ECHO PŘÍTOMNOSTI

Dynamičnost, pohyb drapérie a emotivnost materiálu, jimiž jsou prostěradla,

která kvůli neodstranitelným tělním tekutinám již dosloužila svému účelu v

nemocnici a hotelu. Instalace a kresby Katri Piri ve mně evokují baroko. Plátna jsou

vědomě komponována k objevování nových úhlů pohledů a okna místnosti se

postarala o rafinovanou hru se světlem.

Vizuální forma pláten, která jsou tvrzena cukrovou vodou, je křehká svojí závislostí

na prostředí, kdy při zvýšení vlhkosti dojde k zániku díla a ve stejném momentu jej

můžeme znovu regenerovat. Voda jako dárce života, jejíž nedostatek vede k totální

destrukci.

Bylo pro mě fascinující dotýkat se sochy, která se vlhká v neurčité formě

přenášela do místností. Cítila jsem ve svých rukách něco živého. Organickou

hmotu. Instalace mi připomíná intenzivní zážitek z díla Roberta Cuoghiho,

Imitation of Christ, kterou jsem zhlédla na Benátském bienále. Sochy se v průběhu

výstavy smršťovaly, vysychaly až nakonec mizely úplně a zůstal po nic jen prach. V

dílech Cuogiho a Piri je přítomný čas sám o sobě, který působí spíše zanikání a

ztrátu.

Vainikka skrze své malby reflektuje vnitřní, antropocentrické bytí člověka.

Portrét, jako námět malby, zobrazuje skutečný svět v komunikaci s nehmotnou

představou.

Portrétovaní zrcadlí pocity odcizení ve společnosti, kdy nám způsob současného

života neumožňuje plně vnímat sám sebe a své okolí. Námětem obrazů se stává

fluidní identita.

Nejlépe bych pocity z maleb vyjádřila Aristotelem a jeho vnímáním času -

“ Lidsky prožitá přítomnost je vše jiné, než neprodloužitelný, nicotný bod

přítomnosti mezi už neexistující minulostí a ještě neexistujícící budoucností.”

“V jednom smyslu je nyní stále totéž, v jiném smyslu je stále jiné”.

Věnovat čas znamená dát sám sebe druhému, prožít zpřítomnění. Osobní

rozhovor dvou lidí je spojením myslí. Vztah já a ty - kdy je ke komunikaci nutná

oboustranná přítomnost. Výstava Temporary nás vybízí k vzájemnému setkání a

oslovení. Nejvyšší formou věnování času je láska. Vzájemné darování sebe

navzájem.

“ Žít, bloudit, padat, vítězit, znovu vytvářet život ze života.”

James Joyce, A Portrait of the Artist as a Young Man

Barbora Kachlíková / kurátorka