Zatímco hlavní oslavy 50. výročí si lidé připomněli zejména na Václavské náměstí v Praze a dále pak na řadě vysokých škol napříč republikou, čeští občané žijící v Belgii si tento hrdinský čin spolu s vysoce postavenými činiteli připomněli u pomníku Jana Palacha v bruselské městské části Woluwe-Saint-Pierre¹.

Na úvod setkání promluvil starosta Woluwe-Saint-Pierre Benoît Cerexhe, který přivítal téměř stovku přítomných hostů. Ve své řeči připomněl odkaz mladého českého studenta a zdůraznil význam jeho mimořádného činu, který nezasáhl pouze tehdejší československou společnost, ale silně rezonoval i v zahraničí. Dále se slova ujal velvyslanec ČR v Bruselu Pavel Klucký, který vzdal hold nejen Janu Palachovi, ale zároveň všem ženám a mužům bojujícím za lidská práva a svobodu. Na závěr promluvil Pascal Lefèvre, radní pro evropské vztahy a lidská práva, který vyzdvihl především paradox hlavní motivace činu Jana Palacha, kterou byla nesmírná touha po životě, nicméně po životě v demokratické společnosti, jež byla tak silná, že za ni byl mladý Palach ochoten položit oběť nejvyšší.

Po proslovech položili zúčastnění květiny a věnce k pomníku Jana Palacha, který vytvořil akademický sochař František Janda. Pietní akce se zúčastnil rovněž stálý představitel ČR při EU, velvyslanec Jakub Dürr, stálý představitel ČR při NATO, velvyslanec Jiří Šedivý, generální tajemník Evropského výboru regionů Jiří Buriánek, předsedkyně krajanského spolku Beseda Olga Schmalzriedová a ředitelka České Školy bez hranic v Bruselu Dagmar Straková spolu s učiteli i žáky školy a řada českých krajanů i belgických občanů. (Ve čtvrti Woluwe-Saint-Pierre žije podle údajů radnice 205 českých občanů, kteří všichni dostali na akci osobní pozvání od starosty).

Na závěr akce zazněla evropská, česká a belgická hymna a památka Jana Palacha byla uctěna minutou ticha.

ČTK - Na Palacha vzpomínají také v Bruselu, lidé nosí k bustě květiny a svíčky
 

¹Pomník Jana Palacha byl v bruselské městské části Woluwe-St-Pierre slavnostně odhalen 16. ledna 2001, tedy přesně 32 let po sebeupálení mladého studenta na Václavském náměstí v Praze. Belgičané tím vyjádřili, že smysl a význam tohoto činu nebyly zapomenuty: "Jan Palach nechtěl, aby se jeho spoluobčané smířili se sovětským jařmem, s parním válcem normalizace," řekl tehdy v krátkém projevu starosta Jacques Vandenhaute. "Čin, který Palachovi přinesl smrt, měl obrovský ohlas mezi obyvatelstvem." Vztyčení pomníku označil Jacques Vandenhaute za "připomínku toho, že smyslem lidské oběti Jana Palacha byla svoboda; Palach se tak stal dojemným symbolem doby pro naši mládež".

Palachova busta ze sliveneckého mramoru je umístěna na vysokém podstavci, podél něhož se plazí kované symboly plamene. Akademický sochař František Janda ji daroval českému velvyslanectví v Belgii u příležitosti 30. výročí upálení Jana Palacha s cílem najít důstojné umístění. Vzhledem k dlouhodobé spolupráci mezi Velvyslanectvím ČR v Bruselu a radnicí Woluwe-Saint-Pierre, byla k umístění busty vybrána právě bruselská čtvrť Woluwe-Saint-Pierre. Socha se nachází v blízkosti zastávky Chant d´Oiseau na rozhraní ulic Parvis des Franciscains a avenue de l'Atlantique a Velvyslanectví ČR v Bruselu zde pořádá každoroční pietní vzpomínku na Jana Palacha.