Na úvod zasedání jednali šéfové evropských diplomacií prostřednictvím videokonference s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem. Společně se zaměřili na tři geopolitická témata: ruskou agresi proti Ukrajině, situaci na Blízkém východě a Čínu a Indo-Pacifik.

„Čas pomáhat Ukrajině je teď, proto jsem dnes na jednání vyzval evropské partnery k dalším příspěvkům do české muniční iniciativy. Zároveň jsme s mými protějšky rozhodli o zřízení Asistenčního fondu pro Ukrajinu, který představuje stěžejní finanční nástroj pro pokračování vojenské podpory Ukrajiny ze strany EU. Řešili jsme také přípravu 14. balíčku sankcí vůči Rusku. A to včetně českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků mimo státy EU, ve kterých jsou akreditováni," uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

V souvislosti s nelegitimními volbami do parlamentu a samospráv, které se v Bělorusku konaly 25. února, se účastníci zasedání shodli na potřebě podpory tamní demokratické opozice. Lukašenkův režim zvyšuje represe vůči kritikům a podílí se na ruské agresi vůči Ukrajině. Ministři zahraničí proto diskutovali o prioritách politiky EU vůči Bělorusku včetně přijetí dalších sankcí vůči režimu. Ministr Lipavský připomněl podporu, kterou Česko poskytuje pronásledovaným Bělorusům, nezávislým médiím a demokratické opozici.

Během diskuze o situaci na Blízkém východě se ministři věnovali humanitární krizi v oblasti Gazy. „V rámci snah o zlepšení situace plánuje Česko poskytnout další příspěvek do Světového potravinového programu na akutní potravinovou pomoc v Gaze," řekl ministr Lipavský. Ten zároveň zdůraznil právo Izraele na sebeobranu, která je v souladu s mezinárodním právem. Česko podporuje přijetí nových sankcí proti palestinským teroristickým skupinám. S ohledem na sankce ocenil ministr Lipavský dohodu na oddělení a postupném přijetí sankcí, nejprve vůči Hamásu a následně proti násilným izraelským osadníkům.

V rámci aktuálních otázek se ministři věnovali Arménii a Ázerbájdžánu, Nigeru či situaci na Haiti. Česko podporuje prohloubení vztahů mezi Arménií a EU a také roli EU jakožto moderátora mírového procesu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.