poezie ve světě plném rychlých sdělení a zkratek. Celé interview je k přečtení na http://www.svetovka.cz/archiv/2015/05-2015-rozhovor.htm. Z poezie je v čísle zařazeno ještě několik kratších čínských básní a slavná báseň Poslední loučení José Rizala.

Generální ředitel Českých center Zdeněk Lyčka a editorka filipínského čísla Plavu a překladatelka Silvie Mitlenerová
Křest Plavu pod názvem „Literatura ng Pilipinas“ se konal 31. srpna 2015 v Českém centru Praha za účasti téměř stovky zajemců, mezi nimiž byli např. předseda Svazu nakladatelů a knihkupců, ředitelka pražského knižního veletrhu Svět knihy, předseda Česko-filipínské obchodní komory, čeští překladatelé i Filipínci žijící v Praze. Večer slavnostně uvedl generální ředitel Českých center Zdeněk Lyčka a speciální číslo pak pokřtili a uvedli na svět velvyslanci Filipín v ČR Victoriano M. Lecaros a České republiky na Filipínách Jaroslav Olša, jr. Zvláštním hostem večera byl také bývalý český velvyslanec na Filipínách Jaroslav Ludva, který je mj. též autorem překladu jedné z nejznámějších filipínských básní Poslední loučení José Rizala, který byla v Plavu reprintována.

Zatímco sami překladatelé a redaktoři Plavu a spřátelených literárních časopisů četli filipínskou poezii v češtině, manželka filipínského velvyslance Lecarose přednesla báseň Rio Almy v původním znění
Tento česko-filipínský literární počin vznikl díky spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Manile, neboť po řadu let je členem redakční rady Plavu Jaroslav Olša, jr., který je současně velvyslancem České republiky na Filipínách. Podílel se nejen na výběru a získání vydaných textů, měl také odborný dozor nad celým číslem, zpracoval obsáhlou bibliografii překladů filipínské literatury do češtiny a slovenštiny a je autorem prakticky všech medailonků filipínských autorů. Recipročním příspěvkem filipínské strany bude vydání výboru z poezie českého držitele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta.
Obsah filipínského čísla Plavu si můžete prohlédnout na http://www.svetovka.cz/archiv/2015/05-2015.htm, povídku Paz M. Latorenové, která se nakonec do tištěné verze nedostala, si můžete přečíst na http://www.svetovka.cz/archiv/2015/05-2015-latorenova.htm
Plav je si možno zakoupit za 69,- Kč v těchto knihkupectvích http://www.svetovka.cz/prodej.htm
Při stejné příležitosti prezentovalo Velvyslanectví Filipín v Praze svou novou aktivitu připomínající historickou návštěvu filipínského národního hrdiny Rizala v českých Litoměřicích, kde působil jeho přítel a jeden z prvních světových filipinistů Ferdinand Blumentritt. V Česku prakticky zapomenutý Blumentritt je na Filipínách velmi oceňován jako autor téměř tří set odborných článků a jeden z velkých podporovatelů filipínského boje za svobodu a nezávislost, je po něm pojmenována nejedna ulice nebo náměstí a na Filipínách lze nalézt řadu míst zasvěcených jeho památce.

Čtveřice českých velvyslanců v Manile (zleva): Stanislav Slavický (na Filipínách působil v letech 1999-2005), Jaroslav Ludva (2005-2009), Josef Rychtar (2009-2014) a Jaroslav Olša, jr. (od roku 2014).
Slavnostní křest podpořili také všichni čtyři velvyslanci ČR, kteří kdy působili na Filipínách. Byť v Manile vznikla československá ambasáda v roce 1980, až do konce 90. let nebyl na Filipínách akreditován rezidentní český velvyslanec. Teprve v roce 1999 do Manily přicestoval první z nich, který na Filipínách pracoval celých šest let, čtyři roky pak v zemi působil Jaroslav Ludva (v letech 2005-2009), následoval jej Josef Rychtar (2009-2014) a od loňského roku funkci českého velvyslance zastává Jaroslav Olša, jr.