Systém dovozních tarifů a kvót

Dovozní režimy pro zemědělské produkty jsou v Norsku spravovány norskou Zemědělskou agenturou (Landbruksdirektoratet). Nastavení dovozních režimů obecně podporuje trh s produkty domácí výroby a zároveň usnadňuje dovoz zemědělských produktů, kterých je na norském trhu nedostatek. Klíčovými nástroji pro regulaci dovozů jsou tarify a kvóty. Při velkém zjednodušení lze v Norsku identifikovat tři kategorie produktů podle úrovně tarifního zatížení. Vysoké tarify jsou uplatňovány na dovoz zemědělských produktů, které jsou v přímé konkurenci s domácí produkcí. Jedná se především o maso, sýry, cereálie, mouku, okurky, brambory, mrkve a jahody. Zpracované zemědělské produkty jako např. čokoláda, pečivo, cukrovinky, těstoviny, pizza, omáčky, polévky, zmrzlina či potraviny s nízkým obsahem masa jsou při dovozu obvykle zatíženy středními tarify. Většina těchto produktů je součástí Protokolu 3 Dohody o EHP, a proto je tarifní zatížení dovozů ze zemí EU spíše nižší. Nízké či žádné tarify jsou pak typické u dovozů produktů, jež si Norsko není schopno samo vyprodukovat. Jde zejména o cukr, kávu, čaj, rýži, kukuřici či tropické ovoce. Do této kategorie spadají rovněž ryby a některé další mořské produkty. Až na 80% dovážených zemědělských produktů se žádné tarify nevztahují.

V mimosezónních obdobích, mohou být dovozní tarify u řady kategorií zemědělských produktů dočasně sníženy. Jde o preventivní opatření, jehož cílem je uspokojit domácí poptávku po zboží, které s ohledem na sezónu nelze v Norsku dočasně produkovat. Konečná cena dovážených produktů by však ani v tomto případě neměla klesnout pod tzv. cílovou cenu, stanovenou na základě dohody mezi vládou a zemědělci pro hlavní kategorie zemědělských produktů. Na počátku března 2019 publikoval Landbruksdirektoratet zprávu shrnující situaci na norském trhu se zemědělskými produkty během roku 2018. Zpráva bude sloužit jako jeden z podkladů pro letošní dialog mezi norským ministerstvem zemědělství a zástupci farmářů o cílových cenách hlavních zemědělských produktů na norském trhu. Zprávu v norštině lze nalézt zde.           

V případě náhlého nedostatku zemědělských produktů může Landbruksdirektoratet přistoupit k individuálnímu snížení tarifů pro konkrétní produkt. Často se tak děje před Vánoci, kdy se místní trh potýká s nedostatkem vepřových žeber. S ohledem na nutnost naplňování řady mezinárodních dohod jsou v Norsku u některých produktů stanoveny dovozní kvóty. Až polovina z nich je využívána pro dovozy ze zemí EU. Obvyklým způsobem distribuce kvót jsou aukce, tradičně probíhající v listopadu. V některých konkrétních případech jsou aukce nahrazeny systémem rozdělování kvót dle pořadí přihlášených zájemců. Do systému distribuce dovozních kvót se mohou zapojit všechny firmy, které mají norské registrační číslo.

Situace v r. 2018

Během roku 2018 došlo k růstu dovozu zemědělských produktů do Norska o 4,5% v srovnání s předchozím rokem. Až 90% dovezeného zboží pocházelo ze zemí Evropské unie, mezi nimiž dominovaly dovozy z Dánska, Švédska a Holandska. Z mimounijních zemí patřily mezi hlavní dovozce zemědělských produktů Brazílie a Rusko. V důsledku neobvykle suchého léta došlo v druhé polovině roku k výraznému nárůstu dovozu slámy a obilovin. Jednalo se až o pětinásobné množství obvyklého objemu dovozu těchto komodit.

Z obavy po nedostatku mléka při větší intenzitě porážek dobytka během letních měsíců byly navýšeny mléčné dovozní kvóty, což však ke konci roku vedlo k přebytku mléka na norském trhu. Obecně v Norsku dochází ke snižování přímé spotřeby mléka, avšak rychle roste poptávka po sýrech a ochuceném mléku. Zhruba 20% spotřeby ochucených mléčných produktů je pokryto zahraničním dovozem, hlavně z Dánska, Holandska, Švédska a Německa. Výrazně v průběhu roku vzrostl dovoz mražených krémů, slazených minerálních vod a cereálií.  

Naopak se během r. 2018 potvrdil trend snižování dovozu masa. Norsko již delší dobu vykazuje soběstačnost v produkci masa a to ve všech kategoriích, snad kromě hovězího. Nabídka vepřového, jehněčího a skopového masa v minulém roce dokonce výrazně předčila domácí poptávku. V roce 2019 lze proto očekávat snížení výkupních cen těchto typů masa. Vedle masa klesly v minulém roce i dovozy cukrovinek (16%) a čokolády (11%). S ohledem na vysoké zdanění cukru v Norsku a možnost využití výjimky z platby daně při přeshraničním nákupu zboží nepřesahující hodnotu 350 NOK upřednostňuje mnoho Norů žijících v příhraničních oblastech, což se týká i obyvatel hlavního města Oslo, možnost nákupu sladkých produktů v sousedním Švédsku před spotřebou produktů z domácího trhu.    

Příležitosti pro české vývozce

Stále citelné dopady letního sucha minulého roku v kombinaci s nedávným vstupem v platnost dohody mezi EU a Norskem o liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty (podzim 2018) a prohlubující se koncentrací prodeje potravin v Norsku v rukou tří velkých řetězců (Norges Gruppen, Coop Norge, Rema 1000) vytváří specifické podmínky pro vstup dalších dovozců ze zemí EU na norský trh se zemědělskými produkty a potravinami. Zemědělští producenti a výrobci potravin dodávají své produkty do norských supermarketů prostřednictvím několika málo velkých dodavatelských společností. Pro zeleninu a ovoce to jsou A. L. Gartner Hallen, Norgrønt BA či Produsent Foreningen av 1909 a v případě masa zejména Nortura, Den Stolte Hane a Norsk Kylling. Tito dodavatelé jsou prvními, které je třeba při snaze o expanzi na norský zemědělský a potravinářský trh oslovit s nabídkou. Zájem o české produkty lze otestovat např. na norském potravinářském veletrhu SMAK, který se uskuteční v březnu 2020 poblíž Oslo, ve výstavních halách v Lillestrømu.     

Autor: Jakub Utěšený, zástupce velvyslance, zastupitelský úřad ČR v Oslo