Severní ekonomická zóna, situovaná v blízkosti hranice s Irákem, má mimo jiné zahrnovat megaprojekt Silk City a přístav Mubarak Al Káber v hodnotě 6,5 miliardy USD, tj. přibližně 151 miliard korun. Tyto projekty jsou považovány za klíčové pro budoucí rozvoj Kuvajtu. Severní ekonomická zóna je rozdělena do tří fází - ekonomických zón Al-Abdali sever, Al-Shegaya jih a Al-Wafra západ a počítá s celkovým rozpočtem v řádu 600 milionů kuvajtských dinárů (KWD), to odpovídá v přepočtu zhruba 48 miliardám korun.

Ekonomická zóna Abdali sever se má stát obchodním a průmyslovým centrem propojujícím průmyslová odvětví přeshraničně s cílem využít rostoucí lokální a regionální příležitosti. Jednou z hlavních výhod je její napojení na hlavní dálniční tahy a naplánovanou železniční trať, která propojí země Zálivu (GCC). Rozvoj ekonomické zóny s integrovanou vybaveností a řadou funkcí zahrnuje všechny aspekty ekonomických a sociálních aktivit, což má zajistit její autonomii poskytující veškerou nabídku funkčního, společenského a rekreačního vybavení svým budoucím obyvatelům a turistům.

Zbudování této zóny má zahrnovat výstavbu přibližně 22 tisíc bytových jednotek, od soukromého, přes investiční, až po dělnické bydlení. Zóna má pojmout zhruba 35 tisíc obyvatel a má skýtat veškeré občanské vybavení a služby s aspektem na podporu moderního a udržitelného života. V Kuvajtu se projektu přezdívá „první chytré město“, které má disponovat řadou smart funkcí, např. nakládáním s pevným odpadem, oddělenými vodními zdroji, zapojením systémů a prvků zvyšujících energetickou účinnost, má nabídnout rozlehlé zelené plochy a čistou dopravu. Chytré město hodlá využít celého spektra nejmodernějších technologií s cílem maximalizovat přidanou hodnotu projektu s aspektem na ochranu životního prostředí.

Ekonomická zóna má zabírat plochu o rozloze cca 6 000 m². Jedná se o projekt v hodnotě 300 milionů dolarů (téměř 7 miliard korun), který zahrnuje například výstavbu bytových domů, administrativního zázemí, rozvoj infrastruktury, instalaci pouličních solárních LED svítidel, zbudování 50 m širokého sběrného kanálu pro dešťovku, výstavbu systému automatizovaného sběru odpadu, tří vnitřních izolovaných plynových rozvoden (132 kV) a několika distribučních rozvoden (11 kV) a přidružených zařízení. Projekt je ve fázi návrhu, jeho zadání je plánováno na duben 2023 a termín dokončení se předpokládá v prosinci roku 2026.

Dalším významným stavebním projektem na severu Kuvajtu je rozvoj ostrovů Bubiyan a Failaka. Jedná se o dva ostrovy nacházející se severovýchodně v kuvajtském zálivu, jež vláda plánuje přeměnit v hlavní turistická letoviska. Oba projekty mají navázat na Subiya Causeway Project,  36 km dlouhý dálniční most přes severní část kuvajtského zálivu, se zaužívaným názvem most šejcha Džábera al-Ahmeda al-Sabáha, který propojuje Kuwait City s částí Subiya a ostrovem Boubiyan. Ostrov Boubiyan má rozlohu zhruba 530 km²  a je větším z těchto dvou ostrovů. Nachází se na hranici s Irákem a nedaleko hranice s Iránem. Projekt ve finančním objemu 6 miliard USD (cca 140 mld. Kč), jehož zadavatelem je MPW (Ministry of Public Works), má zahrnovat výstavbu bytů, hotelů, chat, rekreačních zařízení, kempů, stavbu mol a terminálu pro lodní dopravu, výstavbu parkovacích kapacit, aj.

Kuvajtská samospráva (Kuwait Municipality) má pak ve své kompetenci rozvoj ostrova Failaka, který se nachází jižně od ostrova Boubiyan a rozkládá se na ploše 43 km². Tento ostrov je významný svým historickým nalezištěm z dob Římské říše. Předpokládá se, že projekt rozvoje ostrova Failaka bude budován ve dvou fázích a jeho hodnota dosáhne 3 miliard USD (cca 70 mld. Kč). Tento ostrovní projekt počítá s výstavbou 10 tisíc ubytovacích jednotek, zbudováním přístavů, výstavbou nákupních a kulturních zařízení, pětihvězdičkového hotelu se 100 pokoji a dalších 11 luxusních hotelů světové úrovně, stavbou konferenčního centra, závodního sportovního tréninkového centra, dvou 18-ti jamkových golfových hřišť, dále s výstavbou science centra a zoologické zahrady, resortního vzdělávacího ústavu a se zbudováním sedmi kilometrů dlouhé umělé řeky, která bude sloužit rekreačním aktivitám. V rámci tohoto projektu mají být také zpřístupněny historické památky a vykopávky, jež jsou roztroušené po celém ostrově. V projektu se angažuje Wafra Real Estate, která plánuje provést studii proveditelnosti a zahájení investice.

Rozvoj ekonomické zóny a dvou ostrovních projektů jsou příklady kolosálních investic, na něž kuvajtská vláda plánuje alokovat značné finanční prostředky. Nejen tyto, ale i řada dalších stavebních projektů např. budování nových městských čtvrtí s cílem uspokojit zvyšující se poptávku po bydlení rostoucí mladé generace, skýtají řadu příležitostí nejen v sektoru tradičního stavebnictví, ale i v oblasti inovativních smart technologií. Pro české firmy se tak otevírá možnost zapojit se do objemných zakázek ať již jde o dílčí subdodávky ve stavebnictví nebo v oblasti inovativních stavebních technologií, ale i v oborech jako je elektrotechnika, smart řídící systémy v rámci managementu budov, IoT, se systémy v oblasti energetických úspor, v odpadovém a oběhovém hospodářství, vodohospodářství či v rámci AI,  v inteligentních systémech a aplikacích s využitím sítí 5G.

Mezi další významné projekty v oblasti stavebnictví patří obří rezidenční projekt na jihu země poblíž rekreační chatové oblasti Chejrán (Al Khiran), který je ve fázi studie s předpokladem realizace v letech 2023 až 2030. Jeho předpokládaná hodnota činí 13,9 miliard dolarů. Dále jsou to projekty, které mají rostoucí rezidenční čtvrti zásobit dostatkem elektrické energie a zároveň uspokojit  ambiciózní závazek Kuvajtu dosáhnout 15 % výroby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Současný podíl přitom činí necelé procento. Vzhledem k tomu je v plánu již na rok 2023 rozvoj projektu moderního fotovoltaického parku „Shagaya Renewable Energy Complex“ s předpokládanou hodnotou ve výši 6,8 mld. USD, jenž je v gesci ministerstva elektřiny a vodních zdrojů (MEW), ve spolupráci s Kuvajtským vědeckým a výzkumným ústavem KISR. Realizace jeho třetí fáze má pokračovat až do roku 2028. Tyto a další projekty v oblasti energetiky, vodního a odpadového hospodářství skýtají řadu příležitostí pro české firmy. Obchodně-ekonomický úsek zastupitelského úřadu v Kuvajtu k nim může na vyžádání poskytnout více podrobných informací.

Velvyslanectví ČR v Kuvajtu, Ing. Tereza Valášková, Ph.D., ekonomická diplomatka