S hlavním projevem vystoupí ministr zahraničních věcí České republiky Lubomír Zaorálek. Čestnými hosty večera budou Charlotta Kotíková, pravnučka Tomáše Garrigue Masaryka a Frances Crane Manson, pravnučka Charlese Crane, Chicagana, který ke vzniku eskoslovenska zásadním způsobem přispěl. Babička paní Frances Crane Manson, Frances Crane byla provdána za Jana Masaryka. Ze státu Michigan na oslavu přicestuje také Eva Haňková Neugebauerová, která je zachycena na známé československé známce jako děvčátko v rukou T.G.M. V rámci slavnostního večera bude také na univerzitě obnoven Masarykův klub, který zde vznikl v roce 1947 a po desetiletí podporoval demokratické tradice první
Československé republiky.

„Světově proslulá Chicagská univerzita nám ve dvacátém století poskytla několikrát mimořádně důležitou podporu a zaslouží si naše velké poděkování. Jsem rád, že mohu také vzdát hold našim prezidentům Masarykovi a Benešovi ve městě, které sehrálo tak důležitou roli v naší národní historii,“ přiblížil ministr zahraničních věcí České republiky Lubomír Zaorálek.

 „Bez podpory Chicagské univerzity, Charlese Crana a dalších Chicaganů, včetně Čechoameričanů, by dnes možná Česká republika neexistovala. Vedení Chicagské univerzity s námi sdílelo názor, že by tyto příběhy neměly být zapomenuty. Věřím, že nový projekt „Czech Series“ také napomůže dalšímu rozvoji spolupráce České republiky s touto univerzitou,“ dodal generální konzul ČR v Chicagu Bořek Lizec.

Tomáš Garrigue Masaryk poprvé navštívil Chicago v roce 1902 na pozvání Charlese Crana. Na Chicagské univerzitě přednesl třináct přednášek a poprvé tehdy na takto významném fóru v USA představil „českou otázku“. Když se do Chicaga vrátil v květnu 1918 při kampani za vznik Československa, vítalo jej v centru Chicaga 150 000 krajanů. I při této návštěvě vystoupil se zásadním projevem na Chicagské univerzitě. Klíčovou roli při této kampani sehrál opět Chicagan Charles Crane. Uvedl profesora Masaryka k prezidentovi Woodrow Wilsonovi, jehož byl významným podporovatelem.

Důležitou roli sehrávala Chicagská univerzita i pro poválečné obnovení Československa. Edvard Beneš sem jako hostující profesor zamířil po odchodu do exilu v reakci na Mnichovskou dohodu. Po vyhlášení protektorátu na půdě Chicagské univerzity vyhlásil rozhodnutí jednat opět jako československý prezident a ustavil první centrum  československého odporu tzv. „zahraniční akci“. Tak jako v případě vzniku Československa mu výrazně napomáhali američtí krajané, jejichž přirozeným centrem bylo právě Chicago.

V neposlední řadě Chicagská univerzita podporovala demokratický exil po roce 1948. Stejně jako za druhé světové války i tentokrát přijímala české profesory a studenty. V roce 1955 byl v areálu univerzity umístěn památník T.G.M. v podobě velké jezdecké sochy Blanického rytíře od Albína Poláška, v roce 1962 zde byl založen Program českých a slovenských studií a v roce 1979 odhalen portrét T.G.M. od Otto Peterse věnovaný Tomášem Janem Baťou.

Lubomír Zaorálek bude v Chicagu jednat o posílení obchodní, kulturní, vědecko-výzkumné a
školské spolupráce. Setká se také s oficiálními představiteli státu Illinois a města Chicaga.
Navštíví rovněž Český národní hřbitov, největší český hřbitov na světě. Z českých firem oslavy podporují firmy Lasvit, Budvar, Mattoni a také Česká mincovna. Jedním z partnerů je také chicagská pobočka Fulbrightovy nadace.
 

Speciální noviny o české historii v Chicagu jsou k dispozici v příloze.