Nina Saikkonen povídala o svých osobních zkušenostech s A. Lustigem, o úskalích spojených s překládáním jeho tvorby a též o svých tvůrčích plánech. Projevila zájem podílet se na projektech velvyslanectví spojených s dílem A. Lustiga a na dalších akcích pořádaných na podporu české literatury ve Finsku.

Ke knihám A. Lustiga přivedl paní Saikkonen zájem o slovanskou kulturu; překladatelka vystudovala na univerzitě v Helsinkách odbor slovanská kultura, literatura a jazyky. Už v průběhu studia se zaměřila na tvorbu Arnošta Lustiga, s nímž se pak osobně seznámila při svém studijním pobytu v Česku. Po absolutoriu v roce 2001 se vydala na dráhu překladatelky a kromě britských a švédských autorů přeložila též knihy A. Lustiga a M. Viewegha (Výchova dívek v Čechách). V roce 2006 vydalo nakladatelství Like Kustannus její překlad Rukous Katarzyna Horowitzille (Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou) a v roce 2008 Pimeydellä ei ole varjoa (Démanty noci). V současnosti pracuje jako překladatelka a editorka zmíněného nakladatelství.