Institucionální prostředí a role Urban Renewal Authority

I vinou klimatu, tedy zejména letních měsíců plných tajfunů a vlhka, stavební fond v Hongkongu rychle stárne. Přes 9 000 budov je starších 50 let a čeká na postupnou obnovu. Institucionální rámec pro provádění obnovy města je v Hongkongu specifikován ve vyhlášce Urban Renewal Authority Ordinance (Chapter 563) z roku 2000. V roce 2001 vláda dále vypracovala Strategii obnovy měst, která byla následně aktualizována v roce 2011. Tento dokument tvoří dodnes strategický rámec pro další obnovu města.

Hledáním odpovědí na otázky spojené s obnovou města a implementací vládní strategie je v Hongkongu pověřen Úřad pro obnovu měst (Urban Renewal Authority; dále jen URA). Jedná se o statutární orgán hongkongské vlády, který v souladu se strategií místní vlády klade při obnově města na první místo potřeby obyvatel a v souladu s tímto motem se snaží do rozhodování o obnově zapojovat i dotčené komunity na lokální úrovni. Od svého založení v roce 2001 se URA podařilo dovést do zdárného konce skoro 40 projektů a dalších zhruba 50 je postupně dokončováno.

Z dalších důležitých stakeholderů lze jmenovat například Hong Kong Housing Society a pochopitelně i velké soukromé developerské společnosti, vlastníky budov, odborníky a nevládní organizace.

URA při své práci čelí i značné kritice, zejména ve spojitosti s fenoménem gentrifikace. Obdobně jako v jiných městech, i v Hongkongu dochází vinou obnovy staveb často k růstu cen za bydlení, ale i nájmů za komerční prostory, což má za následek vytlačování původních obyvatel a nájemců obchodů obyvateli s vysokými příjmy a obchodními řetězci.

Vládou vedená obnova města v Hongkongu

Hospodaření Urban Renewal Authority se řídí jasným cílem – jím vedená obnova města musí být v dlouhodobém horizontu samofinancovatelná. Nad rámec počáteční kapitálové injekce ve výši 10 miliard HKD a odpuštění povinných poplatků za uvolněné pozemky, URA od vlády nedostává žádný rozpočet a při plánování obnovy města kalkuluje hlavně s potenciálem jednotlivých lokalit k návratnosti počáteční investice.

Nově vznikající projekty jsou proto z valné většiny tvořeny soukromými nemovitostmi, díky čemuž URA generovala v případě 16 z 22 let od svého založení provozní přebytek.  Ten dosáhl koncem března 40,3 miliard HKD a je dále používán pro financování budoucích projektů. Ufinancovat revitalizaci města by však bez zapojení soukromých finančních zdrojů bylo nereálné a Urban Renewal Authority proto aktivně pracuje se subjekty soukromého sektoru. V rámci public-private partnerství se pouští do regenerace starých čtvrtí spolu s developerskými firmami. Základním zdrojem informací ohledně jednotlivých projektů jsou stránky URA (https://www.ura.org.hk/en/project/redevelopment).

Parky a ostatní městská plocha

Sice platí, že zhruba 75 % z celkové plochy hongkongského teritoria pokrývá zeleň a přírodní parky, v městské zástavbě však na zeleň a vlastně i veřejné prostranství připadá překvapivě málo prostoru. Na každého obyvatele zde připadá zhruba 2,7m2 veřejného prostoru, což je málo i v porovnání s jinými asijskými metropolemi jako Singapur, Tokio a Šanghaj, které se mohou chlubit hodnotami mezi 5,8 a 7,6m2 na obyvatele.

Důležité je v tomto kontextu poznamenat, že hongkongská vláda se ve svých strategických dokumentech zavázala město více ozelenit. Vládní dokument „Hong Kong 2030+: Towards a Planning Vision and Strategy Transcending 2030” (Hong Kong 2030+) si klade za cíl navýšení množství a zlepšení kvality veřejných prostor a navýšení průměru připadajícího na obyvatele na nejméně 3,5 m².

Na rozdíl od zastavěných ploch, spadá městská zeleň a parky pod Leisure and Cultural Services Department (LCSD). Poměrně novým trendem je snaha o modernizaci těchto ploch. Např. Design Trust, hongkongská nezisková organizace zabývající se podporou designu a umění, navrhla a realizovala ve spolupráci s místními architektonickými studii sérii mini-parků. Za inovativní lze považovat i přístup One Bite Studia, které otevírá obyvatelům města nevyužité střechy budov a přetváří je na parky a sportoviště. Důležitou informací je, že i přes zpočátku spíše váhavý přístup dala hongkongská vláda zelenou renovaci dalších 170 městských parků v horizontu nadcházejících pěti let.  

Dosavadní úspěchy českých firem a možnosti zapojení do projektů

České firmy Lasvit a Preciosa se úspěšně zapojují do developerských projektů vznikajících běhěm revitalizace města. V rámci partnerství s velkými developerskými společnostmi, případně jejich subdodavateli je zde však nepochybně prostor i pro zapojení dalších českých firem.

Samostatnou kapitolou je přetváření veřejné plochy a rehabilitace stávajících veřejných prostor a miniparků. Na těchto projektech je možné se uplatnit s inovativním designem, ale i s produkty typu městský venkovní mobiliář a technologie smart city.

 

 

Autorka: Anna Dupalová, GK Hongkong