Našel už jste v novém působišti svou oblíbenou restauraci? Zvete do ní obchodní partnery?

S oblíbenou restaurací je trochu problém. Vietnam je specifický v tom, že často jedna restaurace nabízí jen jeden typ jídla. Chodí se ke specialistům na specialitu. Knedlíčky jsou jinde než nudle a ty zase jinde než krevetový lívanec. Takže na každé jídlo musíte mít jinou restauraci. Samozřejmě už tu ale mám oblíbenou restauraci s kuchaři z místních etnických menšin. Tam dostanete třeba sezónní mix uzených cvrčků nebo mravenčí vajíčka. Je výborná na testování skutečné otevřenosti vašich hlavně evropských partnerů, jestli o své odvaze jenom mluví, nebo si opravdu dokáží pochutnat na něčem, co by je normálně ani nenapadlo jíst. Zato pálivé omáčky jsou bída, jsou bez nápadu a domácí ještě nemají ani jméno. Přitom jsou tu vynikající suroviny k jejich výrobě.

Co jsou nyní vaše hlavní priority v pozici velvyslance ve Vietnamu?

Po politické stránce zajištění hromady bilaterálních návštěv. Jsem tu půl roku a zatím každé dva měsíce přiletěla nějaká ministerská návštěva s podnikatelskou delegací. Vše je hodně zaměřeno na ekonomiku, protože téhle patnácté nejlidnatější zemi světa roste po covidu místní HDP tempem přes osm procent. Hospodářské tempo je v jihovýchodní Asii v evropských měřítcích dneška nevídané. Srovnání za všechno. V poslední době jsme v Česku konečně trochu objevili indickou ekonomiku. A přitom - i když je stomilionový Vietnam třináctkrát menší než Indie - ve skutečnosti se naše obchodní výsledky tady více méně dlouhodobě vyrovnají číslům obchodů s indickým gigantem a občas je i předhoníme. Po covidu jsme teď tak na zhruba 2,5 miliardách dolarů ročně vzájemné obchodní výměny.

Další velkou mojí prioritou je česká kultura ve Vietnamu. Není jiná asijská země, kde bychom našli na dvě stě tisíc místních lidí mluvících česky a s obrovským zájmem o naší zemi a vlastně o cokoliv české. A to tu, dost nevysvětlitelně, dosud ani nemáme České centrum. To musí konečně vzniknout, cítím, že jim to prostě lidsky dlužíme.

Jak se v poslední době proměnil obchodní potenciál Vietnamu pro český byznys a kam směřuje?

Vietnam se z vývozce potravin, bot a textilu stal významným vývozcem elektroniky, mobilů či tabletů. Korejský Samsung je tu jeden z největších investorů a často vás ani nenapadne, že váš korejský výrobek je vlastně odsud. Naopak na naší straně vidím nový investiční trend třeba v nemovitostech. Byl byste překvapen, kdybyste zjistil, kolik hotelů, resortů či investičních celků nové bytové výstavby tu má v sobě výrazný český kapitál. V zemi, která je mladá a které ročně přibude jeden milion obyvatel, je tohle rychle a hodně výnosná investice.

Na vietnamský trh expanduje také Škoda Auto. Evropské modely nabídne už letos, příští rok přidá vozy vyráběné v Indii. Účastníte se jednání?

Samozřejmě. Škodovka tu plánuje se svým vietnamským partnerem dodávat na trh až třicet tisíc automobilů ročně a s jejím místním týmem jsme tak ve styku vlastně neustále. Víza, jednaní s úřady, pravidelný kolotoč, moc dobrá spolupráce. V provincii asi dvě hodiny autem od Hanoje jsou již položeny základy nových montažních hal, počet přijíždějících českých specialistů bude jen stoupat. Tenhle projekt nás tady posune do úplně jiné ligy investorů, kde jsme už stejně dávno měli být.

Zatím jezdím Škodou ve Vietnamu jenom já, ale pravidelně se u ní hlavně mladí Vietnamci po městě fotí, protože je to „cool“. Desetitisíce prodaných automobilů ročně může znít ambiciozně, ale jenom v Hanoji je dnes už přes milion automobilů a místní tráví na motorkách a v autech mnohem víc času než Češi. Kdypak jste naposledy jezdil celou noc po Praze jen tak pro zábavu a pak si třeba na motorce ustlal? Normální hanojská noc místní mládeže.

Co vietnamská strana po české straně vyžaduje, co očekává, jaké podmínky si klade?

Jednání trvala několik let a rozhodně nebyla jednoduchá. Ve Vietnamu si musíte zvyknout, že všechno beží třemi směry současně a ani jeden nelze podcenit, nebo to jako celek nezafunguje. Normální státní byrokracie je rozdělená mezi několik ministerstev. Druhým směrem je pak vietnamská komunistická strana. Bez jejího souhlasu se nikam nedostanete. A třetí směr jsou orgány v místě vaší investice. Staré vietnamské přísloví říká,  že císařova moc končí před branami vesnice. Místní orgány jsou tu velice samostatné a rozhodně nestačí domluvit si něco v Hanoji a pak se jen zajet podívat, jestli se to taky stalo. Takže úspěch tu zaručí jen detailní místní znalost a hravá „simultánka” na třech šachovnicích.

Co jsou tedy největší překážky úspěšné expanze Škody do Vietnamu?

Cena, cena a zase cena. Nebudu prozrazovat firemní strategii a taky nemohu mluvit za Škodu, ale mohu říct, že vidím veliký reservoár zkušeností z jejich působení v Indii a Číně, který se jim tady řádně zúročí. A mohu to porovnávat, byl jsem velvyslancem v Indii právě, když tam Škoda začínala. Když se tedy jejich dnešní know-how zkombinuje s celkovým odbouráváním cel, které již probíhá v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem, řekl bych, že za pár let si nikdo moji škodovku už fotit nebude, protože ji bude mít doma kdekdo.

Manažeři Škody často zmiňují potenciál regionu ASEAN. Čím se dnes vyznačují trhy v jihovýchodní Asii?

V zemích ASEAN dnes žije třetina obyvatel planety. A to v něm není ani Čína a Indie. Na těchto asijských trzích se v dané chvíli odehrává nejrychlejší nárůst světového obchodu kombinovaný se vzrůstem politické asertivity všech větších a menších lokálních draků a tygrů. Úspěch na jejich trzích vždy vyžaduje pokud možno detailní znalost toho, co se v dané lokalitě považuje za normu. Třeba ve Vietnamu je nutné strávit poměrně hodně času velmi podrobně prodiskutovanou přípravou každého detailu vaší činnosti, ovšem s vědomím, že se jedná pouze o rituál, protože v realitě to bude stejně všechno jinak. A všichni účastnící rituálu to ví. A pak  - zapomeňte na to, že se tu běžně domluvíte anglicky. Metr od turistických míst a na většině úřadů vládne pouze a jedině vietnamština.

Jak to vypadá se zavedením přímých leteckých spojů mezi Českem a Vietnamem? Těsně před vypuknutím pandemie oznámily start své linky Bamboo Airways, ze které logicky sešlo. Kdy nejdříve by se mohlo do Vietnamu létat přímo?

Jakmile to bude dopravcům dávat ekonomický smysl. Zdražení paliva zcela změnilo ekonomickou realitu, ve které se pohybují. Ale jednáme o tom jak s jednou státní, tak i se dvěma soukromými dopravními společnostmi kontinuálně tak, jak se ceny začaly zase pohybovat níže. Osobně si myslím, že při velikosti vietnamské komunity v Česku a stoupajícím zájmu českých turistů o vietnamské pláže se tam nakonec dostaneme.

Čína se znovuotevírá světu, ovlivňuje to i podnikatelské prostředí Vietnamu?

