Obecně se privatizační snahy se zaměřovaly zejména na sektory energetika a telekomunikace. V letech 2018–2019 Moldavsko klasifikovalo státní podniky na základě strategické důležitosti, na konci tohoto období zveřejnila Světová banka komplexní diagnostiku moldavských státních podniků a zdůraznila klíčové výzvy jako byla potřeba jasného rámce pro klasifikaci, správu a privatizaci podniků. Po roce 2020 sílila kritika ze strany MMF a občanské společnosti a podezření, že privatizační procesy byly netransparentní. V roce 2019 bylo v Moldavsku více než 700 státních podniků, z nichž 211 působila na úrovni ústřední vlády a 521 na municipální úrovni. Mezi 2019 a 2023 bylo privatizováno 9 podniků, poslední v roce 2021, 40 podniků bylo reorganizováno a 33 určeno k likvidaci. Podíl státních podniků na centrální úrovni na HDP lehce narůstá z 13,01% v 2019 na 14,07 % v 2023, zatímco u podniků vlastněných municipalitami došlo za stejné období k lehkému poklesu z 2,96 % na 2,16 %. Podniky vlastněné na municipální úrovni se v posledních letech potýkají s negativními výnosy. 

K výraznému posunu došlo v roce 2023, kdy vláda přijala Strategii správy majetku ve veřejném vlastnictví na období 2023-2030 s cílem předefinovat roli státu v celém procesu. Mezi klíčové cíle této Strategie patří: modernizovat podnikové řízení prostřednictvím transparentnějších a odpovědnějších procesů; podpora konkurenceschopnosti a transparentního procesu privatizace a vytvoření centralizovaného subjektu/rady, zabývající se státním vlastnictvím. V říjnu 2024 vydala OECD příručku State Owned Enterprise, které Moldavsku nabídlo konkrétní doporučení. Mezi ty patří zejména: identifikace a definování cílů, vytvoření institucionálního rámce, organizace procesu privatizace a zajištění integrity po privatizaci. Cíle privatizace pak kopírují zkušenost z ostatních zemí a to racionalizace vlastnictví, podpora rozvoje kapitálových trhů nebo zvýšení příjmů státního rozpočtu. Výzvami pro Moldavsko bude zajištění národní bezpečnosti a veřejného zájmu při stanovování kritérií pro kupce a transparentní komunikace. 
V této souvislosti byla přijata i relevantní legislativa zavádějící přísnější mechanismy kontroly, ukotvuje potřebu nezávislých členů rady pro správu státních podniků a další kontrolní a auditní mechanismy. Vládní rozhodnutí z roku 2023 uvádí tři kategorie dalšího postupu v nakládání se  stávajícími podniky : privatizace, restrukturalizace, popř. likvidace. Díky tomuto nařízení má dojít ke snížení počtu státních podniků o dalších 20 %, přičemž 10 % státních podniků bylo určeno k okamžité privatizaci a dalších 10 % k privatizaci po restrukturalizaci. Dále má být představena střednědobá strategie pro rozvoj nezprivatizovaných státních podniků a implementovány ukazatele výkonnosti a transparentního řízení. Pro privatizaci má být vytvořen harmonogram, stejně jako termíny pro likvidaci neaktivních a neefektivních podniků. K okamžité privatizaci jsou určeny subjekty s vysokou mírou zadlužení a/nebo ty, kde je stát menšinovým akcionářem, nebo subjekty, které konkurují soukromému sektoru. K reorganizaci jsou pak určeny ty podniky, které minimálně 5 let po sobě vykazují ztrátu bez pozitivního trendu, ty kde je poměr aktiv k obratu větší než 2:1 a ty, ve kterých stát drží aktiva, která lze vyvést a kapitalizovat. Konkrétní harmonogram procesu privatizace 9 identifikovaných státních podniků zatím neexistuje, v současné době se stát zaměřuje na přípravy, včetně zhodnocení majetku společností a sestavení potřebné dokumentace. Majetek bude s největší pravděpodobností dán do dražby v roce 2025, pravděpodobně ve druhé polovině roku. 

Moldavsko se však nadále potýká s nedostatkem potenciálních soukromých investorů. Úspěch nové vlny privatizace bude záviset na efektivním zapojení politických a ekonomických institucí, přísné kontrole procesu a zajištění důvěry veřejnosti. Nicméně proces již nyní vykazuje známky transparentní veřejné diskuze, Ministerstvo hospodářského rozvoje a digitalizace, za finanční podpory ČR zorganizovalo kulatý stůl, kde byla prezentována doporučení OECD a best practices z dalších zemích. Účastnili se jí mimo jiné Agentura veřejného majetku nebo think thank Expert-Grup, který mimo jiné implementoval projekt Technická pomoc při přijímání mezinárodních osvědčených postupů a standardů v oblasti správy a řízení státních podniků. Zásadními momenty pro zájem investorů bude, aby se vývoj bezpečnostní situace v regionu stal předvídatelnější a aby vnější i vnitřní faktory umožnily Moldavsku postupovat i nadále k integraci do EU.