
Kuvajt je finančně stabilním a bezpečným přístavem v rozbouřené době pandemie COVID-19
05.05.2021 / 10:00 | Aktualizováno: 05.05.2021 / 11:56
Kuvajt se i nadále řadí k nejlepším investičním destinacím, navzdory negativním dopadům pandemie COVID-19. Kuvajt má tak velké rezervy finančních aktiv, že mu umožňují přestát rozbouřenou pandemickou dobu a výkyvy ve světových cenách ropy.
Navzdory krizi nedostatku likvidity, které státní rozpočet v důsledku legislativní neústupnosti při přijímání zákona o státním dluhopisovém programu čelí, disponuje Kuvajt finančními rezervami ve výši 14,3 miliard kuvajtských dinárů (tj. více než bilion Kč). Zahraniční investice, jež spravuje Kuvajtská investiční agentura (KIA), jsou odhadovány na 530 miliard USD (11,3 bil. Kč); s výnosy, které patří mezi nejlepší na světě. Stabilní investiční prostředí je základním předpokladem rozvoje podnikatelských příležitostí pro zahraniční např. i české společnosti a pro vstup investorů do země.
Při pohledu na finanční situaci Kuvajtu za posledních 30 let od roku 1990/1991 do roku 2019/2020 zjišťujeme, že dosáhl reálných příjmů ve výši 368,9 miliardy KD (26,3 bil. Kč) ve srovnání s výdaji ve výši 318,18 miliardy KD (22,7 bil. Kč). Do fondu budoucích generací bylo převedeno 50,2 miliard KD (3,6 bil. Kč). Přestože se již dlouhou dobu mluví o posílení příjmové stránky rozpočtu zaváděním daní (např. pětiprocentní DPH), Kuvajt si oproti jiným zemím stále užívá příznivého prostředí, podobajícího se daňovému ráji. To samozřejmě láká mnoho globálních a regionálních společností ke vstupu na kuvajtský trh. Podle oficiálních údajů se Kuvajtu podařilo během pěti let, od března 2015 do března 2020, přilákat investice ve výši 3,5 miliard USD (74,6 mld. Kč).
Kuvajt má současně silný bankovní sektor, jenž je konkurenceschopný regionálně i globálně. Celková aktiva v tomto sektoru dosáhla ke konci února 2021 hodnoty 73,73 miliardy KD (5,3 bil. Kč), ve srovnání se 71,7 miliardami KD (5,1 bil. Kč) za stejné období v roce 2020. Ropný průmysl hraje hlavní roli při posilování pozice Kuvajtu v regionálním i globálním měřítku. Kuvajt má zásoby ropy, jež jsou odhadované na 100 miliard barelů a které mají vystačit na příštích 90 let. V tomto sektoru má v plánu řadu velkých projektů. Vyniká rovněž v plynárenském sektoru.
Místní zdroje se tak domnívají, že pokles příjmů a nedostatek likvidity, kterému Kuvajt čelí, jsou ve světle krize COVID-19 a poklesu cen ropy zcela běžné. Veřejný dluh Kuvajtu je v rámci regionu nejnižší (12 % HDP). Vláda usiluje o posílení finanční kondice hledáním vhodných opatření ve snaze racionalizovat plýtvání na straně rozpočtových výdajů, jakožto diverzifikovat zdroje příjmů. Komfortní finanční situace jí však dovoluje v těchto snahách poněkud laxní přístup a zavádění potřebných ekonomických reforem zatím ponechává „inshallah“ (dá-li bůh).
Tereza Valášková, ekonomická diplomatka, zastupitelský úřad v Kuvajtu