česky  english  magyarul 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo LinkedIn logo

Maďarské kosmické cíle

Maďarský vesmírný průmysl je aktivní a stále se rozvíjí. Důraz na tento sektor podtrhuje členství v ESA, nedávný pobyt maďarského kosmonauta na Mezinárodní vesmírné stanici i výstavba závodu na výrobu satelitů a příprava vyslání a provozování satelitů.

Maďarsko schválilo v r. 2021 vesmírnou strategii, v rámci které byl vytvořen národní program výzkumného kosmonauta Hungarian to Orbit (HUNOR). Tentýž rok vláda schválila smlouvu o přípravě maďarské vesmírné průzkumné mise a opatření pro rozvoj domácího průmyslu a přijetí požadavků na zdroje související s proveditelností mise. V r. 2024 byl na pozici operátora výzkumné kosmické lodi vybrán 31letý strojní inženýr Tibor Kapu, který se nakonec zúčastnil vesmírné mise Axiom 4 ve dnech 25.06. - 15.07.2025.  Mise proběhla ve spolupráci společností Axiom Space, SpaceX a NASA. Její velitelkou byla Američanka Peggy Whitsonová, dalšími členy pak Ind Shubhanshu Shukla a Polák Sławosz Uznański-Wiśniewski. Posádka provedla 60 vědeckých experimentů, oblasti zkoumání zahrnovaly např. medicínu, materiálovou vědu, fyziologii, zemědělství a výzkum radiace. Maďarský zástupce realizoval 25 experimentů připravených maďarskými univerzitami, výzkumnými ústavy a firmami. 


Vesmírnými aktivitami se Maďarsko zabývalo i v minulosti. Jako počátek a první milník lze zařadit experiment s radarovými odrazy Měsíce, které uskutečnil fyzik Zoltán Bay v r. 1946. V r. 1967 se Maďarsko připojilo k programu Interkosmos. V r. 1978 byla uvedena do provozu stanice pro sledování vesmírných satelitů a telekomunikaci v maďarském Taliándörögdu. Maďarský vynález Pille (speciální vesmírný dozimetr) poprvé vyzkoušel „v praxi“ první maďarský kosmonaut B. Farkas v r. 1980 na palubě Saljut-6 v rámci programu Interkosmos. Maďarsko se podílelo na vývoji přistávací jednotky Philae v rámci mise Rosetta realizované v r. 2004 pod hlavičkou Evropské vesmírné agentury. V r. 2012 byl vypuštěn první maďarský satelit Masat-1 vyvinutý týmem Technické univerzity Budapešť. V r. 2015 se stalo členem Evropské vesmírné agentury (jako 22. stát v pořadí).


Zajímavostí ve firemní sféře pod taktovkou maďarské společnosti 4iG (a její dceřiné firmy Remred) je probíhající výstavba REMTECH Space Center v Mártonvásáru, tedy závodu na výrobu a testování vesmírných satelitů, který by měl být dokončen v r. 2026. V listopadu 2024 pak společnost 4iG Space and Defence Technologies zahájila program HUSAT, jehož cílem je vyslat do r. 2032 a nadále provozovat jeden geostacionární (HUGEO) a osm satelitů na nízké oběžné dráze (HULEO).


Na vesmírné agendě se v Maďarsku podílí více ministerstev – Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu, Ministerstvo národního hospodářství a Ministerstvo kultury a inovací. Vzdělávací roli hraje Maďarská astronautická společnost. Do kosmického výzkumu je např. zapojena maďarská výzkumná síť HUN-REN a Výzkumný ústav atomového jádra. V červenci 2025 byla založena Hungarian Spacelab Network mj. s cílem navázat na výsledky výzkumu maďarského kosmonauta T. Kapua, a to mezi devíti univerzitami, dvěma ministerstvy a HUN-REN. Univerzity také spolupracují v rámci Unispace programu. Existuje rovněž Klastr maďarského vesmírného průmyslu HUNSPACE

Spolupráce v oblasti „space“ má potenciál na společné česko-maďarské úrovni, a to i s ohledem na české zkušenosti i plánovaný projekt „Česká cesta do vesmíru“. Maďarské firmy se také pravidelně účastní Czech Space Week, největšího festivalu kosmických aktivit v Česku. V Budapešti se naopak konal v květnu 2025 Space & Defence Summit. Maďarské subjekty při těchto akcích hledají zahraniční partnery ke spolupráci.