Chronickým problémem Brazílie je dlouhodobě vysoký výskyt cukrovky, který v sobě odráží zejména špatné životní návyky a socioekonomický profil chudé části obyvatelstva, jež má přístup k levným a výživově ochuzeným potravinám. Ruku v ruce s příčinami jdou i řešení jejich následků – nemocí postižení lidé s nízkými příjmy méně často podstupují pravidelné prohlídky, mají nižší přístup ke zdravotní péči a prevenci. Podle nejnovějších údajů se odhaduje, že asi 20 milionů lidí trpí cukrovkou, tedy zhruba 10 – 10,5 % populace Brazílii. Země se tak řadí na 6. místo na světě v počtu osob s diabetem 2. typu a na 3. místo u diabetu 1. typu.

Brazilská diabetologická společnost upozorňuje, že až třetina osob s diabetem o své nemoci neví, protože symptomy se mohou objevovat pozdě. Kromě toho, že kardiovaskulární nemoci jsou jednou z hlavních příčin předčasných úmrtí, jsou těžce nemocní lidé často vyřazeni z trhu práce a představují tak dlouhodobou zátěž pro sociální systém. I z tohoto důvodu se lepší dostupnost léčby, ale i preventivní strategie a včasná diagnostika dostávají do popředí napříč politickým spektrem jako témata vysoce aktuální. 

Příležitost na trhu, ale nutnost strategie

Česká firma Advanced Medical Solutions sleduje všechny tyto souvislosti a spolu s místními partnery identifikovala, že kromě zdravotní negramotnosti především sociálně slabšího obyvatelstva je velkým problémem také čekací doba na první odborná vyšetření v rámci veřejného zdravotnictví, která se pohybuje v jednotlivých státech Brazílie mezi šesti až dvanácti měsíci. Dlouhá čekací doba a velmi nízká úroveň preventivního monitoringu rizik mezi populací může způsobit výrazné zhoršení prognózy léčby nemoci. Diagnostické řešení založené na pletysmografické metodě, které zmíněná společnost vyvinula, má potenciál zasáhnout do stávající praxe brazilského zdravotního systému. Vyšetření během několika minut  pomocí softwaru určí stupeň rizika cévních onemocnění a umožní tak prioritizaci v rámci další péče o daného pacienta. 

Přístroj Vlab-4000 umožňuje neinvazivní diagnostiku, screening a monitoring cévního systému na základě měření změny průtoku krve v končetinách. Velkou předností je, že přístroj je přenosný a nemusí ho ovládat lékař, ale stačí jakýkoliv zaškolený zdravotnický personál. Lze ho tedy účinně použít k preventivnímu vyšetření ve škole, na ulici nebo třeba v těžko dostupných a ekonomicky zaostalých regionech, kde mohou být následky nemoci fatální (k tomuto účelu je možné zorganizovat dny kardiovaskulárního zdraví apod.). Vyhodnocení výsledků provede následně odborník na dálku. 

Již nyní se potvrzuje, že české řešení má potenciál strukturálně zasáhnout do prevence onemocnění v Brazílii a navýšit i diagnostické kapacity jednotného systému zdravotní péče. Je to jistě ambiciózní a dlouhodobý úkol, ale samotný produkt má kapacitu změnit stav výskytu cukrovky v Brazílii.

Ekonomická diplomacie & rozvojová pomoc

Kromě maximálního využití inovativního řešení může být společnost AMS příkladem pro české firmy i v jiném ohledu: v aktivní synergii nástrojů české zahraniční politiky, které mají k dispozici zastupitelské úřady. Ačkoliv Brazílie byla v hledáčku firmy již delší čas, aktivní kroky pro vstup na místní trh byly učiněny v roce 2022, kdy firma využila nástroje ekonomické diplomacie PROPEA pro vstup na obtížné trhy. Stalo se tak na základě detailní analýzy o procesu certifikace zdravotnických výrobků, distribučních kanálech a daňové problematice protekcionistického trhu.

Po uskutečnění nezbytné certifikace a rozšíření informací o této nové technologii byl v roce 2025 podán projekt rozvojové pomoci ČR, který zajistil akvizici dvou zařízení Vlab 4000 pro Institut kardiovaskulárního zdraví a pro fakultu medicíny Federální univerzity ve Fortaleze. Nutno podotknout, že se jedná o severovýchodní stát Ceará, jeden z regionů s nejvyšším výskytem cukrovky v zemi. Malý lokální projekt tak umožnil včasnou diagnostiku výskytu onemocnění u nízkopříjmového obyvatelstva, k čemuž přispěla české technologie, které tímto byly vytvořeny ideální podmínky pro referenční místo.  

Autor: Filip Vavřínek, ekonomický diplomat, ZÚ Brasília