Dánsko: inovační lídr s důrazem na propojení vědy a byznysu

Dánsko patří stabilně mezi inovační elitu EU. Investice do výzkumu dosahují přibližně 3 % HDP, přičemž dvě třetiny prostředků pocházejí od firem a průmyslových nadací. V zemi funguje 14 oborových klastrů zaměřených mimo jiné na „life sciences“, biotechnologie a fintech, doplněných 64 startupovými inkubátory. Farmaceutický výzkum tvoří páteř ekonomiky, export léků a biotechnologií představuje asi 20 % dánského vývozu.

Pro české partnery se nabízejí příležitosti v oblasti life sciences a biotechnologií, kde působí společnosti jako Novo Nordisk, Lundbeck a Leo Pharma, a v regionu Medicon Valley. Další perspektivní oblastí je zelená tranzice – technologie power-to-X, chytré budovy, větrná energetika a výzkum materiálů pro turbíny. V sektoru cirkulární ekonomiky probíhá výzkum ukládání CO₂ pod mořské dno na poli Tyra. Roste rovněž poptávka po kvantových technologiích, AI a průmyslové automatizaci, s klíčovými klastry kolem Odense. Podmínkou vstupu je zpravidla nalezení lokálního výzkumného partnera.

Švédsko: země triple helix a špičkové výzkumné infrastruktury

Švédsko obsadilo v European Innovation Scoreboard 2025 první místo. Výdaje na výzkum dosahují 3,6 % HDP, hranici 3 % země překročila již v roce 1995. Zhruba 74 % financování pochází z podnikové sféry. Švédský systém je založen na modelu „triple helix“ – úzké spolupráci univerzit, průmyslu a státu. Takzvaný profesor's privilege umožňuje akademikům ponechat si práva k duševnímu vlastnictví, což podporuje transfer technologií.

Klíčovou roli hrají velké výzkumné infrastruktury: ESS v Lundu (jeden z nejvýkonnějších neutronových zdrojů na světě), zařízení MAX IV a aplikovaný institut RISE. Mezi průmyslové hráče zapojené do výzkumu patří Ericsson, Volvo Group, ABB a AstraZeneca.

Příležitosti pro české partnery existují zejména v dekarbonizaci průmyslu – projekty typu HYBRIT (výroba oceli ze zeleného vodíku) a program Industriklivet otevírají prostor v průmyslových technologiích a energetických systémech. V sektoru AI, polovodičů a digitálních technologií podporují spolupráci iniciativy AI Sweden a programy Vinnova. Perspektivní je oblast biomedicínského výzkumu (infrastruktura SciLifeLab), dále fintech, smart cities a pokročilé materiály.

Norsko: energetická velmoc a brána k testování technologií

Norsko stojí mimo EU, ale je s ní těsně provázáno přes Evropský hospodářský prostor. Investice do výzkumu v roce 2026 dosahují 51,3 miliardy NOK (112,3 mld. CZK). Téměř 100 % elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, země je světovým lídrem v elektromobilitě a jako první vybudovala kompletní řetězec CCS, včetně projektu Northern Lights. Speciální roli hraje Ropný fond a klíčovou výzkumnou institucí je SINTEF. V roce 2026 Norsko představilo novou kvantovou strategii.

Příležitosti zahrnují energetiku a dekarbonizaci (CCS, vodík, chytrá přenosová soustava), digitalizaci, AI a kyberbezpečnost, čistou mobilitu a bateriové technologie a arktický a klimatický výzkum, kde Norsko disponuje špičkovou infrastrukturou. Rostoucí obranné rozpočty otevírají prostor i v obranném a kosmickém průmyslu. Norsko je evropskou jedničkou ve spolupráci malých a středních podniků s výzkumnými partnery.

Island: malá země s velkým výzkumným potenciálem

Investice do výzkumu na Islandu dosahují 2,8 % HDP, přičemž 71 % pochází ze soukromého sektoru. Země se vyznačuje rychlým přijímáním nových technologií a její jádro tvoří geotermální know-how – drtivá většina elektřiny a tepla pochází z obnovitelných zdrojů. Státní agentura Rannis funguje jako centrální brána pro zahraniční partnery s nízkými administrativními bariérami.

Klíčové oblasti spolupráce zahrnují geotermální technologie a energetické inženýrství, biotechnologie, farmacii a genetický výzkum, digitální technologie a AI (včetně datových center) a arktický výzkum v rámci Horizon Europe, kde české týmy vykazují vysokou úspěšnost. V rámci programu Horizon Europe je spolupráce s Islandem na stejné úrovni jako se státy EU.

Financování a podpora spolupráce

Pro spolupráci s Norskem a Islandem slouží dva hlavní nástroje: program Horizon Europe a Fondy EHP a Norska, jejichž nové období přináší prostředky v objemu desítek milionů eur s prvními výzvami na přelomu 2026 a 2027. V případě Dánska a Švédska je hlavním rámcem Horizon Europe a přímé bilaterální dohody. Česká exportní banka nabízí finanční podporu v klíčových sektorech včetně energetiky, obranného průmyslu, strojírenství a moderních technologií.

Velvyslanectví ČR v Kodani, Stockholmu a Oslu aktivně podporují českou vědu prostřednictvím projektů ekonomické diplomacie. Na letošní rok jsou plánovány akce zaměřené na kyberbezpečnost, čistou mobilitu a setkání české vědecké komunity. Pro detailnější informace se firmy i výzkumné instituce mohou obracet na ekonomické úseky příslušných velvyslanectví nebo na Odbor ekonomicko-vědecké diplomacie MZV ČR.

 

Zpracovala Natálie Rysová, stážistka Odboru ekonomicko-vědecké diplomacie MZV