
České předsednictví Visegrádské skupiny 2023 - 2024
29.06.2023 / 16:33 | Aktualizováno: 30.06.2023 / 14:15
Česko od 1. 7. 2023 do 30. 6. 2024 předsedá Visegrádské skupině.
Česko přebírá své sedmé předsednictví ve Visegrádské skupině (V4) od Slovenska v dramatickém geopolitickém kontextu pokračující nevyprovokované, neodůvodněné a brutální válečné agrese Ruska proti Ukrajině.
Česko nadále vnímá visegrádský formát jako tradiční středoevropskou platformu pro pěstování dobrých sousedských vztahů prostřednictvím dialogu a praktické, na člověka zaměřené spolupráce, s konkrétními přínosy pro občany zemí V4.
Program českého předsednictví pod mottem „V4 pro občany“ vychází z těchto principů a je strukturovaný do tří pilířů:
Pilíř 1 „Bezpečná a vyspělá společnost“ bude podporovat politiky zaměřené na člověka, jako jsou vztahy mezi občany a občanskou společností v oblastech kultury, vzdělávání, vědy a výzkumu či sportu. Významnou roli bude hrát Mezinárodní visegrádský fond. Součástí prvního pilíře bude i tradiční spolupráce V4 v oblastech vnitřní a vnější bezpečnosti, civilní ochrany, veřejné správy a zdravotnictví.
Pilíř 2 „Inovativní a propojená ekonomika“ se zaměří na konkrétní sektorové projekty a iniciativy, které mají praktický přínos pro občany zemí V4 a souvisejí zejména s posilováním konektivity v dopravě a energetice, s podporou odolnosti prostřednictvím posilování energetické a surovinové bezpečnosti a diverzifikace a s přechodem na inovativní, digitální a zelenou ekonomiku a podporu čistých technologií v oblastech průmyslu a obchodu.
Pilíř 3 bude reagovat na agresi Ruska proti Ukrajině a její důsledky pro tuto zemi, sousední Moldavsko a širší region. Zaměří se na politickou i praktickou „Podporu Ukrajiny“ a jejích občanů na řadě úrovní a v řadě sektorů. Důležitou roli budou hrát specifické programy Mezinárodního visegrádského fondu pro Ukrajinu a pro ostatní země Východního partnerství a jejich společnosti. České předsednictví bude věnovat zvláštní pozornost diskusi o budoucnosti Východního partnerství a bude hledat cesty, jak tato politika může pomoci Ukrajině, Moldavsku a Gruzii naplnit jejich ambice na integraci do EU v kontextu politiky rozšíření EU, a jak může lépe podporovat a zapojovat běloruskou občanskou společnost. Nadále bude prioritou také podpora přístupového procesu zemí západní Balkánu.
Během předsednictví se uskuteční řada expertních ministerských setkání, seminářů a konferencí na výše uvedené témata. Očekává se taktéž konání tradičního summitu prezidentů, summitu či několika summitů předsedů vlád zemí V4 a schůzek na úrovni jednotlivých resortních ministrů.