Nehledě na velké a levné zásoby tradičních surovin v Kazachstánu, a to zejména uhlí, dochází v posledních několika letech na kazachstánském energetickém trhu k rozvoji sektoru obnovitelných zdrojů energie. V současné době je připraven nový zákon, vytvářející kvalitnější právní rámec pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a atraktivnější podmínky pro investory.

V Kazachstánu se v posledních několika letech rozvíjí sektor obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární energie. Právní rámec pro využití obnovitelných zdrojů energie tvoří Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie z roku 2009 a Zákon o elektrické energii z roku 2004.  V současné době je již připraven nový zákon, který je k podpisu u prezidenta a předpokládá zejména: 1) rozšíření definice k obnovitelným zdrojům z „vyrobeno KZ výrobci“ na „vyrobeno v Kazachstánu“ (tj. definice zahrnuje též ne-kazachstánské výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů), 2) ustanovení rezervního fondu, 3) zavedení indexace, a to i ve vazbě na USD (k mitigaci možné devalvace tenge). Nový zákon by měl též definovat nový fixní tarif s výkupními cenami na vyšší úrovni.

Mezi hlavní hráče na elektroenergetickém trhu patří výrobci, dodavatelé, spotřebitelé a Výpočtové a finanční centrum (dceřiná společnost KEGOC). Centrum nakupuje elektřinu od výrobců „obnovitelné elektřiny“ za fixní tarif a prodává ji dále za definovanou cenu dodavatelům. Výkupní tarify jsou nyní následující: vítr - 22,68 tenge (cca 380 tenge je 1 euro), fotovoltaika - 34,60 tenge,  vodní energie – 16,7 tenge, biomasa – 32 tenge. Fixní tarify jsou stanoveny na období 15 let s tím, že každoročně podléhají indexaci a každé 3 roky jsou revidovány. K dalším elementům systému patří povinný nákup elektřiny z obnovitelných zdrojů. Současná maloobchodní cena 1 KWh je pro konečného spotřebitele na úrovni cca 12 tenge, výroba se u tradičních energetických zdrojů pohybuje na úrovni 2 – 4 tenge. Devalvace tenge v roce 2015 a počátkem roku 2016 nicméně vedla ke snížení reálných příjmů z provozu větrných a solárních elektráren.

K modernizaci energetického systému v Kazachstánu je potřeba investice na úrovni cca 50 mld. USD v období do roku 2030. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům na úrovni státu a těžké dostupnosti úvěrů (úroky se pohybují nad 20%) se též předpokládá větší využití mechanismu Public – Private Partnership (PPP). Výrazně rozšíření možnosti využití PPP umožnil nový zákon k PPP z února 2016.

 

František Trojáček, rada ZÚ Astana