V Německu žije (spolu s Velkou Británií) jedna ze dvou největších českých komunit v Evropě. Dle kvalifikovaných odhadů se jedná o cca 80 tisíc osob s českým původem. Podle oficiálních statistických údajů bylo k 31. 12. 2023 v Německu evidováno 65.665 Čechů. Nejvíce Čechů žije v Bavorsku (41 %), následuje Sasko (13 %) a Bádensko-Württembersko (10 %). Skutečný počet Čechů je však rozhodně vyšší, dle Spolkové agentury práce bylo k 1. 10. 2023 evidováno 70.026 českých občanů pracujících v Německu (z toho 16 750 v Sasku). Zajímavá je také statistika německých občanů s migrační historií, která udává 218.000 osob s českými kořeny (tj. narozených v Česku nebo českých rodičů).

V posledních letech, podobně jako dříve v případě Bavorska, roste zájem Čechů o pracovní místa v Sasku. Na rozdíl od méně kvalifikované práce pendlerů z pohraničí dnes většina mladých lidí, často absolventů vysokých škol, za prací nedojíždí, ale žije v Německu trvale, i když pracuje v dojezdové vzdálenosti do Česka. Týká se to zejména mladých a dobře kvalifikovaných českých zaměstnanců působících často na vyšších vedoucích nebo středních manažerských postech v německých firmách.

Česká krajanská obec v Německu nemá standardní charakter českých krajanských komunit, jak je známe z jiných zemí, např. z USA nebo Chorvatska. Je to dáno zejména přímým geografickým i historickým sousedstvím. Z pohledu Česka není Německo klasickou vystěhovaleckou zemí, paradoxně však Německo přijalo z evropských zemí nejvíce čs. emigrace z doby totality – cca 50.000 osob.

Německo je zemí, kde se většina čs. a české emigrace rychle, průběžně a úspěšně integrovala v podobném kulturním prostředí. A tak historicky nevznikla ani silná potřeba sdružování se do krajanských spolků, tak jako tomu bylo v jiných zemích.

Vnitřní názorová diferenciace mezi jednotlivými emigračními vlnami i uvnitř nich nakonec také nepřispěla k vytvoření příznivého zázemí pro vznik českých spolků. Výjimkou tak byly jen malé spolky lokálního dosahu a významu v místech větší koncentrace Čechů ve velkých městech. 

Zásadní změna nastala až s polistopadovým přílivem Čechů do Německa, především do jeho velkých měst. S odhadovanými 30 tisíci Čechy je největší krajanská koncentrace v Bavorsku (Mnichov a okolí). Důvodem je bezesporu kvalitní kulturní zázemí, geografická a kulturní blízkost, výborné pracovní příležitosti a velmi podobná mentalita. Zajímavostí je, že roli dříve hrála i praktická možnost příjmu českého TV a rozhlasového signálu. Druhou takovouto podobnou oblastí je Sasko s centrem v Drážďanech, zde se jedná především o novodobou emigraci. Dalšími zajímavými oblastmi s výraznou a aktivní českou migrací jsou oblasti: Severní Porýní – Vestfálsko (díky koncentraci ve velkých městech jako Düsseldorf, Kolín nad Rýnem, Dortmund, Bonn), Hesensko (hned dvě české školy ve Frankfurtu nad Mohanem, mladé rodiny se zaměstnáním ve firmě Volkswagen), Porýní – Falc. Tyto tři posledně zmiňované spolkové země zaznamenávají mírně rostoucí počet mladých Čechů. Genderově lehce převažují ženy, ale počty jsou velmi vyrovnané. Do dalších míst s velkou koncentrací Čechů je třeba započítat samozřejmě také Berlín a Hamburk.

V klasických a na etnickou stránku silně orientovaných spolcích se angažují starší krajané z vlny 1968. Druhým proudem jsou mladí lidé s rodinami, kteří vytváří přirozený tlak na zakládání českých škol a aktivit na udržení českého jazyka a kultury. Tento trend dále zesiluje a rozvíjí se. V kombinaci s již nabytým německým (německo-českým) smyslem pro systematičnost představuje dnes v celosvětovém kontextu české diaspory jakousi avantgardu a model budoucnosti českého krajanství v Evropě a dost možná i v USA, Kanadě a Austrálii a na Novém Zélandu. V Německu registrujeme v současné době (v roce 2024) největší počet českých škol v Evropě, celkem 12, z toho 4 mají uzavřenou smlouvu s MŠMT k podpoře poskytování vzdělání v zahraničí.

Přehled krajanských spolků je k dispozici zde.