Největší část prodeje se soustředí do Ho Či Minova Města a Hanoje, kde se formuje skupina spotřebitelů ochotných platit za kvalitní zahraniční vína. Roční dovoz dosahuje přibližně 16 milionů litrů a tržní analýzy předpokládají růst trhu v následujících letech tempem kolem 6 až 11 % ročně. Po zavedení nulové tolerance alkoholu za volantem v roce 2019 se část spotřeby přesunula z restaurací a barů do domácností, což vedlo k růstu maloobchodního prodeje, specializovaných vinoték a internetového prodeje.

Domácí produkce existuje v oblasti Da Lat ve středním Vietnamu, kde působí nejznámější místní výrobce Dalat Wine, avšak z hlediska objemu i prestiže dominují trhu dovážená vína. S podílem okolo 35 % na trhu zůstává Francie nejvýznamnějším zahraničním dodavatelem vína. Významnými importéry jsou rovněž Chile, Itálie, Austrálie a Spojené státy. Chile si vybudovalo silnou pozici především ve středním cenovém segmentu díky příznivému poměru ceny a kvality, zatímco italská vína těží z rostoucí popularity italské gastronomie.

Spotřebitelské preference

Trhu dominují červená vína, která představují přibližně 64 % spotřeby. Bílá vína tvoří kolem 22 % a šumivá vína přibližně 11 %. Červená vína bývají častou volbou pro obchodní příležitosti i jako dárek. Klíčovým obdobím pro prodej vína je vietnamský lunární nový rok Tet, během něhož se prodává významná část celoročního objemu prémiových vín. Někteří distributoři uvádějí, že období od listopadu do února může představovat až polovinu jejich ročních prodejů. Vedle tradiční převahy červených vín dochází k postupnému růstu poptávky po aromatických bílých vínech a šumivých vínech, které se dobře párují s asijskou kuchyní.

Trendem posledních let je rostoucí zájem o prémiová vína. Zákazníci se zajímají o původ vína, vinařské regiony a autentické příběhy jednotlivých producentů. Současně roste počet degustací, vinařských festivalů, odborných kurzů a marketingových akcí zaměřených na vzdělávání spotřebitelů. Přesto je znalost vína mimo velká města stále omezená a země původu a etiketa zůstávají jedním z nejdůležitějších faktorů při rozhodování o nákupu.

Distribuce, regulace a dovozní podmínky

Distribuce vína je ve Vietnamu založena na síti místních dovozců a distributorů. Mezi nejvýznamnější společnosti patří Red Apron Fine Wines & Spirits, Da Loc Wines & Spirits, TK Wine, Wine Embassy a Vietphu Wine. Hlavními distribučními kanály jsou hotely, restaurace, bary, specializované vinotéky, prémiové maloobchodní řetězce a stále významnější internetový prodej. Přímý vstup na trh bez místního partnera je v praxi velmi obtížný.

Z regulatorního hlediska je pro evropské exportéry zásadní Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Vietnamem, která vstoupila v platnost 1. srpna 2020. Před jejím uzavřením podléhalo víno z EU dovoznímu clu ve výši 50 %. Toto clo se postupně snižuje v osmiletém přechodném období a od roku 2028 bude zcela odstraněno. Pro evropské vývozce to znamená významné zlepšení cenové konkurenceschopnosti vůči dodavatelům z jiných částí světa.

Odstranění cla však neznamená odstranění všech daňových nákladů. Dovážené víno nadále podléhá spotřební dani (Special Consumption Tax), která činí 35 % pro vína do 20 % alkoholu a 65 % pro vína nad 20 % alkoholu. K tomu se připočítává ještě 10 % DPH. Daňový systém je kumulativní a konečná maloobchodní cena dováženého vína je tak výrazně vyšší než samotná vývozní cena výrobce.

Dovoz vína dále vyžaduje registraci produktu, schválení vietnamských etiket, certifikát původu, zdravotní a obchodní dokumentaci. Praktickou otázkou je také logistika a skladování. Vzhledem k tropickému klimatu musí být vína skladována a přepravována v kontrolovaných teplotních podmínkách, což zvyšuje náklady distributorů.

Potenciál pro moravská vína

Pro moravská vína představuje Vietnam zajímavou příležitost zejména ve středním cenovém segmentu. Výhodou je evropský původ, který je vietnamskými spotřebiteli obecně vnímán velmi pozitivně. Potenciál lze hledat především u odrůd, které nejsou na trhu běžné a současně se dobře kombinují s asijskou kuchyní. Perspektivně působí Pálava, Tramín červený, Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené.

Na rozdíl od Francie, Itálie či Austrálie však Česká republika není ve Vietnamu vnímána jako vinařská země, což znamená nutnost výrazně investovat do budování povědomí o značce i o samotném původu vín.

Incomingová mise vietnamských dovozců na Moravu

Ve dnech 16. až 20. srpna 2026 uskutečnilo Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Hanoji první incomingovou misi vietnamských dovozců, someliérů a obchodníků s vínem zaměřenou výhradně na moravské vinařství. Šestičlenná delegace navštívila Národní vinařské centrum ve Valticích, Salon vín ČR a vinařství napříč slováckou, znojemskou, mikulovskou a velkopavlovickou podoblastí.

Součástí programu byly návštěvy vinařství Sonberk, Thaya, Vican, Dluhé Grefty, Herzán, Marada, Osička, Plchut, Štěpánek, Vajčner a Vincúr. Program představil jak velká moderní vinařství, tak malé rodinné a naturální producenty. Pozornost vzbudila odrůda Pálava, různorodost moravských terroirů, vysoký podíl rodinných vinařství a skutečnost, že řada producentů hospodaří na vlastních vinicích a sama zpracovává vlastní hrozny.

Účastníci pozitivně hodnotili kvalitu moravských vín, šíři pěstovaných odrůd i propojení vinařství s gastronomií a vinařskou turistikou. Současně potvrdili, že povědomí o moravském vinařství je ve Vietnamu zatím velmi omezené a budování pozice moravských vín na trhu bude vyžadovat systematickou a dlouhodobou marketingovou podporu. Incomingová mise tak představuje první krok k postupnému zvyšování povědomí o moravských vínech mezi vietnamskými odborníky i spotřebiteli.

 

Eva Urbanová / Obchodně-ekonomický úsek ZÚ Hanoj