Plné znovuoteření čínského trhu je něco, co Vietnam potřebuje. A konkurence se nebojí, právě naopak. Stále více velkých firem řeší své „čínské problémy“ nejjednodušší cestou, tedy odchodem na jih, do Vietnamu.

Čína dlouhé roky prohlubovala svůj vliv v Asii, Evropě i na americkém kontinentu mimo jiné skupováním infrastruktury i firem. Jak z toho dnes těží?

Podle mne si Čína teprve zvyká na pozici a vliv, který si léty vybudovala. Zatím vlastně dost dobře neví, co s ním. Po několika letech období asertivní agresivity jejich diplomacie teď třeba zkouší trochu zjemnit tóny. Jenže ještě pořád to zní trochu jako sloní marš. Navíc se poprvé dostali do pozice, kdy čas není na jejich straně. Zatím mohli všechno, kde jim hrozil spor, klidně odložit s plným vědomím, že za pár let se k tomu vrátí a jejich pozice pak bude stejně lepší. Při současných finančních a demografických těžkostech už Čína ví, že tohle nemusí platit. Je fascinující tuhle dnes základní hru světové politiky sledovat zblízka, nejdřív z Washingtonu a teď zblízka ze země, která má s Číňany více než tisíciletou intimní zkušenost.

Řadě západních, často technologických gigantů se nelíbilo, jak se Čína chovala během pandemie, a své kapacity částečně přemísťují do jiných asijských zemí. Pozorujete to také? Vyplývá vám z toho nějaký signál pro český byznys?

Ano, pozoruji. Každý den. Asie je velmi pragmatická a přeměří si vás každý jeden den zase znova hned ráno. A všichni vidí, že Čína je jasně nejsilnějším asijským hráčem, ale že to zdaleka neznamená, že si může dovolit všechno. Svět je již příliš propojen, úplně se mu uzavřít nefunguje pro nikoho, to si vyrobíte nanejvýš nějaký ,,severokorejský ekonomický zázrak“. A signál pro nás? Je nejvyšší čas začít se dívat na svět takový, jaký je. Namísto čekaní, až jednou třeba bude takový, jaký jsme si ho kdysi vysnili. Zrovna Vietnam, jedna z dnešních čtyřiceti největších ekonomik světa s vedoucí úlohou komunistické strany konfuciánského typu, je na to docela dobrá škola reality. Možná i proto tu máme tolik návštěv.

Jednání Číny může být velmi důležité i ve vztahu k Rusku a válce na Ukrajině. Zdá se, že se Rusku navzdory sankcím a klesajícím příjmům z exportu daří vyhýbat viditelnějším otřesům, které by zásadně měnily jeho pozici jak na domácí scéně, tak ve válce na Ukrajině. Jak dlouho může Rusko hospodářským tlakům odolávat?

Rusko není standardní politický útvar, kde hospodářský tlak vytvoří pomocí nespokojenosti obyvatelstva tlak na vládu, která chce být znovuzvolena a proto pak politiku upraví. Hospodářský tlak na Rusko je v realitě spíše veden vůči komfortu vyšší střední třídy a skupině „vládních oligarchů". Myslím, že nikdo neumí odhadnout, kdy si tihle lidé konečně řeknou, že úroveň jejich „nepohodlí" už dosáhla výše, která převažuje jejich obavu z pokusu změnit status quo. Takže stručná odpověd zní - z našeho pohledu dlouho a nikdo neví, jak dlouho. Víme ale proč.

Jakému scénáři dalšího vývoje a dlouhodobého „výsledku“ války na Ukrajině přikládáte nejvyšší pravděpodobnost?

Konflikt už je po roce zamrzlý. Ani jedna strana konfliktu - a můžeme teortizovat, že je jich svým způsobem více, než strany dvě - ještě není nijak extra motivována k radikální změně svého postoje. A všechno ostatní už není analýza současného stavu, ale věštění. A to rád přenechám jiným.

 

Rozhovor vyšel 15. března 2023 v deníku E15.