Podle údajů prezentovaných brazilskou státní zemědělskou výzkumnou institucí Embrapa dosáhl brazilský trh bioinputů v roce 2025 obratu přibližně 7 miliard brazilských reálů (přibližně 28,8 miliard korun). Odhad Embrapa pro rok 2030 se blíží 10 miliardám reálů, což by představovalo nárůst přibližně o 46 %. Údaj zahrnuje biologickou ochranu rostlin, bioinokulanty, prostředky podporující dostupnost živin a biologická hnojiva. Růst tohoto odvětví souvisí nejen s tlakem na udržitelnější zemědělství, ale především také se strategickou snahou Brazílie omezit svou vysokou závislost na dovážených zemědělských vstupech. Země totiž patří mezi největší světové spotřebitele průmyslových hnojiv, přičemž drtivou většinu potřebných vstupů dováží. Právě to v souvislosti s posledním vývojem na světových trzích a problémech v dodavatelském řetězci bylo klíčovým momentem pro obrovský nárůst zájmu brazilských zemědělců o jakákoli alternativní a dostupná řešení.  

Nový vládní Program rozvoje průmyslu hnojiv (Profert), zavedený zákonem č. 15.496 ze dne 3. září 2026, má proto podporovat domácí výrobu syntetických, minerálních i organických hnojiv a jejich surovin. Zákon však výslovně zahrnuje také remineralizátory, bioinputy a biohnojiva. Mezi deklarované cíle programu patří snížení závislosti Brazílie na zahraničních dodávkách, stabilnější zásobování a snížení nákladů zemědělského hodnotového řetězce. Soukromý sektor na tuto výzvu již reaguje a v plánu je výstavba dvou průmyslových komplexů pro výrobu hnojiv ve státě Bahia. To přinese řadu příležitostí pro celý dodavatelský řetězec od technologií až po základní vstupy pro výrobu hnojiv.

Bioinputy už nejsou okrajovým segmentem

Důležitým mezníkem pro rozvoj odvětví bylo také přijetí brazilského zákona o bioinputech č. 15.070 v prosinci 2024. Ten vytvořil zvláštní právní rámec pro výrobu, dovoz, vývoz, registraci, uvádění na trh, používání, výzkum a kontrolu těchto produktů. Definice je přitom poměrně široká a zahrnuje mimo jiné biostimulanty, biochemické a fytochemické látky, metabolity, biologické prostředky ochrany, půdní kondicionéry, biohnojiva a inokulanty. Teoreticky pro tyto vstupy platí rychlejší proces registrace, ale podle čerstvých zkušeností firem proces stále trvá řadu měsíců. Legislativa se nevztahuje pouze na ekologické zemědělství, ale také na konvenční produkci. A právě to je pro posouzení potenciálu brazilského trhu důležité: bioinputy zde nejsou chápány pouze jako alternativa pro menší ekologické farmy. Uplatňují se také ve velkoplošné produkci sóji, kukuřice, cukrové třtiny a dalších komodit, tedy v zemědělství provozovaném v průmyslovém měřítku.

Zároveň není přesné interpretovat současný trend jako jednoduché nahrazování průmyslových hnojiv biologickými produkty. Brazilské zemědělství bude vzhledem ke svému rozsahu i nadále potřebovat velké množství dusíku, fosforu, draslíku a dalších minerálních živin. Mění se však způsob, jakým brazilští zemědělci přistupují k jejich využití. Vedle zvyšování domácí produkce klasických hnojiv se rozvíjejí biologické prostředky, které mohou zlepšovat dostupnost živin, biologickou fixaci dusíku, vlastnosti půdy nebo odolnost rostlin. Ostatně samotný Profert podporuje klasická hnojiva i bioinputy v rámci jedné průmyslové strategie.

Příležitost pro české dodavatele je širší než jen vývoz vstupů

Pro české společnosti nemusí být nejzajímavější cestou přímý vývoz hotového biologického přípravku. Perspektivní oblast představují také technologie potřebné k budování a modernizaci brazilských výrobních kapacit. Potenciál lze hledat například v biotechnologických a fermentačních technologiích, laboratorním vybavení, analytických přístrojích, systémech kontroly kvality, dávkovacích a míchacích zařízeních nebo technologiích pro zpracování a stabilizaci biologických produktů. Další oblastí jsou zařízení umožňující přesnější aplikaci vstupů a jejich kombinaci s principy precizního zemědělství.

Pro české výrobce senzorů, měřicí techniky a digitálních řešení může být zajímavá rovněž optimalizace používání bioinputů přímo na farmách. Do této skupiny patří půdní diagnostika, monitoring porostů, automatizované dávkování, řízení aplikace podle lokálních podmínek nebo propojení biologických přípravků s datovými systémy precizního zemědělství. Zajímavým modelem může být také spolupráce s místním výrobcem namísto prostého vývozu finálního produktu. Nový Profert je totiž zaměřen především na výrobu na brazilském území a mezi podporované aktivity zahrnuje investice do nových výrobních kapacit, rozšiřování a modernizaci existujících provozů i výzkum, vývoj a inovace. České firmy tak mohou na brazilský trh vstupovat jako dodavatelé technologie, licencí nebo know-how, případně prostřednictvím společného vývoje s brazilským partnerem.

Velký ale nikoli jednoduchý trh

Velikost brazilského zemědělství může být pro evropské firmy atraktivní, vstup na zdejší trh však nelze podceňovat. Brazílie kombinuje složitý regulatorní systém, dovozní administrativu a daňové zatížení s výraznými regionálními rozdíly a vysokými nároky na lokální obchodní zastoupení. V případě bioinputů je prvním krokem správná regulatorní klasifikace konkrétního produktu. Zákon č. 15.070/2024 upravuje nejen výrobu a používání bioinputů, ale výslovně také jejich dovoz, vývoz, registraci, obchodování, balení, označování, přepravu a skladování. Součástí systému jsou registrace provozoven a produktů a příslušné správní poplatky. Klíčovou institucí je brazilské Ministério da Agricultura e Pecuária (MAPA). Nový právní rámec navíc stále prochází implementací: MAPA v roce 2026 připravovalo prováděcí předpis k zákonu o bioinputech a návrh předložilo veřejné konzultaci. Pro zahraničního výrobce je proto důležité průběžně ověřovat regulatorní požadavky podle konkrétního typu produktu a aktuálního stavu prováděcí legislativy, nikoli vycházet pouze z obecné kategorie „bioinput“.

Samostatnou překážkou může být samotný dovoz. Brazilské zahraničně obchodní operace jsou spravovány prostřednictvím online systému Siscomex a Portal Único de Comércio Exterior, které propojují celní a další administrativní procesy. Dovozní procesy v Brazílii neumí každá firma a je proto klíčové mít zkušeného místního partnera. Dále se v případě dovozu do ceny produktu budou promítat kromě dovozního cla také další federální a státní daně a poplatky. Jejich konkrétní sazby závisejí na celní klasifikaci výrobku, způsobu dovozu a dalších okolnostech. Brazilská daňová správa pro běžný dovoz v roce 2026 uvádí mimo jiné dovozní clo, IPI, PIS/COFINS a státní ICMS, přičemž probíhající daňová reforma bude část tohoto systému postupně měnit. Dovozní clo se stanovuje podle celního zařazení produktu v rámci společného vnějšího sazebníku Mercosuru. Vzhledem ke vysoké náročnosti všech těchto administrativních překážek je předchozí analýza a volba postupu a správného partnera klíčem pro úspěch. Pro českého exportéra není vhodné stanovovat obchodní model pouze na základě evropské výrobní ceny a nákladů na dopravu. Ještě před vstupem na trh je vhodné provést klasifikaci produktu, ověřit požadavky MAPA, spočítat celkové náklady na dovoz a posoudit, zda je efektivnější přímý export, spolupráce s místním distributorem, licencování technologie nebo lokální výroba.

Brazilské podmínky vyžadují lokální adaptaci

Dalším specifikem je samotná povaha brazilského zemědělství. Řešení vyvinuté pro středoevropské podmínky nelze automaticky přenést do tropického zemědělství. Rozdílné půdy, teploty, srážkové režimy, biologické prostředí i délka vegetační sezony mohou významně ovlivňovat účinnost biologického produktu. Stejně tak je důležité znát působení na lokální kultury a mít k dispozici studie nebo výzkum, který účinnost prokazuje. U živých mikroorganismů navíc přistupují otázky stability, skladování a logistiky v podmínkách vysokých teplot a velkých přepravních vzdáleností. U bioinputů je proto vedle regulatorní registrace významná také lokální validace produktu. Spolupráce s brazilskou výzkumnou institucí, univerzitou, zemědělským družstvem, výrobcem nebo zavedeným distributorem může být pro vstup na trh podstatně efektivnější než snaha obsluhovat Brazílii pouze z Evropy.

Brazilský trh je navíc geograficky mimořádně rozsáhlý a obsahuje velmi odlišné klimatické pásy. Obchodní strategie pro jižní státy Paraná nebo Rio Grande do Sul (dobytek, rýže) nemusí být stejná jako pro velké producenty soji v Mato Grosso a Goiás nebo pro nové zemědělské oblasti v severních regionech. Pro českou firmu je proto často důležitější najít správného místního partnera s přístupem ke konkrétnímu zemědělskému segmentu než od počátku usilovat o pokrytí celé země.

Brazilský trh bioinputů nabízí zajímavou kombinaci potenciálu exponenciálního růstu, politické podpory a obrovského zemědělského odbytiště. Zároveň však jde o trh, kde regulatorní a daňový systém vytváří poměrně vysokou vstupní bariéru. Pro české firmy proto mohou mít nejlepší perspektivu specializovaná řešení s vysokou přidanou hodnotou, která dokážou nabídnout technologickou výhodu a současně mohou být adaptována, certifikována nebo vyráběna ve spolupráci s brazilským partnerem.

Autor: Martin Lošťák, zemědělský expert, Velvvyslanectví České republiky v Brasílii.