Typickým příkladem je výstavba zajateckého tábora pro dva tisíce osob v oblasti Groningenu. Ten nevzniká pod přímým vojenským dohledem, ale staví jej aliance třiceti nizozemských podniků. Armáda pouze definuje zadání, zatímco firmy samy navrhují řešení – od dodávek energie po bezpečnostní systémy.

Cvičení zároveň testuje, jak zvládnout logistiku na vzdálenost až 2 000 kilometrů, což odpovídá případnému přesunu sil NATO do Pobaltí. Nizozemská armáda musí budovat opravárenská centra, zásobovací uzly či zdravotnická zařízení. I zde hraje soukromý sektor klíčovou roli – v některých oblastech tvoří civilisté až 90 % personálu.

Pro české podniky je tento trend důležitým signálem. Obranný sektor se otevírá širšímu spektru dodavatelů, nejen tradičním zbrojařům. Příležitosti vznikají zejména v oblastech mobilní infrastruktury a stavebnictví, energetiky a krizového zásobování, logistiky a dopravy, IT a bezpečnostních technologií a také opravárenství a technického servisu. Klíčovým faktorem bude schopnost rychlé reakce a spolupráce v mezinárodních konsorciích, podobně jako nizozemská Infra Capacity Alliance, nizozemská platforma veřejno-soukromé spolupráce, která sdružuje firmy, krizové experty, záchranné složky i státní instituce.

Fighter Lion potvrzuje, že moderní armáda už nehledá jen techniku, ale komplexní řešení schopná fungovat v reálném čase a v náročných podmínkách. Pro české firmy tak nejde jen o jednorázové zakázky, ale o dlouhodobou strategickou příležitost. Kdo se dokáže zapojit do evropských obranných projektů, může získat stabilní odbyt i silnější pozici na mezinárodním trhu.

Řadu možností nabízí i řada evropských platforem. EU např. dlouhodobě podporuje společný výzkum a vývoj obranných technologií prostřednictvím Evropského obranného fondu (EDF). České i nizozemské firmy se mohou zapojovat do společných projektů v oblastech jako bezpilotní systémy, kybernetická bezpečnost, umělá inteligence pro logistiku a velení či pokročilé materiály a mobilita vojsk. Tyto projekty jsou téměř vždy založeny na mezinárodních konsorciích, což vytváří přirozený prostor pro česko-nizozemskou spolupráci.

Další je NATO Support and Procurement Agency (NSPA), agentura NATO zajišťující nákupy a logistiku pro alianční operace. Firmy se mohou registrovat jako dodavatelé a podílet se například na zásobování jednotek, údržbě techniky, infrastrukturních projektech či krizové logistice. Nizozemsko patří mezi aktivní státy v rámci NSPA, což z něj činí vhodného partnera pro společné nabídky.

Je tu i projekt Military Mobility, podporovaný EU i NATO, který má za cíl zrychlit přesuny vojsk napříč Evropou. Zahrnuje modernizaci infrastruktury – mostů, železnic, silnic nebo překladišť. Zde se otevírá prostor pro stavební a inženýrské firmy, výrobce mostních konstrukcí či dopravní a logistické společnosti.

Nizozemské firmy mají ve všech výše zmíněných oblastech silné know-how a často hledají partnery pro rozšíření kapacit. Hranice mezi vojenským a civilním sektorem se stírá a úspěch armád bude stále více záviset na schopnosti rychle mobilizovat průmyslové kapacity i know-how soukromých firem. Pro české podniky to znamená nejen příležitost, ale i výzvu – aktivně vyhledávat partnerství, investovat do inovací a přizpůsobit se požadavkům mezinárodní spolupráce.

Arthur Polzer, obchodně-ekonomický diplomat