Česká účast na veletrhu je zajištěna díky asociaci Česká dobývací technika, se kterou se na veletrh vydá sedm českých firem. Veletrh zaměřený na těžební a důlní průmysl se koná v turbulentním období, kdy ve Vietnamu kulminuje boj o nerostné bohatství, zvláště pak to kritické. Důvod je prostý. Ve Vietnamu se nachází pravděpodobně druhý největší wolframový důl na světě a tento důl je nyní nabízen k prodeji.

Wolfram, bauxit, titan

Důl Núi Pháo v provincii Thái Nguyên ležící asi 80 km severozápadně od hlavního města produkuje převážnou část vietnamské těžby wolframu, přibližně 3 400 tun ročně. Díky tomu se Vietnam řadí na čtvrté místo mezi světovými producenty wolframu, hned po Číně, Austrálii a Rusku. Núi Pháo patří k mimořádně cenným polymetalickým nalezištím – vedle wolframu se zde těží také fluorit, bismut a měď. Ložisko bylo zcela náhodně objeveno kanadskými geology v roce 2003, kteří v oblasti pátrali po cínu. Celosvětová poptávka po wolframu v posledních letech dynamicky roste. Wolfram je klíčový pro špičkové technologie, obranný průmysl, polovodiče, letectví i sektor čisté energie, včetně elektromobility a obnovitelných zdrojů. Jedná se o superkov s extrémní tvrdostí a vysokou hustotou – téměř stejně vysokou jakou má zlato. Provozovatelem dolu Núi Pháo je společnost Masan High‑Tech Materials, která se nezaměřuje pouze na samotnou těžbu kovu, ale také na jeho hlubší zpracování. Výsledkem jsou produkty s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou wolframové oxidy či parawolframan amonný, určené pro náročné průmyslové aplikace. O důl, který má být na prodej, projevila zájem celá řada zemí včetně Japonska, Číny, Jižní Koreje, Kanady, USA a Německa.

Vietnam patří mezi nejlépe vybavené země světa z hlediska kritických surovin. Kromě wolframu disponuje také třetími největšími zásobami bauxitu na světě, odhadovanými na 3,1 miliardy tun, což představuje téměř jednu pětinu globálních zásob. Převážná část ložisek se nachází ve Střední vysočině, zejména v provinciích Đắk Nông a Lâm Đồng, které dohromady tvoří páteř národních zásob bauxitu. Provincie Đắk Nông se tak stala klíčovým bodem vládních plánů na rozvoj velkokapacitní výroby oxidu hlinitého a hliníku. Významný je rovněž potenciál titanu, který se ve Vietnamu vyskytuje především ve formě titanonosných rud a pobřežních placerových ložisek v plážových píscích. Největší koncentrace těchto zásob se nachází podél centrálního pobřeží, zejména v provincii Bình Thuận a částečně v provincii Lâm Đồng.

Vietnam mění přístup ke strategickým nerostům

Zákon o geologii a nerostných surovinách, který byl ve Vietnamu přijat na konci roku 2024 a zásadně novelizován v prosinci 2025, představuje jednu z nejvýznamnějších proměn vietnamské těžební a surovinové politiky za poslední desetiletí. Základní právní rámec byl položen zákonem č. 54/2024/QH15, jenž vstoupil v účinnost v červenci 2025 a komplexně upravil oblast geologických průzkumů, ochrany nevyužitých ložisek, těžby, zpracování nerostů i státní správy v této oblasti. Prosincová novela č. 147/2025/QH15, účinná od 1. ledna 2026, tento rámec dále zpřesnila a výrazně zpřísnila zejména u nerostů strategického významu.

Hlavním cílem novely je posílení státní kontroly nad kritickými surovinami a omezení vývozu nerostného bohatství v surové podobě. Zákon nově jasně rozlišuje nerosty do čtyř skupin podle jejich strategického a hospodářského významu, přičemž nejpřísnější režim se vztahuje na tzv. strategické a důležité nerosty – především vzácné zeminy. U nich je stanoveno, že jejich průzkum, těžba, zpracování i využití jsou možné pouze u subjektů schválených státem a že vývoz nezpracovaných vzácných zemin je zakázán. Export je povolen výhradně u produktů s vyšší přidanou hodnotou, které prošly hlubokým zpracováním na území Vietnamu a jsou výslovně schváleny vládou. Udělování licencí v této oblasti rovněž podléhá souhlasu předsedy vlády, což odráží bezpečnostní a geopolitický význam těchto surovin.

Novela zároveň upravila pravidla pro tzv. prioritní práva průzkumníků k získání těžební licence, zkrátila nebo diferencovala lhůty podle typu nerostu a snaží se zabránit spekulativnímu držení licencí bez reálné těžby. Stát získal širší pravomoci licence odejmout, pokud nejsou naplňovány investiční či zpracovatelské závazky nebo pokud by byla ohrožena obrana, bezpečnost či veřejný zájem. Současně zákon podporuje mezinárodní spolupráci a přenos technologií, avšak vždy v rámci přísné státní kontroly nad zdroji. Celkově tak změny z prosince 2025 znamenají strategický obrat: Vietnam se odklání od relativně liberálního modelu těžby a směřuje k řízenému, státem kontrolovanému využívání nerostných surovin, jehož cílem je budování domácího zpracovatelského průmyslu, vyšší přidané hodnoty a dlouhodobé geopolitické autonomie.

