Zvláště v hektických ulicích dvacetimiliónové megalopole Káhiry lze prakticky na každém kroku narazit na oprýskané, ale stále funkční favority a felicie hned po boku naleštěných nových modelů Superb či Kodiaq. Těch Škoda Auto na egyptském trhu prodává až několik tisíc ročně, a tvoří tak hlavní vývozní položku z Česka.

Celkový český vývoz zboží do Egypta přesáhl v roce 2024 hodnotu 9 miliard korun, opačným směrem proudilo ve stejném období zboží za 5 miliard korun. Právě převažující import nad exportem je nicméně Egyptu dlouhodobě trnem v oku. Negativní saldo obchodní bilance není jen specifikem česko-egyptských vztahů, ale spíše systémovým problémem, neboť dominantní dovoz zaznamenává Egypt s většinou zemí světa. S nepříznivou obchodní bilancí se pojí i křehkost devizových rezerv, které si Egypt poučený obdobími nedostatku snaží úzkostlivě střežit. Tématem číslo jedna egyptské vlády i prakticky všech ekonomicky zaměřených institucí je proto důraz na domácí výrobu. Země si však dobře uvědomuje, že bez pomoci zahraničních investorů to nepůjde.

PROČ ZAČÍT V EGYPTĚ VYRÁBĚT?

Ruku v ruce s lokalizací průmyslu do Egypta sílí význam specializovaných industriálních zón, které umožňují snazší přístup k již fungující infrastruktuře, ale zpravidla nabízejí také daňové úlevy a další benefity. Největší a nejvýznamnější oblastí tohoto druhu je Suezská ekonomická zóna (Suez Canal Economic Zone), v níž v roce 2025 začala uskutečňovat projekt i první česká firma.

Výrobce kompozitních tlakových lahví HPC Research z Horní Břízy na Plzeňsku se spolu s egyptským partnerem Treegas rozhodl pro produkci v Egyptě mimo jiné i proto, že oblast poskytuje jednodušší propojení s dalšími odvětvími, které jsou pro výrobu nezbytné. Navíc se nachází na strategickém místě hned vedle Suezského průplavu, hlavní dopravní tepny světového obchodu. V zemi, která ročně spotřebuje desítky tradičních plynových bomb, jsou přitom šetrnější a bezpečnější lahve z kompozitu něčím zcela unikátním.

Jedním z nejúspěšnějších příkladů firmy, jež vsadila na dlouhodobý otisk přímo v Egyptě, je český výrobce netkaných textilií PFNonwovens, který provozuje vlastní výrobnu ve Městě 6. října nedaleko Káhiry již od roku 2011. PFN vnímá Egypt jako velký progresivní trh, svou geografickou polohou navíc ideální pro další odbyt svého zboží v regionu. Oceňuje ale i další výhody výroby v zemi faraonů. „Pracovní síla je v Egyptě snadno dostupná a mnohonásobně levnější než v Evropě. Při správném zaškolení jsou navíc zaměstnanci velmi spolehliví a mimořádně loajální. Přičteme-li k tomu celkově nižší ceny energií a vstupních surovin, naše zboží se tak stává konkurenceschopnější,“ říká Tomáš Budňák, ředitel egyptského závodu PFN.

Na druhou stranu nelze opomenout některá rizika, s nimiž se zahraniční investor může v Egyptě potýkat. „Přestože se situace oproti minulým letům zlepšila, alfou a omegou zůstává dostupnost cizí měny a s ní související obtížnější převod zisků v egyptských librách na devizu. Investor se také musí připravit na to, že egyptské úřady fungují jinak, než jsme zvyklí u nás. Legislativa je často nejednoznačná a procesy zdlouhavější, je proto nezbytné se obrnit trpělivostí a přímo na místě si vybudovat kvalitní síť kontaktů,“ dodává Budňák.

CHYTRÁ MĚSTA NA VÝSLUNÍ

S ohledem na neustále rostoucí a aktuálně více než stomiliónovou populaci zahrnují potřeby Egypťanů takřka všechny obory – zdravotnictví, vodohospodářství, energetiku, informační technologie nebo zemědělství. Jedním z trendů posledních let je také výstavba nových „měst budoucnosti“. V září 2025 dokonce egyptské ministerstvo bydlení zveřejnilo národní strategii pro chytrá města, která si přímo klade za cíl modernizaci předchozí generace nových měst, zlepšení stávajících městských oblastí i rozvoj měst budoucích s důrazem na udržitelnost a digitální transformaci. K tomu se váže zefektivnění a zkvalitnění služeb pro obyvatele pomocí chytrých modelů vzdělávání nebo telemedicíny, samozřejmostí budou inteligentní systémy dopravy, ultrarychlý přenos dat a široké využití internetu věcí.

