Systém babiček-sběraček

Třídění odpadu ve Vietnamu má specifický historický i kulturní kontext, který odráží sociální i ekonomické poměry země. Ačkoliv moderní recyklační infrastruktura ve Vietnamu se stále vyvíjí, tradice sběru a opětovného využití materiálů zde existuje již dlouho. Jednou z klíčových postav v kultuře třídění odpadu ve Vietnamu jsou tzv. „dong nhat“ (severovietnamsky) a „ve chai“ (jihovietnamsky). Jedná se převážně o starší ženy, významně méně často též muže, které se živí sběrem a prodejem recyklovatelných materiálů. Tyto sběračky obchází ulice s vozíky nebo jízdními koly a sbírají či vykupují papír, plastové lahve, kovové předměty a další suroviny, které mají zbytkovou hodnotu. Za použitý materiál nabízejí domácnostem menší finanční částky za použitý materiál, který pak prodávají větším sběrnám.

Sběračkami jsou často starší ženy z chudších vrstev společnosti, které si tímto způsobem vydělávají na živobytí. Jejich práce však nemá význam pouze pro jejich osobní obživu, ale zastávají též důležitou ekologickou roli. Tyto ženy pomáhají zlepšovat recyklaci v místech, kde stále chybí systematické třídění odpadu. V době po válce ve Vietnamu (od 1975) byla ekonomika země orientována na soběstačnost, což znamenalo, že materiály byly maximálně využívány, zatímco moderní koncepty třídění odpadu tehdy nebyly zavedeny. Znovu využitelné předměty a materiály byly považovány za cenné a jejich prodej či výměna byly běžnou praxí. V době ekonomického rozmachu Vietnamu již na přelomu 80. a 90. let pociťovaly městské oblasti rapidní nárůst objemu odpadu, a tak role babiček-sběraček začala nabývat na významu – zaplnily totiž mezery v systému sběru odpadu, který byl tehdy a stále ještě dnes je omezený.

V dnešní době je třídění odpadu ve Vietnamu stále spíše neformální a oficiální systém recyklace zatím není plně rozvinut. Většina třídění probíhá zejména skrze babičky-sběračky, které hrají v tomto směru klíčovou roli zejména v městských oblastech. Babičky-sběračky od domácností vykupují materiály a přeprodávají je sběrným dvorům, odkud jsou prodávány do továren na recyklaci. Pro mnoho starších žen, často bez důchodového zabezpečení, je sběr odpadu způsobem, jak zůstat ekonomicky nezávislé ale často i jak přežít.

Naléhavost zlepšení systému třídění odpadů

S rostoucími problémy spojenými s odpady (například plasty v oceánech) se vláda Vietnamu snaží implementovat programy na podporu třídění odpadu a recyklace.

Dle Zákona o ochraně životního prostředí, který byl ve Vietnamu přijat v roce 2020, by od roku 2025 mělo být povinné třídění odpadu na úrovni domácností a jednotlivců. Tento krok je součástí širší snahy vietnamské vlády o zavedení systému „plať, kolik vyhodíš“, přičemž odpad, který nebude vhodně vytříděn (zejména nerecyklovatelné položky), se bude zpoplatňovat podle množství. Prakticky to znamená, že firmy a domácnosti budou muset třídit odpad a platit za netříděnou složku. Od 1. ledna 2025 by měl být tento systém plně účinný a domácnosti tedy budou mít ekonomickou motivaci pro pečlivější třídění. Další výzvou bude tento systém nastavit tak, aby propojil „mobilní operátorky a operátory“ (jak se babičkám-sběračkám v obecné terminologii říká) s nastupujícím moderní infrastrukturou pro třídění odpadu.

Přestože právní rámec je již z velké části v platnosti, úplné zavedení a efektivní vymáhání těchto předpisů v praxi může ještě chvíli trvat. Na regionální i místní úrovni je nutné soustředit se na vývoj infrastruktury pro sběr a zpracování vytříděných surovin, zavést informační kampaně, posílit kontroly a zajistit adekvátní nástroje pro měření a evidenci.

