V denním tisku proběhla informace o plánu Egypta na výstavbu nového kanálu, který by měl být vyhlouben paralelně se současným kanálem spojujícím Středozemní a Rudé moře. Nově zvolený president Abdalfattáh as-Sísí sliboval Egypťanům, že je zbaví bídy. Zdá se, že nyní se do toho „pustil“ a jako první projekt si vybral tuto obrovskou investici. Nyní je zřejmé, že půjde o několik samostatných etap, které na sebe budou navazovat. Potřebné investice měla přislíbit KSA a UAE, ale Egypt se u první fáze projektu rozhodl ještě ke zcela mimořádnému kroku.

Guvernér egyptské Centrální banky  Hisham Ramez oznámil 1. září 2014 vydání finančních certifikátů na financování této výstavby. Egyptská CB má v plánu vydat certifikáty pouze pro první část projektu, a to až do výše 60 miliard Egyptských liber (8,5 miliard USD). Certifikáty v nominálních hodnotách 10, 100 a 1.000 egyptských liber jsou s pětiletou platností a jsou určeny výhradně pro místní egyptské zájemce. Je nutno říci, že Egypt neponechal nic náhodě a tyto certifikáty jsou mimořádně atraktivně úročeny – 12%, což je výrazně výše než je běžná úroková sazba v zemi, která činí 9,25%. Navíc úroky nejsou na základě presidentského výnosu, ze dne 4. září 2014, nijak zdaněny a jsou vypláceny každé tři měsíce. Egypt sází na to, že tyto certifikáty budou nástrojem, do kterého budou drobní střadatelé ukládat své úspory a aby je ještě více motivovali, ponechala CB, oproti všem očekáváním, svým rozhodnutím z 3. září 2014 běžnou úrokovou sazbu na své původní výši. Vzhledem k tomu, že průměrná inflace je kolem 12%, společně s osvobozením od daní, se zdá býti tato investice právě pro drobné střadatele dobrou volbou. Jen za první dva dny úpisu se prodalo certifikátů za 9 miliard egyptských liber. Za 10 dnů prodeje byla cílová částka naplněna a prodej byl zastaven.

První fáze projektu byla oficiálně odstartována 1. srpna 2014 a při inauguraci této stavby prezident stavitele vyzval, aby plánovanou dobu tří let zkrátili na rok. V této fázi by se mělo začít s rozšiřováním Suezského průplavu vlastněného státem. Z celkové délky původní stavby – 164 km bez zdymadel –, která zahájila provoz roku 1869, bude 37 km kanálu rozšířeno a prohloubeno a 35 km bude vykopáno nově podél stávající trasy. Dále má být kanál prohlouben tak, aby umožnil proplutí lodí o ponoru až 21 metrů z původních 14 metrů. Rovněž tak bude zrušen původní tunel pod Suezským kanálem spojující pevninskou část země se Sinají, a bude nahrazen šesti tunely novými, raženými v podstatně větší hloubce. 

Prakticky to znamená, že po dokončení první fáze projektu by se zvýšila kapacita Suezského kanálu, která je momentálně 49 lodí za den, na 51 lodí denně, ovšem proplouvat by mohly lodě mnohem kapacitnější, právě s ohledem na prohloubení dna kanálu.

Náklady na tuto první fázi rozšíření se odhadují na čtyři až pět miliard dolarů a Egypt veškerou stavbu provede vlastními silami. Původně se hovořilo o tom, že celý tento projekt bude realizován bahrajnským konsorciem „Dar al-Handasah Shair and Partners“, ale v této první fázi je hlavním stavebníkem armáda a podobně i 17 firem pověřených pracemi jsou výhradně armádní stavební subjekty. Bahrajské konsorcium bude nyní připravovat pouze projekční práce na další fáze tohoto projektu tzv. „Master Plan“.

Celkově však tedy bude projekt koncipován velkoryseji a jeho konečná dispozice se zatím zpracovává a měla by být hotova v polovině února 2015. Kapacita lodí denně by se měla v dalších fázích zvýšit až na 98 denně tj. dvojnásobně a podél obou průplavů vyrostou nové přístavy, letiště, doky s opravárenskými a průmyslovými kapacitami – celkem zhruba milion pracovních míst. Investice do zóny o rozloze 76 tisíc kilometrů čtverečních mají dosáhnout více jak 15 miliard dolarů, ty však by měly již přijít ze zahraničí. Hovoří se rovněž o modernizaci 6 stávajících přístavů na pobřeží Rudého moře a kolem průplavu (Ain Sukhna, Port Said, El Arish, El Tor, Suez a Al-Adabia).

Zisk průplavu by z dnešních 5 miliard mohl vystoupit na 13,5 miliardy dolarů. Nový Suezský kanál s veškerou infrastrukturou by měl začít fungovat v roce 2023.

Pokud projekt bude opravdu navržen reálně a nikoliv megalomansky, jak je zde obvyklé, mohl by přinést mnoho pracovních příležitostí, jak při vlastní realizaci, tak v pozdějším provozu, což je při současné míře nezaměstnanosti obyvatelstva (až 14%) žádoucí a zdá se být dobrou volbou. 

Přesto však je možné říci, že tento projekt představuje příležitost pro české firmy v mnoha možnostech. Dodávky stavebních a těžařských technologií. Dodávky pro potřeby infrastruktury (energetika, rozvodny, sítě apod.). Dodávky strojírenské – jeřáby a další mechanizace přístavů. Vybavení doků, skladů, letišť, ubytovacích kapacit aj.

Na druhou stranu lze konstatovat, že vzhledem k prozatímní absenci „Master plan" tohoto projektu, není logicky zatím úplně jasné, s výjimkou první fáze, co se kde a kdy bude stavět a ZÚ Káhira tak zatím není schopen specifikovat, kde by se české firmy mohly zapojit. Přesto však s ohledem na rozsah tohoto projektu bude ZÚ Káhira celý vývoj sledovat.