Obchodní příležitosti na Balkáně: Chorvatsko a Slovinsko
24.04.2026 / 10:42 | Aktualizováno: 19.05.2026 / 11:20
Ministerstvo zahraničních věcí ČR uspořádalo dne 22. dubna v Černínském paláci seminář pro české podnikatele o obchodních a podnikatelských příležitostech v Chorvatsku a Slovinsku. Příležitosti v obou zemích prezentovali diplomaté ze zastupitelských úřadů v Záhřebu a Lublani.
Chorvatsko
Chorvatsko se zaměřuje na budování a rozšiřování kapacit kontejnerového terminálu na ostrově Krk, aby se mohlo stát důležitou obchodní trasou. Disponuje rovněž kvalitní sítí dálnic a infrastrukturu aktivně rozvíjí, například prostřednictvím projektů vysokorychlostních železničních tratí. Obchodní příležitosti mohou české firmy najít především v oblasti energetiky, vodohospodářství a životního prostředí, zemědělství a potravinářství nebo strojírenství. V energetice se Chorvatsko zaměřuje na diverzifikaci energetického mixu. Zakládá nové větrné parky, solární farmy a investuje do využití geotermální energie. Hospodaření s vodou a oblast životního prostředí jsou pro Chorvatsko důležité oblasti dalšího rozvoje. Chorvatsko se například potýká s nedostatečným zpracováním odpadních vod. V oblasti zemědělství a potravinářství může Chorvatsko nabídnout příležitosti jako prodej zemědělské techniky, zavlažovacích systémů či digitálních řešení.
Slovinsko
Jedním z hlavních vývozních českých artikulů do Slovinska jsou osobní automobily. Vozidla Škoda využívá například i slovinská policie. Slovinsko navíc plánuje rozšíření dálniční sítě, což může představovat významnou příležitost pro české firmy. V oblasti energetiky Slovinsko připravuje výstavbu nové jaderné elektrárny, přičemž aktuálně probíhají diskuse ohledně financování a zahájení výstavby. Slovinská vláda zároveň plánuje modernizaci armády. Poptává moderní špičkové technologie, což může představovat příležitost pro české zbrojařské společnosti. Chorvatsko a Slovinsko tak nabízí řadu příležitostí, pokud zvažujete vstup na jeden z trhů, můžete kontaktovat obchodní ekonomický úsek velvyslanectví v Záhřebu a Lublani.
Zpracoval stážista OED Štěpán Konečný