Motivace vlády k prodeji koncesí je zřejmá - stále se jí nedaří dosáhnout rovnováhy, pokud jde o stav veřejných rozpočtů. V srpnu 2017 tak byla nucena navýšit plánované schodky veřejných rozpočtů pro léta 2017 a 2018 o 20 mld. BRL, resp. 30 mld. BRL, a to na (prozatím) konečných 159 mld. BRL (cca 1,14 bil. Kč) v obou letech.

Letiště budou v rámci privatizačního programu rozdělena do 5 skupin:

1. nejvýnosnější letiště Congonhas v São Paulo
2. Vitória (stát Espírito Santo) a Macaé (Rio de Janeiro)
3. letiště v tzv. „Turistickém okruhu“ v oblasti Severovýchodu: Recife (Pernambuco), Maceió (Alagoas), Aracaju (Sergipe), João Pessoa (Paraíba), Campina Grande (Paraíba) a Juazeiro (Bahia)
4. pět letišť ve státě Mato Grosso: Cuiabá, Rondonópolis, Sinop, Alta Floresta a Barra do Garças
5. Podíly ve výši 49 % dosud v držení státního provozovatele, společnosti Infraero, na letištích, jejichž koncese prodala již minulá vláda: Guarulhos (São Paulo), hlavní město Brasília (Distrito Federal), Galeão (Rio de Janeiro) a Confins (Minas Ferais).

Vláda uvedla, že současní soukromí provozovatelé budou mít v dražbách přednost. Pokud ji nebudou chtít využít, budou moci být předmětná aktiva vydražena či prodána prostřednictvím dvoustranných jednání se zájemci.

V současnosti se čile spekuluje o částce, kterou by vláda mohla za prodej koncesí na provoz zmíněných letišť utržit. V případě dražby koncese na provoz Congonhas, „malého“ letiště v  São Paulo, by podle expertů měla vyvolávací cena činit 4 mld. BRL. Vzhledem k naléhavosti, pokud jde o dosažení příjmů do státní pokladny, dojde také ke změně oproti dřívějším prodejům koncesí. Zatímco dříve mohli vítězové vypsaných výběrových řízení splácet vydraženou cenu během celého období platnosti koncese ve stejných splátkách (během vlády prezidentky D. Rousseff) či hradili zpočátku jen 25 % ceny a celé ážio (při prodeji čtyř letišť v březnu 2017), nyní je již zřejmé, že minimálně v případě letiště Congonhas bude nutno splatit 100 % ceny již při podpisu smlouvy.

Plánovaná privatizace nicméně naráží na hlasy celé řady kritiků, mezi něž patří například i ministr dopravy a zejména vedení státního provozovatele Infraero. Hlavní argumenty kritiků spočívají v tom, že krok vlády je krátkozraký, neboť jeho jediným cílem je jednorázově přispět k příjmům státního rozpočtu. Společnost Infraero pak argumentuje, že přijde-li o příjmy z nejvýnosnějších letišť (např. letiště Congonhas vydělává cca 300 mil. BRL ročně), bude to silně kompromitovat provoz menších, z hlediska provozu méně zajímavých, nicméně neméně potřebných leteckých uzlů.
 

Ing. Petr Klíma, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Brazílii