 Mezinárodní spolupráce a investice do technologií

Vietnam spolupracuje s mezinárodními organizacemi (např. OSN, Světová banka), ale i se zeměmi jako Japonsko či Jižní Korea, aby získal know-how pro moderní odpadové hospodářství. Staví se zde pokročilé spalovny s energetickým využitím odpadu, recyklační závody a zlepšuje se logistika svozu i zpracování separovaného odpadu. Vedle toho Vietnam klade čím dál větší důraz na environmentální vzdělávání. Vláda, neziskové organizace i média se snaží vzdělávat obyvatele, aby lépe chápali význam třídění a omezování jednorázových plastů. Dlouhodobým cílem je snížit tlak na skládky a podpořit cirkulární ekonomiku.

Mezi technologiemi, které Vietnam v současnosti potřebuje pro lepší třídění a zpracování odpadu jsou automatizované systémy třídění odpadu, technologie na recyklaci plastů, zařízení na energetické využití odpadu či digitální platformy pro řízení odpadového procesu. Spolupráce se zahraničními partnery je klíčová nejen pro zavedení moderních technologií, ale i pro přenos know-how, vzdělávací programy a příklady osvědčených postupů, které by Vietnamu umožnily transformovat jeho odpadové hospodářství směrem k udržitelnosti a cirkulární ekonomice. Taková spolupráce by navíc podpořila i sociální inkluzi, například zapojením mobilních operátorek a operátorů do moderních systémů.

Příležitosti pro české firmy

České firmy mohou využít rostoucí poptávky po udržitelných řešeních a nabídnout Vietnamu své know-how a technologie. Česká republika je mezi lídry ve vývoji zařízení na třídění odpadu, recyklaci a energetické využití odpadu. České firmy mohou dodávat automatizované třídící linky, bioplynové stanice a spalovny. Příležitosti jsou zde však i pro české univerzity a instituce, které mohou nabízet odborné programy pro vietnamské specialisty, což podpoří technologickou výměnu a rozvoj místní infrastruktury. Mimo to též české firmy mohou spolupracovat s vietnamskými podniky na zavádění modelů cirkulární ekonomiky, například opětovného využití plastů v průmyslových procesech.

Česká republika by mohla sehrát důležitou roli i v podpoře babiček-sběraček nejen prostřednictvím projektů rozvojové spolupráce. České know-how v oblasti cirkulární ekonomiky může pomoci vytvořit modely, které propojí neformální sběračky a sběrače s moderními recyklačními technologiemi. Například by mohla vzniknout komunitní centra na třídění odpadu, kde by babičky měly zajištěnou spravedlivou odměnu a lepší pracovní podmínky.

ČR má díky svým zkušenostem v odpadovém hospodářství velký potenciál pomoci Vietnamu nejen zlepšit nakládání s odpady, ale také zvýšit životní úroveň těch, kteří jsou na jeho sběru závislí. Tato spolupráce by mohla být příkladem propojení udržitelnosti a sociálního pokroku.

V prosinci 2024 navštívila Vietnam delegace Ministerstva životního prostředí s několika podnikateli a Univerzitou Tomáše Bati, aby odkryli příležitosti, které se v odpadovém hospodářství ve Vietnamu skrývají. Na networkingové prezentaci měli členové delegace možnost setkat se s řadou vietnamských partnerů, kteří vítají výhledy spolupráce s českými subjekty, které mohou adresovat místní potřeby. Delegace také navštívila skládku ve městě Haiphong a poznala dopady „overtourismu“ v oblasti ostrova Cat ba, kde bude naléhavost ochrany životního prostředí rapidně narůstat.

Nikola Sichlerová, ekonomická diplomatka ZÚ Hanoj