Duše světla

Malířka Päivi Sirén od počátku své umělecké dráhy přísně sleduje vybranou li­nii myšlenky, kterou systematicky rozvíjí a prohlubuje. Päivi je umělkyně, která nehledá inspiraci v módních uměleckých směrech, ale soustředila se pouze na světlo a barvu. Následuje tak výrazově minimalismus a teorii barev Jose­fa Albertse. Podařilo se jí nalézt citlivý a velice osobní přístup k jednomu ze zásadních problémů malby.

Na obrazech právě barva presentuje kvalitu světla a intensitu barevných odstínů v jejich mnohosti. Päivi začíná od nanášení mnohonásobných lazurových vrstev barvy tak, aby zachovala celkovou prostupnost vrstvy. V tmavých odstínech ba­rev je možné spatřit našedlé světlo podzimu, jeho hustotu, také zimní a nepro­niknutelné světlo kosmu je v jejich obrazech přítomno. Povrch malby nedovolí světlu, aby zmizelo, naopak ho vtahuje do sebe podle svého charakteru. Divák se tak stává svědkem procesu vzniku nového světelného úkazu. Je třeba soustředě­ného pohledu, aby byl zahlédnut rastr velice tenkých linek, které vytváří na po­vrchu malby mřížku. Divákův pohled se automaticky zaostří na hustý rastr čar a znovu pak na celek obrazu. Vzniká dojem hloubky trojrozměrnosti, který dodává povrchu obrazu meditativní rozměr.

Obrazy Päivi Sirén nám odhalují pomocí světla barvu na rozhraní rozbřesku a tmy, pomáhají nám nahlédnout do podoby světla našeho prostředí. Dokonce prohlubují naše vědomí o podstatě materie našeho světa.

Petr Řehoř/kurátor