Český zahradní koutek
31.03.2016 / 13:29 | Aktualizováno: 04.04.2016 / 10:52
Zahrádka u českého velvyslanectví se nachází na křižovatce ulic Notting Hill Gate a Palace Gardens Terrace a byla slavnostně otevřena dne 9. června 1997, panem Alanem Clarkem, tehdejším poslancem za čtvrť Kensington.
S nápadem přišla společnost Notting Hill Improvement Group, která na pomoc s projektem dodala skupinu odborníků. Jedná se o krásnou ladnou krajinku příjemně kontrastující s betonovými zdmi budovy velvyslanectví České republiky a sochou Haiku z nerezové oceli Václava Vokolka.
Zahrádka, spravovaná českým velvyslanectvím, je osázena bambusem a jehličnany a nachází se zde dvě lavičky. Hlavní dominantou zahrady je socha Haiku, kterou navrhl a daroval český básník a sochař Václav Vokolek, vyrobena byla studiem Čechov Praha. Socha se skládá ze tří kusů z nerezové oceli, se slovy vyřezanými do kovu. Některá z těchto písmen jsou vlita do oceli, zatímco u jiných se zdá, jakoby padala na zem do zeleně. Působí tak jako otevřené knihy vyvrhující svůj obsah. Ve skutečnosti ona slova nejsou náhodná, jedná se o „haiku“, což je forma tradiční japonské poezie sestávající ze tří krátkých nerýmujících se řádků, které obvykle navozují představu určitého aspektu přírody a proto je vhodné, že je práce zasazena do zahrady. Haiku se stala populární na Západě v roce 1950 zejména mezi tzv. beatníky. Básně se často zabývají každodenními zkušenostmi a obsahují humor a překvapení.
Václav Vokolek vysvětlil význam práce následujícími slovy: "Svým obsahem, či spíše svou proklamací, jsou tyto sochy nádechy vzduchu, odrazy, ozvěny, náznaky, jsou neuchopitelné. Koneckonců, je to haiku".
O autorovi sochy Haiku:
Básník, prozaik, výtvarník a publicista Václav Vokolek se narodil 1.1.1947 v Děčíně. ZŠ a Střední průmyslovou školu stavební absolvoval v rodišti, po maturitě studoval dva roky výtvarnou výchovu a český jazyk na PF v Ústí nad Labem (studium nedokončil). Od roku 1967 pracoval jako správce zámku v Nelahozevsi a poté v klášteře Osek, od září 1968 do konce 1969 byl pracovníkem Okresního muzea v Litvínově. Krátce žil v Jaroměři, 1971 přesídlil do Prahy, kde pracoval jako restaurátor v podniku Výtvarná řemesla. Od 1975 ve svobodném povolání. Od roku 1988 žije v Tursku u Prahy. V letech 1992–1993 působil jako redaktor brněnského literárního dvouměsíčníku Host, na začátku 1994 byl krátce zaměstnán v redakci revue Souvislosti. V roce 1994 byl jedním ze zakladatelů nakladatelství Triáda. Od 1995 vyučuje dějiny umění na pražské Vyšší škole odborné publicistiky při Arcibiskupském gymnáziu. Spoluzakladatel umělecké společnosti Omen. Jako výtvarník a knižní ilustrátor se hlásil ke skupinám Kruh a Geometrie.