Příroda, mýty a svoboda tvorby

Svatopluk Klimeš patří k významným umělcům starší generace, která studovala na AVU v sedmdesátých letech minulého století v době pookupační normalizace husákovského Československa. Možná, že tuto skutečnost se už jaksi nehodí po tolika desítkách let zdůrazňovat, ale pro umělce, kteří tuto dobu prožili, je stále významným mezníkem.

Práce s ohněm a jeho experimentování s netypickými materiály se stala Klimešovi východiskem mimo jiné jako obhajoba svobody umělecké tvorby. Do jisté míry alchymistický přístup k tvůrčí činnosti připomíná hermetické pokusy zkoumání světa, který nás obklopuje. Je to také antické přiznání elementárních prvků, ohně, vody, vzduchu a země, ze kterých je vše stvořeno. Tato filosofie, která má tisíciletou tradici, osvobozuje od dobových nánosů stereotypního uvažování a je základem Klimešovy umělecké nezávislosti. Klimešův smysl pro humor a hravost při práci je toho důkazem.

Rád pracuje a nalézá nové postupy metodou pokusu, úspěchu a neúspěchu, která byla vlastní alchymistům a také novodobým šamanům. Nebojí se neuspět, protože si je vědom, že to odhaluje nové souvislosti věcí a nové možnosti tvůrčích procesů. Při svobodomyslné hravosti si Svatopluk stále udržuje estetickou citlivost, široký záběr pohledu, nezaměnitelnou osobitost a humánní pohled na rychle se měnící svět.

Výstava Svatopluka Klimeše nám představuje výběr prací posledních let, které jsou volně propojeny tématem přírody, klimatických změn a záznamů cest do Finska, témat, která jsou finskému divákovi blízká. Svatopluk nám je nabízí v podobě návštěvníka země, citlivého umělce a člověka, který má k zemi osobní vztah.

Petr Řehoř, kurátor