Právní rámec kybernetické bezpečnosti a ochrany dat v Brazílii se v posledních letech významně posunul od roztříštěných předpisů k návrhu uceleného systému, založeném na federálním zákoně o kybernetické bezpečnosti a vytvoření Úřadu pro kybernetickou bezpečnost (ANC/SNCiber). Z rozpočtových důvodů nebude pravděpodobně možné vybudování zcela nového federálního úřadu na zelené louce, ale mělo by být využito silného zázemí, regionální přítomnosti a technologického ekosystému Národní telekomunikační agentury (Anatel).

Dosavadní systém se v mnoha ohledech inspiruje evropskou legislativou a mezi jeho hlavní pilíře patří především národní politiky a strategie kybernetické bezpečnosti či zákon o ochraně osobních údajů. V rámci institucionální architektury je výkon kompetencí v oblasti kybernetické bezpečnosti rozdělen mezi Kabinet pro institucionální bezpečnost v rámci Prezidentské kanceláře (GSI), Národní agentura pro o bezpečnost údajů (ANPD) a Anatel.

Mezi největší kybernetické hrozby, kterým Brazílie aktuálně čelí, patří především ransomware a vydírání, finanční podvody a útoky na unikátní platební systém Pix, pokročilý phishing a krádeže identit a masivní DDoS útoky. Země velmi rychle vystoupala mezi tři nejvíce zasažené země  ransomwarem na světě. Útočníci se zaměřují na sektory, které jsou kriticky závislé na nepřetržitém provozu, tj. zdravotnictví, průmyslovou výrobu, vládní instituce a firemní služby. Novým trendem je také to, že zločinci častěji nasazují umělou inteligenci, která automatizuje nejen samotný průnik do sítě, ale dokonce i vyjednávání o výkupném s oběťmi.  Zároveň Brazílie patří mezi 15 zemí s nejvyšším rizikem digitálních podvodů na světě. Atraktivním cíle je pro útočníky okamžitý platební systém Pix, který používá v podstatě celá brazilská populace. Zločinecké skupiny vyvíjejí specializovaný malware, který dokáže v reálném čase manipulovat s transakcemi v bankovních aplikacích a odklánět peníze. K těmto podvodům  masivně zneužívají komunikační platformy jako Telegram a WhatsApp. Phishing zůstává primární vstupní branou pro více než polovinu všech úspěšných kybernetických útoků v zemi.

Mezinárodní spolupráce

V oblasti kybernetické bezpečnosti a boje proti kyberkriminalitě Brazílie uplatňuje pragmatickou a mnohostrannou diplomacii. Spolupracuje jak s globálními technologickými mocnostmi, tak v rámci regionálních a mezinárodních organizací. S Evropskou unií má od letošního roku uzavřeno digitální partnerství, intenzivní je spolupráce s Estonskem, Indií či Organizací amerických států, a to zejména v kybernetické bezpečnosti dat, odolnosti či regulaci umělé intelgence nebo. S Českem země spoluprucuje od roku 2025, kdy byl v rámci programu Cybervac zorganizován v hlavním městě seminář k přenostu know-how brazilským vyšetřovacím orgánům v oblasti forenzní analýzy dat, analýzy digitálních stop, odhalování online hrozeb a prosazování práva v kyberprostoru. Pro příští období se počítá s návazným incomingem brazilských institucí do Česka.

Širší spolupráci nahrává i skutečnost, že dne 14. října 2026 byla podepsána Bilaterální dohoda o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, která slouží jako právní základ pro kybernetickou obranu a sdílení informací o hrozbách. 

Nové příležitosti

Pro české firmy, investory i IT profesionály se zde otevírají příležitosti v řadě klíčových oblastech. Jejich zapojení se opírá o vynikající renomé České republiky jako technologické velmoci se špičkovým kybernetickým know-how. Díky digitálnímu partnerství mezi EU a Brazílií a sladění zákonů o ochraně dat mají české subjekty do Brazílie otevřené dveře.

Nabízí se proto příležitosti pro firmy a expoerty v oblastech jako je výměna know-how a technologický transfer, remote spoluprác či  B2B partnerství s lokálními hráči. České firmy mohou uspět především v oblastech, kde se vyžaduje flexibilita a specifická expertíza.

Jde zejména o ochranu kritické infrastruktury, tj. zabezpečení pro energetické sítě, vodárenství a těžební průmysl. Bezpečnost pro finanční technologie a e-commerce tvoří největší podíl na investicí do  kyberbezpečnosti v zemi i díky masivnímu úspěchu brazilského systému okamžitých plateb Pix. Finanční instituce poptávají pokročilé antifraud systémy,  ochrana proti platebním podvodům v reálném čase,  nástroje pro detekci anomálií v transakcích s využitím umělé inteligence a ochranu API rozhraní pro bezpečné propojení finančních aplikací. 

S přechodem na hybridní práci a cloud vzrostly útoky zaměřené na obcházení vícefaktorového ověření (MFA) prostřednictvím sociálního inženýrství. Brazilské firmy proto aktivně implementují architekturu Zero Trust a poptávají robustní systémy pro Identity & Access Management (IAM) a privilegované přístupy (PAM). Ransomware útoky na kritickou infrastrukturu a dodavatelské řetězce  donutily organizace přejít od pasivní ochrany k aktivní. Domácí firmy poptávají řešení pro nepřetržitý monitoring hrozeb, i za použití umělé inteligence. Instituce také nakupují nástroje pro šifrování dat a prevenci úniku informací, software pro automatické řízení rizik a compliance  či řešení pro bezpečný mezinárodní přenos dat. Zabezpečení cloudových prostředí, ochrana hybridních infrastruktur a cloudové bezpečnostní platformy  jsou nejrychleji rostoucím segmentem na trhu. Žádané jsou i kybernetické polygony pro trénink brazilských armádních, vládních i korporátních specialistů.

Autorka: Pavla Havrlíková, velvyslankyně, velvyslanectví ČR v Brasílii.