Gruzie si od rozpadu SSSR prošla opravdu těžkým obdobím poznamenaným občanskými válkami a vojenskými konflikty s Ruskem, zpřetrháním ekonomických vazeb na bývalé svazové republiky a s tím spojeným uzavíráním výroby, velkou nezaměstnaností či inflací. Nicméně období posledních více než 25 let postačovalo k přijetí různých reforem a na uskutečnění zásadní proměny ekonomiky země.

Regionální realita

Svoje sousedy si žádná země nevybírá a Gruzie má v tomto ohledu pozici velmi složitou. Když odhlédneme od geopolitiky a budeme se soustředit pouze na ekonomiku, je při pohledu na mapu zřejmé, že Gruzie nemá za souseda žádného ekonomicky silného hráče, který by ji hospodářský táhl nahoru, jako to je třeba v případě Česka a Německa.

U malé Arménie toto tvrzení jistě nepřekvapí, ale to samé platí i pro Ázerbájdžán, který má sice příjmy z prodeje ropy, ale neřeší strukturální problémy své ekonomiky, a proto nemůže být tahounem regionu. Východ Turecka rovněž není (na rozdíl od ekonomických center ve středu a v západní části země) ekonomicky silný a nestabilní severokavkazské republiky na jihu Ruska rovněž nejsou regionálním ekonomickým tahounem.

Gruzie se zkrátka nemá o koho opřít a složitou situaci ještě umocňuje geografická vzdálenost od vyspělých evropských ekonomických center. Když k tomu připočteme malý gruzínský trh (3,7 mil obyvatel) a absenci významnějšího nerostného bohatství, není výchozí ekonomická pozice země nejlepší.

Reformní tažení

Gruzínská vláda si je nevýhodné pozice své země vědoma a je jí zřejmé, že musí nabídnout více než například země ve střední Evropě, které mohou částečně spoléhat na svoji výhodnou geografickou polohu. Jedinou možností tak je zaujmout zahraniční investory a obchodníky liberálním a pro firmy velice příhodným ekonomickým prostředím.

V Gruzii již dlouho platí rovná daň z příjmů fyzických osob (20%), právnických osob (15%) a jednotná sazba DPH (18%). Tyto sazby jsou stabilní a neměnné po období minulých 10 let a momentálně není na gruzínské scéně žádná politická strana, která by navrhovala jejich zvýšení. Od 1. 1. 2017 navíc platí tzv. „estonská daňová reforma“ s nulovým zdaněním reinvestovaného zisku.

Pro české podnikatele bude jistě velkým překvapením, že založení firmy v Gruzii trvá pouhé dva dny a veškerá byrokracie je pro podnikatele vyřízena během několika desítek minut na jednom místě. Gruzínský stát postavil v hlavním městě Tbilisi stejně jako v dalších střediskových městech po celé zemi tzv. „domy služeb občanům“, kde lze veškerou agendu občan/podnikatel versus stát vyřídit pod jednou střechou během jediné návštěvy.

Založení firmy a další oblasti, které jsou pro podnikání nezbytné (dostupnost a ceny elektrické energie, ochrana investic, řešení insolvence apod.), jsou v Gruzii tak efektivní, že se země každoročně umisťuje na předních místech žebříčků ekonomických srovnání renomovaných mezinárodních agentur a společností co se jednoduchosti podnikání týče. Například v roce 2017 se Gruzie umístila na 9. místě v prestižním srovnání Světové banky „Doing Business“, což je posun kupředu o 7 pozic v porovnání s předcházejícím rokem. Gruzie se tak umístila ve skupině zemí jako je Nový Zéland, Singapur, Dánsko, USA atd.

