Industrializace, rozvoj infrastruktury a mechanizace zemědělství urychlily zejména od 50. do 70. let migraci venkovského obyvatelstva do měst a dnes 87,4 % Brazilců žije v městských oblastech. Země má 5 570 obcí (municipalit) s velmi rozdílnými potřebami, finančními možnostmi a administrativními kapacitami, vedle nichž existují rozsáhlé metropolitní a makrometropolitní celky. Velká část hospodářských, sociálních a infrastrukturních problémů se tak koncentruje v městském prostoru. Výsledkem je mimořádně rozsáhlá, ale zároveň silně heterogenní poptávka po městské infrastruktuře a veřejných službách.

Jeden příklad za všechny

Jedním z nejvýraznějších příkladů je São Paulo – jádro největší metropolitní oblasti Brazílie. Již v první polovině 20. století se stalo významným průmyslovým centrem a v následujících desetiletích se vlivem industrializace a masové migrace velmi rychle rozrůstalo, často rychleji než městská infrastruktura a plánování. Kvůli zvýšené poptávce po bydlení je trendem posledních let vertikalizace města, kdy tradiční několikapatrové domy ustupují výškovým obytným budovám. Bez odpovídajícího rozvoje dopravní, technické a občanské infrastruktury bude tento trend dále zvyšovat lokální hustotu obyvatelstva a tlak na městské služby, které jsou již nyní přetížené.

Samotné město má podle odhadu IBGE pro rok 2025 přibližně 11,9 milionu obyvatel, zatímco celá metropolitní oblast dosahuje zhruba 21,6 milionu. Takové měřítko vytváří intenzivní každodenní mobilitu napříč metropolitní oblastí, včetně silných toků mezi periferními oblastmi a hlavními pracovními centry. Podle průzkumu Viver em São Paulo: Mobilidade Urbana z roku 2024 stráví lidé, kteří pravidelně používají veřejnou dopravu, cestováním v průměru 2 hodiny a 47 minut denně. V rámci přepravy osobními vozy stráví uživatelé automobilové dopravy 2 hodiny 28 minut denně. Nespokojenost s dopravní situací se stává chronickým problémem, který se řeší například systémem střídavého omezení provozu automobilů podle koncového čísla registrační značky.

São Paulo se současně potýká s výrazným efektem městského tepelného ostrova: v hustě zastavěných částech města mohou být teploty až o několik stupňů vyšší než v zelenějších periferních oblastech; některé analýzy uvádějí rozdíl povrchových teplot až kolem 7 °C. Další významný problém představují stále častější přívalové záplavy, které jsou schopné paralyzovat celé městské části. V roce 2024 město evidovalo 451 událostí tohoto typu.

K dalším aktuálním výzvám patří zajištění bezpečnosti, digitální inkluze, integrace datových platforem, elektrifikace veřejné dopravy a odolnost vůči klimatickým změnám. K pokračujícímu procesu urbanizace je třeba přičíst také dopady pandemie, která přinesla řadu změn ve způsobu života a dále prohloubila výzvy, jimž je třeba čelit. Řízení takto komplexního a neustále se vyvíjejícího městského systému je proto stále více závislé na moderních technologiích a inovativních řešeních v oblasti smart cities.

Brazilská města jako prostor pro testování inovací

Podle nejnovějšího dostupného ročníku žebříčku Connected Smart Cities z roku 2025 jsou mezi nejlépe hodnocenými městy Vitória (stát Espírito Santo), Florianópolis (Santa Catarina), Niterói (Rio de Janeiro), São Paulo (São Paulo) a Curitiba (Paraná). Každé z těchto měst řeší vzhledem ke své velikosti a charakteru kvalitativně i kvantitativně odlišné problémy, což vede také k rozdílné poptávce po řešeních smart cities. Rozvoj chytrých měst v Brazílii není pouze otázkou zavádění nových technologií, ale především hledání řešení konkrétních městských problémů. Rozmanitost brazilských měst přitom vytváří podmínky pro vznik různých modelů městských inovací.

Několik brazilských měst již rozvíjí vlastní přístupy k městským inovacím. Rio de Janeiro patřilo mezi průkopníky integrovaného řízení města díky svému Centro de Operações Rio (COR), které propojuje informace o dopravě, počasí a mimořádných událostech a umožňuje koordinovat reakci jednotlivých městských institucí. Curitiba dále rozvíjí svou dlouhodobou pověst města inovativního urbanismu a veřejné dopravy. Inovační ekosystém Vale do Pinhão propojuje městskou správu s univerzitami, firmami a startupy, přičemž novější projekty se zaměřují například na elektromobilitu, obnovitelné zdroje energie a digitální veřejné služby. Jiný model představuje Florianópolis. Hlavní město státu Santa Catarina je známé především jako turistická destinace, zároveň se však stalo jedním z významných brazilských technologických center. Jeho rozvoj podpořila spolupráce univerzit, technologických společností, investorů a veřejných institucí.

Technologický sektor podle dostupných odhadů vytváří přibližně čtvrtinu místní ekonomiky. Ve Florianópolisu působí tisíce technologických společností a rozsáhlý startupový ekosystém; organizace, jako je Technologická asociace Santa Catariny (ACATE), propojují začínající podnikatele se zavedenými technologickými společnostmi. Federální univerzita Santa Catariny poskytuje výzkumné kapacity a kvalifikované absolventy, zatímco Sapiens Parque vytváří prostředí pro rozvoj firem, výzkumných institucí a inovativních projektů.

Florianópolis tak ukazuje, že významné inovační ekosystémy v Brazílii vznikají i mimo největší hospodářská centra a mohou se rozvíjet v úzké vazbě na místní podmínky. Výše uvedené tendence, jejichž nejvyšší intenzitu lze pozorovat v São Paulu, se navzdory strukturálním rozdílům opakují i v dalších městských centrech, a proto strategie smart cities také přebírají státy na severu a severovýchodě země. Dle regionálního rankingu se velmi rychle rozvíjejí města Belém (stát Pará), Manaus (Amazonas), Araguaína (Tocantins), Recife (Pernambuco) a Salvador (Bahía) zatímco hlavní město Brasília se stává lídrem v zavádění opatření pro přizpůsobení se změně klimatu.

Příležitost pro vývoj řešení

Modernizace brazilských měst může vytvářet příležitosti také pro české společnosti. Mezi perspektivní oblasti patří inteligentní dopravní systémy, technologie pro veřejnou dopravu, vodohospodářství, environmentální monitoring, meteorologická zařízení a energeticky úsporná infrastruktura. Další potenciál nabízejí inteligentní veřejné osvětlení, technologie pro nakládání s odpady, kybernetická bezpečnost, environmentální senzory či energetický management veřejných budov.

Vzhledem k velikosti země a rozmanitosti jejích municipalit může Brazílie českým firmám nabídnout nejen rozsáhlý trh, ale také prostor pro pilotní nasazení a další vývoj řešení přizpůsobených konkrétním podmínkám. Úspěšně ověřené technologie lze následně rozšiřovat do dalších brazilských měst s obdobnými problémy.

Autoři: Eduard Onderka, stážista, ZÚ Brasília; Filip Vavřínek, ekonomický diplomat, ZÚ Brasília.