Nedostatečná recyklace slámy je v Egyptě stále velkou výzvou. Nejenže její sekundární využití stále zaostává za očekáváními, ale problematické je zejména její masové spalování (především v chudších regionech země), které za sebou zanechává výraznou uhlíkovou stopu. S elegantním řešením, jak spalování předejít a zároveň slámu recyklovat na nové výrobky, přišli tři studenti Alexandrijské univerzity, jejichž studentský start-up BottleUp spočívá v recyklaci rýžové slámy do lahví pro opakované použití.

Myšlenka zpracování slámy na nové produkty nicméně není nová – podobný nápad začala již na konci devadesátých let realizovat i česká firma Ekopanely, byť v jejich případě se jedná o výrobu stavebních desek z obilné slámy. Právě proto se jejich výkonný ředitel Jan Bareš a ředitel výroby Jiří Kocourek zúčastnili semináře, aby se podělili o své zkušenosti z počátků výroby, postupným vývojem i technologickým řešením a výhodami nasazení stavebních desek ze slámy s důrazem na aspekt šetrnosti k životnímu prostředí.

Obě řešení publikum zaujala, o čemž svědčí mnoho otázek z publika i diskuse s prezentujícími po každém z příspěvků. Studenti Alexandrijské univerzity potom ocenili zejména řadu připomínek i podnětů, jež je nezbytné vzít v potaz pro další pokračování jejich projektu, zástupci firmy Ekopanely pro změnu nasbírali důležité kontakty pro spolupráci a případnou expanzi své produkce do Egypta.

Oběma přednáškám přecházel přehled iniciativ organizace „Engineers for Sustainable Egypt“, která se věnuje opětovnému využití vyřazených produktů i zvyšování povědomí o bodech udržitelného rozvoje na školách i v institucích prostřednictvím workshopů a seminářů. Projekt na podporu Agendy 2030, financovaný ze zdrojů MZV, organizovalo české velvyslanectví v Káhiře již potřetí.

Ondřej Cuchý, ekonomický diplomat ZÚ Káhira