Večer zahájil úvodním slovem velvyslanec Libor Sečka společně s velvyslancem Státu Izrael Markem Regevem, načež publikum zhlédlo krátký film shrnující Kafkův život, dílo a jeho význam ve světové literatuře. Následovala odborná panelová diskuze, kterou vedl emeritní rabín Westminsterské synagogy pan Thomas Salamon.  S tematickými prezentacemi pak vystoupili následující autoři a odborníci:

Judita Matyášová (Lidové noviny) – cestování s Franzem Kafkou

William Pimlott (University College London) – Kafka a jeho náhled na jidiš a hebrejské jazyky

Anat Marcus (Cambridge University) – obrazy architektury v Kafkových povídkách

Posledním a velice zajímavým bodem programu byla řízená debata panelistů přímo s publikem a recepce podávaná v reprezentačním sálu Velvyslanectví, za doprovodu klasických židovských písní v klavírním podání Alexe Knappa, speciálního hosta Westminsterské synagogy.

Franz Kafka – jméno literárního génia symbolizující jistý fenomén literárního světa. Kafka byl německy píšící autor, narozen roku 1883 v Praze, jehož díla se řadí mezi přední literární tvorbu 20. století. Zabývá se převážně prvky existencialismu a lidské absurdity, skrz které zachycuje běžný život, který se prolíná s lidskou kreativitou. Toto lze postřehnout v jeho stěžejních dílech, jakými jsou například Proměna nebo Proces, která za pomoci lidské mysli a vědomí, zkreslují hranici mezi realitou a představivostí člověka. Kafkův jedinečný styl psaní dal také vzniknout výrazu Kafkaesque – „kafkovský, kafkárna“, který obvykle shrnuje absurdní podstatu jistých situací. Často je také tento výraz spjat s absurdními prvky a samopoháněcí schopností byrokracie a s frustrací, kterou v lidech vyvolává jejich nekonečný boj proti zapeklitému systému, z jehož spárů se snaží vymanit.