Českou republiku na zasedání zastupovali v první části vrchní ředitelka sekce právní a konzulární MZV ČR Jana Reinišová, ve druhé pak ředitel mezinárodněprávního odboru MZV Petr Válek. Všeobecná debata na 12. zasedání Shromáždění smluvních stran Římského statutu (ASP ICC) proběhla v prvních dvou jednacích dnech bez významnějších událostí. Následoval ji tzv. Africký segment, vložený na pořad jednání na žádost některých afrických států (zejména Keňské republiky, jejíž současný prezident U. Kenyatta a viceprezident W. Ruto jsou stíháni ICC pro podezření z účasti na zločinech proti lidskosti). S projevem vystoupilo jak LT PRES jménem EU, tak i více než polovina členských států EU včetně VŘ Reinišové jménem ČR. Její projev, směřující k udržení činnosti ICC v čistě judiciálním módu bez zbytečné politizace, sledoval linii dohodnutou na předběžných koordinacích v rámci EU. S napětím očekávaný projev ministryně zahraničních věcí Keni (keňský parlament vyzval měsíc před zasedáním vládu své země k vypovězení Římského statutu) zůstal nakonec ve věcném a smířlivém tónu. Rozhodnutí keňského parlamentu směřující k vypovězení Římského statutu nebylo v jejím projevu reflektováno, naopak se zaminirka implicitně přihlásila k principům, na kterých Římský statut stojí, postavila však "spravedlnost" do opozice k "usmíření", přičemž druhému pojmu dala přednost. Nizozemský ministr zahraničních věcí Timmermans avizoval oživení tzv. švýcarské iniciativy z ledna letošního roku, když sdělil, že téhož dne zaslal Radě bezpečnosti OSN dopis, požadující svěření situace v Sýrii k ICC (jediná cesta jak před ICC obžalovat vrcholné představitele státu, který není signatářem Římského statutu). Velice zajímavé byly příspěvky NGO, zejména „Kenya Forum for Peace and Justice“, jejíž zástupce konstatoval, že argumenty použité keňskou ministryní zahraničí o připravenosti keňské justice stíhat pachatele nedávných povolebních násilností vlastními silami v souladu se zásadou komplementarity naráží na fakt, že zatím jsou žalováni pouze bezprostřední vykonavatelé násilí, a nikdo ze zadavatelů rozkazů. V druhé polovině zasedání ASP se jednání soustředilo – vedle průběžného draftování tzv. omnibus rezoluce - především na dva klíčové body: projednání zprávy Pracovní skupiny pro změny a schválení rozpočtu ICC na rok 2014. Pracovní skupina pro změny v posledních týdnech před zahájením ASP a v jeho průběhu připravovala zejména změny pravidla 68 Jednacího řádu ICC (předem zaznamenaná svědectví prezentovaná před Soudem v nepřítomnosti svědka a pravidla zacházení s nimi), pravidlo 100 (možnost konat jednání Soudu mimo jeho stálé sídlo) a pravidla 134 (možnost konání jednání bez přítomnosti obviněného). O těchto změnách bylo vyjednáváno jakožto o celku (package deal), avšak v centru pozornosti bylo jednání o posledním ze zmíněných pravidel. Jeho doplnění nejprve navrhly ve společné iniciativě Jordánsko, Lichtenštejnsko a Botswana, aby pak následný doplňující návrh Keni (jehož dva nejvyšší představitelé – prezident Kenyatta a viceprezident Ruto – byli ICC obžalováni ze zločinů proti lidskosti) požadoval v podstatě paušální výjimku z účasti na řízení úřadujících hlav států a vlád po dobu jejich mandátu. K nalezení kompromisu byla v pondělí 25. 11. vytvořena draftovací podskupina (složena z 10 států), jejímž členem se stal i zástupce ČR, Ř MPO Petr Válek. Ta po dvouapůldenním náročném jednání dospěla ke kompromisu, jehož podstatným rysem je především to, že fixně nevymezuje kategorii obviněných, která by se těšila zvláštnímu zacházení jen s ohledem na zastávané funkce; a že ponechává rozhodnutí o vedení procesu bez přítomnosti obviněného na samotném senátu projednávajícím kauzu, přičemž jeho diskrece je velmi široká, svolení k pokračování v nepřítomnosti obviněného se uděluje vždy jen pro aktuální fázi procesu a může být senátem kdykoli revidováno. Nesnadné bylo také vyjednávání o návrhu rozpočtu ICC na rok 2014, kde tichou proceduru na určitou dobu narušila Kanada, nakonec se však připojila ke konsensuálnímu rozhodnutí a omezila se na vydání doprovodného prohlášení. S ohledem na rozšiřující se záběr činnosti ICC schválilo ASP nakonec výdajovou stránku rozpočtu v celkové výši 121 656 200 EUR (rozpočet na rok 2013 však nebude plně vyčerpán). Za zaznamenání dále stojí schválení operačního mandátu Nezávislého dozorčího mechanismu (Independent Oversight Mechanism, IOM), čtyřčlenného inspekčního orgánu majícího za úkol bdít nad efektivitou práce všech orgánů ICC. Schválena byla také rezoluce navržená Dozorčím výborem pro výstavbu stálého sídla ICC pod vedením italského zástupce Roberta Belelliho, kde se dokonce podařilo dosáhnout významných úspor oproti plánu. Bez větších kontroverzí byly dále schváleny rezoluce k tématům spolupráce, komplementarity a obětí a poškozených komunit.