Rozvoj sektoru však zatím brzdí nedostatek centralizovaných databází, omezené kapacity pro správu geologických dat a chybějící moderní technologie samotné těžby. Řada historických průzkumů je dostupná pouze v papírové podobě, často navíc v cizích jazycích. Klíčovou výzvou je proto vybudování digitální, centralizované databáze ložisek, stejně jako zavádění moderních průzkumných metod, včetně satelitního snímkování, dronů a pokročilých geofyzikálních technologií, které by umožnily mapovat rozsáhlá a obtížně přístupná území severního Vietnamu, kde se odhaduje výskyt většiny zásob. Vietnamským podnikům zároveň chybí moderní těžební technologie i kapacity pro hlubší zpracování surovin v navazujících fázích hodnotového řetězce.

Vietnam sází na státní podniky

Hlavní roli ve vietnamském těžebním sektoru hrají státní a státem kontrolované podniky, zejména Vietnam National Coal and Mineral Industries Group (VINACOMIN), který je plně vlastněn státem a představuje páteř celého odvětví. VINACOMIN dominuje těžbě uhlí, bauxitu, výroby aluminia a dalších klíčových surovin a slouží jako nástroj státu pro zajištění energetické a surovinové bezpečnosti. Jeho nejvýznamnější dceřinou společností v oblasti neuhlíkových kovů je Vinacomin – Minerals Holding Corporation (VIMICO), která se zaměřuje na měď, zlato, zinek, olovo, cín, železnou rudu a další nerosty. Přestože je VIMICO formálně akciovou společností obchodovanou na burze, rozhodující kontrolu nad ní stále vykonává VINACOMIN, a tedy stát. Po přijetí nové legislativy, která vymezila těžbu kritických nerostů především pro státní podniky, zaznamenala společnost nárůst hodnoty akcií o 140 %.

Specifickou roli v sektoru hrají také podniky se zvláštním mandátem. Vietnam Rare Earth JSC (VTRE) je státem úzce řízený subjekt vytvořený k rozvoji těžby a zpracování vzácných zemin a je považován za budoucího „národního šampiona“ v této strategické oblasti, například v souvislosti s ložiskem Đông Pao. Dalším významným hráčem je Dong Bac Corporation, podnik vlastněný Ministerstvem národní obrany, který se věnuje především těžbě uhlí a stavebních nerostů v citlivých oblastech z hlediska bezpečnosti. Vedle těchto celostátních aktérů existují i regionální a provinční těžební společnosti, zaměřené hlavně na stavební suroviny, jejichž význam posílil po reformě zákona o geologii a nerostných surovinách z let 2024–2025. Celkově je vietnamský těžební sektor méně o plném státním monopolu a více o silném státním řízení, v němž soukromí hráči působí jen tam, kde to stát považuje za strategicky přijatelné.

Evropské příležitosti v konkurenčním prostředí kritických surovin

Zásadním globálním trendem je snaha o diverzifikaci dodávek strategických surovin a omezení závislosti na jediném dominantním dodavateli. Evropská unie na tuto výzvu reagovala přijetím Evropského aktu o kritických surovinách v březnu 2023 a následně také uzavřením dohody s Vietnamem v lednu 2026, která posiluje spolupráci mimo jiné v oblasti kritických minerálů a polovodičů. Cílem je zvýšit odolnost a stabilitu dodavatelských řetězců.

Komerční zájem evropských subjektů se soustřeďuje zejména na dodávky technologií a služeb pro těžební provozy. Několik členských států EU rovněž plánuje nebo již realizuje kooperativní aktivity na podporu rozvoje vietnamského těžebního sektoru. Jedná se zejména o technická partnerství v oblasti geologického výzkumu a geologických průzkumů. Některé členské státy EU již mají připraveny plány na specializovanou spolupráci v oblasti konsolidace a správy dat, udržitelné těžby, zpracování důlních odpadů nebo obecně rekultivace a sanace důlních lokalit. Vietnam hledá investory disponující technologiemi pro hluboké zpracování a je otevřen vzniku společného podniku, v němž by zahraniční partner vlastnil až 50% podíl. Státní podnik VINACOMIN rovněž vyjádřil zájem o spolupráci s evropskými společnostmi v oblasti souladu s ESG standardy, jakož i v oblasti těžby bauxitu a titanu a jejich navazujícího zpracování. V dohledné době dojde k pracovnímu jednání na expertní úrovni mezi společností a relevantními aktéry z EU.

Pro evropské a české společnosti se otevírá reálná příležitost zapojit se do rozvoje tohoto strategického sektoru, zejména v oblastech důlní technologie, geologického průzkumu, zpracování surovin a environmentálních a udržitelných řešení. Zapojení může probíhat jak bilaterálně, tak prostřednictvím evropských nástrojů, jako je Global Gateway. Současně však platí, že ačkoli existují příležitosti pro evropské společnosti v sektoru vietnamských kritických nerostných surovin, konkurence na trhu je mimořádně silná. Podniky ze zemí s bližší geografickou či strategickou vazbou na Vietnam, jako jsou Jižní Korea, Japonsko, Čína nebo Austrálie, nabízejí leckdy konkurenceschopnější nákladové podmínky a mezi zahraničními investory v odvětví těžby vzácných zemin ve Vietnamu výrazně dominují.

Nga Vu Quynh, stážistka 

Eva Urbanová, ekonomická diplomatka ZÚ Hanoj