Krátce po vyhlášení NEP a protiinflačních opatření – zejména díky navýšení úrokových sazeb (ze 17,5% na 24%)  - došlo ke zpevnění rychle klesající turecké liry a snížení tlaku na tureckou ekonomiku.

NEP přináší vládní plán na roky 2019-2021. Turecké banky jako reakci na NEP vydaly vlastní predikci, která čísla v NEP negativně korigují. Dle NEP turecká vláda předpokládá ekonomický růst ve výši 3,8% v roce 2018 a 2,3% v roce 2019 - turecké banky pracují s čísly 3,0% a 1,5%. Předpokládaná hodnota tureckého dolaru vůči turecké liře dle NEP na konci roku 2018 by měla být 4,9 TL za 1 USD, banky pracují s hodnotou 5,8 TL za 1 USD. Nadále se očekává mírný růst nezaměstnanosti a důležitým krokem bude restrukturalizace penzijního systému. Vládou očekávaná inflace v roce 2018 je 20,8%, banky očekávají minimální hodnotu 21,5% (v září 2018 24,5%). Deficit státního rozpočtu je v rámci NEP odhadován v roce 2018 na 4,7%, v roce 2019 3,3% a 2,7% v roce 2020, turecké banky očekávají stabilní deficit ve výši 6,8%. V NEP odhadované náklady na dovoz nerostných surovin a energií jsou dle tureckých bank mírně podhodnoceny a naopak očekávané příjmy z turistiky nadhodnoceny (23 miliard USD v roce 2017 by měly narůst na 42 miliard USD v roce 2021).

Podpůrným plánem pro NEP se stal protiinflační program ministra financí Al-Bayraka, který reagoval na prudký růst inflace v Turecku v srpnu (17,9%) a září (24,5%). Turecký ministr oznámil fixaci cen elektřiny a plynu do konce roku 2018 a požádal největší turecké hospodářské komory, aby její členové snížili ceny výrobků a služeb o 10%. Turecké banky byly instruovány ke slevě na dlouhodobých půjčkách ve výši 10%. Současně se rozběhla veřejná kampaň, v níž mohou občané upozornit na předražené výrobky a turecké úřady po prošetření mohou obchodníky za předražené výrobky a služby trestat.

Turecké vládní plány se v několika směrech dotýkají také zahraničních investorů. Turecká vláda zastavila kroky k realizaci některých velkých projektů. Nové mega-infrastrukturální projekty budou realizovány prostřednictvím přímých zahraničních investic. Další podporované turecké projekty jsou zaměřeny na snížení obchodního schodku a zvýšení samostatnosti tureckého průmyslu. Turecko bude výrazně podporovat a hledá zahraniční partnery a investory pro stavbu podniků v Turecku v oblasti farmaceutického průmyslu (20 biotechnologických léčiv), chemického a petrochemického průmyslu, energetického a strojního průmyslu.

Pro české investory je nutné si uvědomit, že v současnosti se Turecko kromě makroekonomických problémů potýká také s významnými komplikacemi v bankovním sektoru – nízká likvidita bank, kauza Halk Bank, vysoké úroky pohybující se na hranici 40%, vysoké riziko výpovědí smluv. Kromě stagflace je v zemi pociťována druhotná platební neschopnost a dříve vysoce přátelské obchodní prostředí se díky centrálním zásahům a nepředvídatelným změnám legislativy výrazně zhoršuje.

Turecká vláda na první krizi v srpnu 2018 zareagovala zvýšením úrokových sazeb, NEP a protiinflačními opatřeními. V případě, že další reformy nebudou pokračovat dostatečně vysokým tempem, je dle tureckých ekonomů pravděpodobné, že situace ze srpna a září 2018 byla pouhým začátek dlouhodobější ekonomické krize v Turecku. Při znalosti výše uvedených faktů by z pohledu českých firem aktuální ekonomické potíže ani tradiční volatilita tureckého trh neměly ovlivnit smýšlení o Turecku jako o jednom ze stále zajímavých mimo-unijních trhů.

Jan Ondřejka, Ekonomický diplomat, Generální konzulát Istanbul