Vznikem této továrny chce Nizozemsko posilovat evropskou soběstačnost v oblasti umělé inteligence, která je v současné době přespříliš závislá na inovacích pocházejících ze USA a Číny.  Projekt má značnou podporu nizozemské vlády, která v letošním roce oznámila investice do vybudování silné infrastruktury umělé inteligence, kterou považuje za nezbytnou pro zachování digitální nezávislosti, bezpečnosti a konkurenceschopnosti země.

V případě továrny v Groningenu z potřebné částky 200 mil. EUR na její vznik a vybudování funkčního superpočítače investovala nizozemská vláda 70 mil. EUR. Dalších 60 mil. EUR bylo vyčleněno prostřednictvím ekonomické agendy Nij Begun, která se zasazuje o ekonomické posílení a oživení provincií Groningen a Drenthe na severu Nizozemska a 70 mil. EUR pak tvoří investice z EU. Vláda očekává, že „továrna na umělou inteligenci“ posílí mezinárodní viditelnost Groningenu a přiláká inovativní společnosti a talenty.

Paralelně vznikla továrna na umělou inteligenci na Technické univerzitě v Ostravě a v obou případech jde o místa, kde budou firmy, vlády a výzkumníci spolupracovat na vývoji chytrých aplikací založených na umělé inteligenci. Přitom nejde o konkurenční projekty, ale naopak o komplementární výzkum, který bude přinášet nejen pro ostravský projekt Czech AI Factory (CZAI) s unikátním superpočítačem KarolAlna, ale i pro české výzkumníky a vývojáře využívajících jejich infrastruktur široký potenciál.

Nizozemská, česká a další evropské „továrny na umělou inteligenci“ mohou spolupracovat na výzkumu v různých oblastech, sdílet své ‚know-how,‘ a přinést mezinárodní příležitosti a zkušenosti českým studentům a vědcům. České startupy a technologické společnosti mohou získat nové partnery a možnosti na nizozemském trhu.

Plně operační má být továrna v Groningenu od r. 2027 a českým subjektům se otevírá možnost spolupodílet se na jejím budování a propojit ji s českou vědou a výzkumem. Výhodou Groningenu je hlavně skutečnost, že jde o místo vzájemně propojených vzdělávacích institucí a inovativních firem. Mezi ně patří i jedna z nejlepších světových univerzit, Rijksuniversiteit Groningen. Tamní továrna na umělou inteligenci se má zaměřovat zejména na tyto oblasti:

a) Zdravotnictví

•            včasnou detekci onemocnění pomocí analýzy velkých zdravotních datových souborů pomocí umělé inteligence (např. projekt LifeLines, který obsahuje data 167 000 osob za posledních 20 let).

•            personalizovanou medicínu a prediktivní diagnostiku

•            optimalizaci lékařského výzkumu a provozu nemocnic.

b) Zemědělství

•            Vývoj technologií pro inteligentní zemědělství.

•            Aplikace umělé inteligence v monitorování plodin, analýze půdy a optimalizaci zdrojů.

c) Mobilita a doprava

•            Umělá inteligence pro správu energetické sítě, prediktivní údržbu a zvyšování efektivity.

•            Podpora energetické transformace prostřednictvím inteligentních systémů a simulací.

 

d) Právní a veřejné služby

•            Platformy pro řešení sporů založené na umělé inteligenci (např. LegalMike).

•            Lepší přístup ke spravedlnosti a poskytování veřejných služeb.

 

e) Obrana a bezpečnost

•            Umělá inteligence pro kybernetickou bezpečnost, mapování rizik a analýzu zpravodajských informací.

•            Aplikace v oblasti vojenské logistiky, sledování a rozhodování.

f) Vzdělávání a výzkum

•            Přístup univerzit a výzkumných institucí k superpočítačové kapacitě.

•            Příležitosti pro školení v oblasti umělé inteligence, vývoj algoritmů a mezinárodní spolupráci.

 

Pro Českou republiku je výstavba nizozemské „továrny na umělou inteligenci“, která má být plně operační od r. 2027, šancí posílit svou pozici v oblasti umělé inteligence v rámci celé Evropy a stát se tak důležitou součástí evropské strategie pro digitální suverenitu.

 

Kryštof Voleník, stážista, Velvyslanectví ČR v Haagu

Arthur Polzer, obchodně-ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu