Veronika Macleod objevila během příprav historii Skotsko-Československého domu v Edinburghu, který zde fungoval za 2. světové války. Ten měl být druhým domovem pro československé vojáky, kteří zde našli bezpečí a prostor k zábavě i odpočinku. Nabrat síly sem jezdili i Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Ubytovat se mohlo až 34 vojáků. V domě se konaly přednášky a recitály, účinkující byli často významní Skoti a Češi. Vojáci zde hráli hry, četli české knihy a poslouchali hudbu z gramofonu. Dům založili rodiče paní Alenky Soukupové, manželé Catriona a Lumír Soukupovi tehdy pronajali a provozovali dům na vlastní náklady od roku 1940. V roce 1941 byl dům oficiálně otevřen prezidentem Benešem a fungoval do roku 1945. Vznik tohoto kulturního centra inspiroval další spojence k otevření národních domů a po válce byla jejich činnost považována za předvoj Edinburského mezinárodního festivalu!

Dámy Veronika, Alenka a Gerry přijaly pozvání současných majitelů bývalého Skotsko-Československého domu, kteří je budovou provedli. Vlastníky velmi zajímala historie jejich domova.

Odpoledne se na honorárním konzulátě konalo setkání pro hosty s vazbou k Arisaigu a speciálnímu vojenskému výcviku. Pozvání přijali dr. George Scott, jehož otec Jiří Schnabl-Scott absolvoval výcvik společně s Bohuslavem Šulcem, dědečkem Gerry Manolas, a také manželé Chris a Georgina Pavlovi z organizace Czechoslovak Memorial Fountain Leamington Spa. Otec pana Pavla Jiří též absolvoval výcvik v Arisaigu. Komunitu v Arisaigu a organizaci Land, Sea and Island centre, která spolupracovala s přítomným bývalým honorárním konzulem dr. Millarem při postavení pomníku československým výsadkářům, zastoupili manželé Alison a Gordon Stewart. Komisi starající se o hroby našich válečných veteránů nejen ve Skotsku přišli reprezentovat Scott Cumming a Patricia Keppie.

Překvapením pro hosty byla ochutnávka whisky, kterou připravila expertka Lenka Nádvorníková Whyles. Pití tohoto nápoje totiž patřilo k části výcviku v Arisaigu. Poděkování patří také majiteli budovy honorárního konzulátu Denu Matherovi za jeho pohostinnost.

Všichni přítomní hosté si přáli, aby tradice přátelství, která kdysi začala mezi oběma zeměmi s našimi veterány, pokračovala v budoucnu dál.