Příležitostí, které nabízí rozmach nových měst, se chopila i špička ve výrobě interkomů a přístupových systémů, česká společnost 2N Telekomunikace, která píše v Egyptě hned několik velkých příběhů. V nově vybudovaném správním hlavním městě nedaleko Káhiry, zahrnujícím i rozsáhlou obchodní čtvrť, dodala firma 1 700 bytových videotelefonů, desítky vstupních panelů a zařízení pro nahrávání hovorů. Projekt se nachází v bezprostřední blízkosti nejvyšší budovy Afriky Iconic Tower, nejedná se však zdaleka o jedinou úspěšnou zakázku firmy v Egyptě.

Obdobné technologie instaluje 2N Telekomunikace také v El Alamein, Madinaty a již 11 let je aktivní při výstavbě stovek bytů a rodinných domů projektu New Giza. Jak podotýká regionální ředitel prodeje společnosti 2N Telekomunikace Martin Michalík: „Egypt považujeme za vzorový trh pro naše projekty a pro tamní developery se naše produkty staly standardním řešením. Naši egyptští zákazníci potom očekávají tři klíčové vlastnosti. Zaprvé jde o škálovatelnost, tedy uzpůsobení řešení na míru jak obřím komplexům o tisících bytech, tak menším, ale architektonicky unikátním projektům. Druhou charakteristikou je integrace neboli schopnost propojení s dalšími technologiemi. Zatřetí sázíme na dlouhodobou spolehlivost a odolnost, která je v mimořádně horkém a prašném podnebí Egypta zásadní.“

ROZMACH UMĚLÉ INTELIGENCE I OUTSOURCINGU

Výstavba měst nové generace ani další infrastrukturní projekty se přirozeně neobejdou bez nasazení technologií umělé inteligence (AI). Ani tam Egypt neusíná na vavřínech a podobně jako u „smart cities“ také v tomto případě publikoval svou národní strategii. Ambiciózním cílem strategie je do roku 2030 dosáhnout podílu AI technologií na hrubém domácím produktu ve výši 7,7 %.

Prostředkem k naplnění záměru je vývoj pokročilé digitální infrastruktury, efektivní správa dat a podpora až 250 startupů v oblasti AI. Za tímto účelem také egyptské ministerstvo informačních technologií vytvořilo specializovanou síť inovačních center Creativa, která začínajícím podnikatelům v oboru IT zajišťuje vlastní kanceláře, školení i možnost interakce a sdílení know-how přímo s dalšími startupy. Jedno z těchto středisek navštívili i zástupci šesti českých firem v roce 2024 v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie PROPED.  Mohli se tak seznámit s fungováním centra Creativa a ocenit vysokou úroveň nově začínajících podnikatelů i pokročilé aplikace, které vyvíjejí.

Neoddělitelnou součástí národního plánu je budování kapacit a rozvoj kvalifikované pracovní síly, což zahrnuje školení 30 tisíc odborníků na umělou inteligenci, efektivnější využití AI nástrojů mezi zaměstnanci státní správy i všeobecnou osvětu mezi občany o výhodách AI v každodenním životě. V tomto ohledu již Egypt začíná sklízet plody svého úsilí, neboť díky investicím do technického vzdělávání i inovací se země stává atraktivnější destinací pro regionální i globální outsourcingové firmy. Za poslední tři roky zaměstnanost v sektoru vzrostla o 70 % na celkových 160 tisíc specialistů, ztrojnásobil se též počet firem, které outsourcingu využívají. K číslům dopomáhají i absolventi Egyptské univerzity informatiky, která je vůbec první vysokou školou v Africe s ryzím zaměřením na sektor IT.

Je tak vidět, že paleta možností pro spolupráci s Egyptem je velmi široká. Vedle tradičního obchodu zahrnuje i lokalizaci výroby, outsourcing části služeb nebo partnerství na poli technologií, jejichž význam bude do budoucna nadále sílit.

ONDŘEJ CUCHÝ, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Káhiře (článek vyšel zároveň v časopise MED)