Volný obchod

Snahu přilákat zahraniční investice je možné hledat také za řadou dohod o volném obchodu, které Gruzie uzavřela v posledních několika letech. Nejvýznamnější z nich je dohoda o volném obchodu s EU, která umožňuje bezcelní vývoz zboží z Gruzie na pětisetmiliónový unijní trh. Další dohody o volném obchodu zahrnují země EFTA, Turecko a většinu zemí bývalého SSSR včetně Ruska. Nejnověji pak byla uzavřena dohoda o volném obchodu s Čínou, která umožňuje bezcelní přístup na čínský trh pro více než 90 % druhů zboží.

K dalším pozitivům patří, že s více než stovkou zemí světa má Gruzie bezvízový styk (včetně ČR) k pobytu až na 1 rok. Vyřízení dlouhodobého pobytového povolení je rovněž velmi jednoduché. Pro představitele zahraničních firem, kteří musí nějakou dobu v Gruzii pobývat, tak nepředstavuje byrokracie žádný problém.

Gruzie doufá, že díky dohodám o volném obchodu, příhodnému podnikatelskému prostředí, a hlavně levné pracovní síle přiláká zahraniční investory, kteří všech těchto výhod využití pro investice do výrobního sektoru v Gruzii a k následnému bezcelnímu vývozu hotových výrobků do zemí určení. Díky příhodnému ekonomickému prostředí řada firem zakládá v zemi své výrobní podniky, a proto roste i poptávka po dodávkách celých výrobních celků.

Hlad po západních výrobcích

Gruzie většinu spotřebního zboží dováží, neboť její výrobní kapacity vůbec nestačí pokrýt poptávku. Většina zboží se importuje z Turecka, jehož výrobky jsou vzhledem k levné pracovní síle a geografické blízkosti výrazně levnější v porovnání s výrobky z EU. Kvalita této produkce je ovšem často nízká, čemuž nahrává i skutečnost, že v Gruzii mnohdy chybí základní bezpečnostní normy nejen na spotřební zboží, ale i na stavební materiály.

S postupným zlepšováním se ekonomické situace (gruzínská ekonomika v posledních letech roste tempem mezi 3-6 %) a s rozšiřující se střední třídou roste ale pomalu i hlad po západních kvalitních výrobcích. V místních obchodech tak lze čím dál více spatřit západní zboží, včetně mnohých výrobků z ČR. Gruzie rovněž postupně přijímá různé bezpečnostní normy, a tak lze předpokládat, že nakonec dojde k omezení levných nekvalitních dovozů a více prostoru bude dáno kvalitnímu zboží.

České pivo, škodovky, elektřina…

Gruzie může lákat české firmy díky řadě dohod o volném obchodu, které Tbilisi uzavřelo s dalšími zeměmi, tak díky tamní stále silnější poptávce po západních výrobcích. Českým firmám se tak rýsují možnosti výroby v Gruzii s potenciálem exportu na třetí trhy, ale také nové příležitosti v oblasti dodávek spotřebního zboží. Navíc mohou využít výhod tamního dobrého podnikatelského prostředí. Řada českých firem se o tom už přesvědčila.

 V gruzínských obchodech je možné již dnes najít drobné spotřební zboží z Česka – jako různé potřeby do domácnosti, ale také potraviny od různých českých výrobců. Na gruzínském trhu se rovněž velmi dobře etablovaly velké i malé české pivní značky. Velkopopovický kozel se dokonce v místním pivovaru Natachtari vaří v licenci.

Gruzínské silnice brázdí množství škodovek. Například drtivá většina policejního vozového parku sestává z Octávií. České firmy jsou ale v Gruzii úspěšné i v dalších segmentech. Firma Kopos dodává na gruzínské stavby elektroinstalační materiál, MND těží ropu a plyn, ENERGO-PRO dodává elektřinu po celé zemi mimo Tbilisi (více na stranách 18-19) a firma L&R Company staví rekreační objekty na pobřeží Černého moře. To, že jsou výrobky českých firem v Gruzii populární, dobře dokládá i statistika. Hodnota vývozu z ČR do Gruzie každoročně roste.

JIŘÍ PRECLÍK, zástupce velvyslance, ambasáda v Tbilisi

Článek vyšel v 3. čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie