Obchodní válka mezi USA a Čínou, dvěma hlavními obchodními partnery Brazílie, nahrává dalšímu posilování role Brazílie jako globální jedničky v exportu potravin a zajištění světové potravinové bezpečnosti. Zatímco Čína z Brazílie potraviny ve velkém dováží, USA je pro brazilskou produkci spíše konkurentem, především v případě sóji a kukuřice. Probíhající obchodní napětí mezi USA a Čínou tak postavilo Brazílii do role klíčového alternativního dodavatele pro Čínu, a to zejména komodit, jako je sója, hovězí maso a drůbež. V roce 2024 směřovala třetina celkového brazilského zemědělského exportu na čínský trh. Již během prvního volebního období Donalda Trumpa sesadila Brazílie díky tehdy zavedeným clům USA z pozice světové jedničky ve vývozu těchto produktů a nyní svůj náskok bude postupně zvyšovat.

Kromě toho se zde velmi intenzivně pracuje na zvýšení zemědělské produkce, aniž by se navyšovaly výměry zemědělské půdy. Tento trend existuje posledních padesát let, kdy rozloha zemědělské půdy narostla jen o několik procent, ale produkce se zmnohonásobila.

Zapojení udržitelného zemědělství a biologických produktů

Udržitelnost se stala základním kamenem brazilského zemědělství. Zavádění biologických vstupů, jako jsou biologická hnojiva a biopesticidy, je na vzestupu, a to i díky Národnímu programu pro biologické vstupy a Národnímu plánu pro hnojiva. Tyto iniciativy si kladou za cíl snížit závislost na průmyslových vstupech, snížit emise skleníkových plynů a zlepšit zdraví půdy. V sezóně 2023/2024 dosáhl trh s biologickými vstupy v Brazílii maloobchodních tržeb přibližně okolo 5 miliard BRL (asi 924 milionů USD). To představuje průměrný roční růst o 21 % za poslední tři roky, což je čtyřnásobek světového průměru.

Segment biologických hnojiv dosáhl v roce 2023 hodnoty 112,5 milionu USD a předpokládá se, že do roku 2030 může růst až na 276,2 milionu USD, což odpovídá složené roční míře růstu (CAGR) 13,7 % mezi lety 2024 a 2030.

Trh s biopesticidy byl v roce 2024 oceněn na 106 milionů USD a očekává se, že do roku 2033 dosáhne 205 milionů USD, s CAGR 7,6 % v období 2025–2033. Biologické vstupy se nejvíce používají při pěstování sóji, kukuřice a cukrové třtiny. Roste však i využití u bavlny a kávy.

V této souvislost je dobré zmínit, že Stát Mato Grosso je lídrem ve využívání biologických vstupů, s přibližně 33% podílem na národním trhu. Brazilská vláda zavádí nové předpisy pro podporu používání biologických vstupů, čímž usnadňuje rozvoj trhu a motivuje k jejich většímu využívání.

Příležitosti existují i v oblastech výzkumu a vývoje, inovací a vývoje nových produktů přizpůsobených rozmanitým zemědělským podmínkám v Brazílii, včetně výstavby zařízení pro výrobu a distribuci biologických vstupů.

Pokroky v rámci zavádění inovací v mechanizaci

Brazilští zemědělci zavádějí stále ve větší míře špičkové technologie ke zvýšení produktivity a efektivity. Precizní zemědělství s využitím zařízení naváděných GPS a analýzy dat umožňují optimalizovanou výsadbu a využívání zdrojů. Inovace jako drony, automatizované stroje a digitální platformy transformují zemědělské postupy v celé zemi. Vládní programy jako ConectarAgro usnadňují tento technologický posun tím, že poskytují pobídky pro konektivitu a digitální infrastrukturu ve venkovských oblastech. Tyto pokroky nejen zlepšují výnosy, ale také podporují udržitelné hospodaření s půdou.

Zlepšení logistiky a infrastruktury

Efektivní logistika je zásadní pro rozsáhlý zemědělský export. Vzhledem k této skutečnosti se značné investice vynakládají do modernizace dopravní infrastruktury. Například čínský státní podnik Cofco staví v Santosu, hlavním brazilském přístavu na jihu země, svůj vlastní velký exportní terminál s cílem zvýšit kapacitu vývozu obilí ze 4,5 milionu na 14 milionů tun ročně. Kromě toho existuje čínský projekt na výstavbu železniční sítě propojující Brazílii a Peru, a diskutuje se také hlubinný přístavu v Peru v hodnotě 3,5 miliardy dolarů. Tyto projekty jsou klíčové pro uspokojení rostoucí poptávky po brazilských zemědělských produktech, zejména z Asie.

Tato závislost na Číně však s sebou nese i rizika. Například aktuální potvrzení prvního ohniska ptačí chřipky na komerční drůbeží farmě v Brazílii vedlo Čínu k okamžitému pozastavení dovozu drůbeže ze země na 60 dní.

Investiční pobídky a příležitosti

Brazilská vláda nabízí řadu pobídek k přilákání investic do zemědělského průmyslu. „Plán sklizně“ (Plano Safra) na období 2024/2025 vyčleňuje přes 400 miliard reálů (přibližně 61,6 miliardy USD) na úvěrové linky a na zavádění zemědělských politiky pro střední a velké producenty. Zahraniční investoři mohou navíc využívat daňové úlevy na dovoz investičního majetku a technologií po dobu až 12 měsíců.

Mezi klíčová odvětví s potenciálem růstu patří:

• Biologické vstupy: Vývoj a komercializace biologických hnojiv a biopesticidů.

• AgTech: Inovace v oblasti precizního zemědělství, analýzy dat a softwaru pro řízení farem.

• Logistika: Infrastrukturní projekty pro zlepšení přepravy a skladování zemědělských produktů.

• Udržitelné zemědělství: Postupy a technologie, které podporují nízkouhlíkové zemědělství a ochranu životního prostředí.

Brazilský zemědělský sektor je příkladem dynamické kombinace produktivity, udržitelnosti a inovací. Díky podpůrné vládní politice, strategickým mezinárodním partnerstvím a závazku k ochraně životního prostředí nabízí Brazílie obrovský potenciál pro investice a spolupráci v zemědělském podnikání. Vzhledem k rostoucí celosvětové poptávce po udržitelných zdrojích potravin má Brazílie dobré podmínky k uspokojení těchto potřeb a zároveň i k podpoře hospodářského rozvoje a ekologické rovnováhy.

Autor: Martin Lošťák, místní zemědělský specialista, ZÚ Brasília