Zhruba 85 % pivovarů je soustředěno v jihovýchodních a jižních státech: metropole São Paulo a Rio de Janeiro koncentrují výrobu i spotřebu, jih (Rio Grande do Sul, Santa Catarina, Paraná) má nejvyšší hustotu řemeslných pivovarů. Domácí výstav přesahuje 15 miliard litrů ročně. Počet registrovaných pivovarů v zemi dosáhl v roce 2024 téměř dvou tisíc a dál roste, nicméně růst už „netáhnou“ jen velké ležákové značky. Přesto je odvětví vysoce koncentrované – několik velkých hráčů zajišťuje většinu objemu, zatímco tisíce menších piv nenápadně posouvají chuťový profil a zvyšují hodnotu trhu.

Skladba produkce je stále upřednostňuje ležák: lehké světlé ležáky a pils tvoří přes devět desetin objemu. Dvě malé, ale důležité vlny však mění hru: tou první je puro malte – 100% sladové ležáky, které se staly jazykem „premiumizace“. Tou druhou je nealkoholické pivo, které se během krátké doby vyhouplo na zhruba 5 % deklarované produkce a roste nejrychleji na trhu. Z craft segmentu dál přibývají IPA, kyselé a ovocné styly, ale jejich význam je zatím hlavně hodnotový (vyšší marže, značka, zážitek), ne objemový.

Exportní země piva

Brazílie v roce 2024 vyvezla pivo do 79 zemí, přičemž dvě třetiny objemu zamířily do Paraguaye. Tah na branku je zřejmý: regionální blízkost, logistika a cenová hladina dělají z okolních zemí přirozené odbytiště. Import má naopak prémiový charakter –  pochází pouze z 21 zemí, s dominancí Německa a s průměrnou cenou na litr výrazně vyšší než u brazilského exportu. Z výše uvedeného vyplývá rekordní obchodní přebytek v pivě. Pro české exportéry se otevírá stále diferencovanější trh se zájmem o specifické chutě: prostor zde existuje, ale vyžaduje jasné odlišení (autenticita, kvalita, storytelling) a strategického lokálního partnera.

V současné době jsou v Brazílii reálně k mání Pilsner Urquell a Czechvar/Budweiser Budvar– skrz e-shopy, specializované prodejny i vybrané bary. Fungují jako „vlajkové lodě“ evropské ležákové tradice: stojí cenově výše, ale opírají se o silný příběh svého původu.

Aktuálně trh formují tři velcí hráči: Ambev (AB InBev) s masivní infrastrukturou a portfoliem od Skolu po Stellu; Heineken Brasil, který klade těžiště na prémiový segment (Heineken, Amstel) a investuje do kapacit; a Grupo Petrópolis (Itaipava, Petra, Crystal) s výraznými regionálními pozicemi. Za nimi se rozprostírá dynamický craft: stovky značek, kolaborativní speciály s lokálními surovinami a limitky pro on-trade.

Závislost i příležitost

Až 99,6 % chmele si brazilské pivovarnictví stále dováží. Současně ovšem rychle roste domácí pěstování – v roce 2024 už přes 180 ha a >270 t sklizně – a více než 90 pivovarů zkouší lokální odrůdy (od Cascade po „saaz“ typy). Z pohledu ČR je to dvojitá šance: na jedné straně export prémiových surovin a technologií, na druhé straně know-how pro rozvíjející se brazilské chmelařství (collaby, edice „Brazil-grown hops“)

V hledáčku ekonomická diplomacie

V červnu 2026 se bude konat Brasil Brau, jeden z nejvýznamnějších pivovarnických veletrhů v Latinské Americe, jenž se zaměřuje na technologie, trendy, a inovace v pivovarnictví a jehož součástí je i Brazilský kongres pivovarnické vědy a technologií. Mezinárodní veletrh se koná každé dva roky v São Paulu a slibuje nejen ukázky technologických inovací, ochutnávky místní produkce, ale zejména prostor pro networking mezi profesionály z oboru. Velvyslanectví v Brasílii v úzké součinnosti s Ministerstvem zemědělství ČR připravuje oficiální českou účast formou výstavního místa, které bude určeno pro prezentaci českých firem z oboru (v případě zájmu kontaktujte velvyslanectví).

Brazílie se z masového ležákového trhu mění v mnohovrstevnatý ekosystém – u pultu dál vítězí „světlá klasika“, ale přidanou hodnotu generují prémiová piva, nealko, craft a export. Pro české značky to není sprint, ale maraton s dobrým tempem: vybrat správná města a kanály, stavět na silném příběhu, pracovat s kvalitou podávání a nebát se spolupráce s lokálními partnery (včetně projektů s domácím chmelem).

Autoři: Filip Vavřínek, Martin Lošťák