Venku sice mrzne a na rybnících se objevili bruslaři. Krokusy a sněženky v parcích však dávají tušit, že jaro je již velmi blízko. S jeho příchodem je spojována také naděje na postupný návrat Angličanů k normálnímu životu. A o Angličanech mluvím záměrně, neboť zdravotnictví je na Ostrovech v kompetencích regionálních vlád (skotské, velšské, severoirské), ale anglické záležitosti jsou spravovány vládou britskou. Optimistický výhled potvrzuje skutečnost, že administrativa splnila svůj slib a do poloviny února dokázala provést očkování první dávkou u 15 milionů lidí, občanů starších 70 let a pracovníků v klíčových oborech, zejména ve zdravotnictví. Obdivuhodné tempo pokračuje. Na dobrý trend ukazují i další údaje: reprodukční číslo R se dostalo na 0,7 – 0,9 a denní počty nově nakažených klesly na říjnovou úroveň. S napětím se proto očekává avizované vystoupení britského premiéra plánované na 22. února t. r., v němž by měl B. Johnson předestřít plán na rozvolňování restriktivních opatření. Měl by ukázat cestu k obnovené svobodě, jak po ní volá např. Graham Brady, vlivný poslanec Konzervativní strany.

Předseda vlády, utvrzován skupinou vědeckých poradců, však ví, že ještě zdaleka není vyhráno. Dle informací, které unikly do médií, se proto celý proces bude odehrávat velmi pomalu a každý krok i jeho důsledky a eventuální pokračování budou pečlivě zkoumány. V první fázi má dojít k otevření základních škol prvního stupně. Stát by se tak mělo na Mezinárodní den žen -  8. března t. r. Žáci druhého stupně by poté mohli zasednout do školních lavic o týden nebo o dva později. K radosti všech korzujících v bezpočetných anglických zahradách, hřbitovech a parcích bude od stejného data možné usednout s papírovým pohárkem kávy či čaje na lavičku a v klidu si s jedním partnerem popovídat. Následovat by mělo povolení zahrát si ve dvojici golf nebo tenis. A na Velikonoce, v prvním dubnovém týdnu, by se mohly otevřít zahrádky restaurací, aby zde členové jedné domácnosti u jednoho stolu mohli svátky jara a znovuzrození oslavit.

Pro opatrnost vlády mluví mnoho důvodů. Největší váhu má ale obava z toho, aby některá nová mutace viru nepřekonala efektivitu vakcín a boj s nemocí se nevrátil na samý počátek. Důraz, který kabinet klade na zdravotní zabezpečení hranic, je proto pochopitelný. Od pondělí (15. 2. t. r.) platí povinná desetidenní karanténa v letištních hotelích pro přijíždějící z 33 zemí jižní Afriky, jižní Ameriky a Portugalska, které jsou považovány za vysoce rizikové z hlediska nových mutací koronaviru. (Česká republika na tomto seznamu není).  Cena pobytu v těchto zařízeních je stanovena na 1750 liber (cca 51 tisíc Kč). Za nedodržení podmínek karantény hrozí pokuta až 10 tisíc liber (cca 295 000 Kč) a za podvod trest až do výše 10 let vězení. Samozřejmě, každá mince má dvě strany. Už nyní vyvstaly pochybnosti o účinnosti nového opatření. Dle vyjádření výkonného ředitele London Hotel Group, Mehera Nawaba, používá většina letištních hotelů centrální ventilaci bez možností otevření oken. Hrozí tak nebezpečí přenosu viru uzavřeným proudem vzduchu a jeho rychlé rozšíření v prostorách hotelu. Podobnou zkušenost udělali s tímto typem prevence také v Austrálii.   

Strach ze zavlečení nového typu nebezpečného viru je také důvodem, proč vláda zatím nechce doporučit občanům plánovat letní dovolené v zahraničí, byť jde o tradiční součást životního stylu Angličanů. Současný stav tak prohlubuje existenční starosti cestovních kanceláří a navazujících ekonomických aktivit. Dobrou zprávou, směřující opačným směrem, je informace o tom, že Oxfordská universita a společnost  Astra/Zeneca zahájila na vzorku 300 dobrovolníků ve věku od 6 do 17 let testování „proticovidové“ vakcíny pro děti. Projekt je financován Národním institutem zdravotního výzkumu a jeho cílem je vyvinout vakcínu, která by už v raném věku vytvořila a posílila obranyschopnost organizmu proti viru na dlouhou dobu (podobně jako očkování proti dětské obrně).

Tlak společnosti i politiků, konzervativní spolustraníky nevyjímaje, na premiéra a jeho ministry ve směru uvolnění restrikcí roste každým dnem. Od vyhlášení prvního lockdownu (16. března 2020) uplynul již téměř rok. Za tuto dobu přišlo o pracovní místa na 800 000 lidí a po očekávaném ukončení programu podpor se toto číslo s velkou pravděpodobností ještě zvýší. Ekonomika se ve srovnání s předchozím rokem propadla o 9,9 % a dluh se vyšplhal na 400 miliard liber (osmkrát více než v předchozím roce – The Sunday Telegraph  14 .2. 2021). Nehledě na to, že hlavní ekonomický analytik Bank of England, Andy Haldane, srovnal aktuální fázi vývoje britské ekonomiky se stlačenou pružinou a Národní statistická kancelář předpokládá letošní růst HDP ve výši 4,5%, problémů k řešení v sociálně – ekonomické oblasti zůstává pro vládu hodně. Dilema vztahu mezi péčí o životy a zdraví občanů a starostí o funkční zdravou ekonomiku tak bude vládu B. Johnsona zaměstnávat i nadále.

V Londýně 14. února 2021, Libor Sečka