Podle brazilského federálního Ministerstva pro těžbu a energetiku v zemi existuje potenciál výroby zeleného vodíku ve výši 1,8 gigatun ročně a v současné době se rozvíjí přibližně 40 výrobních projektů s celkovými investicemi okolo 30 mld. USD. Řada z nich bude podle všeho směřovat do severních a severovýchodních států Brazílie, nejchudších častí země sužované pravidelnými obdobími sucha. Geografické umístění činí tuto oblasti již nyní největším producentem solární a větrné energie v zemi, kterou bude možné využít právě na produkci vodíku. Strategická poloha a přístup k moři současně vytvářejí příznivé předpoklady pro jeho export do dalších zemí. Hybnou silou pro rozvoj domácí výroby zeleného vodíku je kromě příjmů exportu i nezbytnost dekarbonizovat vlastního domácí průmyslovou produkci.

Konkurenční výhodou Brazílie je i cena – její zelený vodík by mohl být nejlevnější na světě. Podle dostupných analýz společnosti Mckinsey by Brazílie mohla do roku 2030 vyvážet zelený vodík v hodnotě mezi 1-2 mld.  USD, do roku 2040 až 4-6 mld. USD. Předpokládá se, že většina produkce bude směřovat do EU nebo USA. Pro financování tak náročných investičních projektů Brazílie pochopitelně hledá zahraniční partnery, zájem již projevilo více než 15 zemí: vedle USA a Číny pochází řada investorů či zájemců z evropských zemí, především z Německa.

Honba za zeleným vodíkem

Za kolébku obnovitelné energie v Brazílii je všeobecně označován stát Ceará. Solární energie v Ceará má kapacitní potenciál 643 GW, větrná onshore 94 GW, offshore 117 GW a hybridní energie 137 GW. Stát Ceará v současné době představuje více než 30 % celkové kapacity větrné energie v Brazílii, což ho staví na druhé místo mezi jednotlivými státy brazilské federace. První světový patent na průmyslovou produkci biodieselu z roku 1980 pochází právě ze Ceará, v municipiu Tauá byla v roce 2011 spuštěna první solární elektrárna v Jižní Americe a v roce 2022 byla ve výrobním komplexu přístavu Pecém vyrobena první molekula zeleného vodíku.

Ačkoliv téma rezonuje napříč státy federace, sázku na rozvoj výroby zeleného vodíku stvrdilo rozhodnutí vlády státu Ceará v roce 2021, kdy byly položeny základy Hubu zeleného vodíku. Jeho součástí je i průmyslový a přístavní komplex Pecém, který obsahuje také exportní zónu, dva offshore přístavní terminály, jeden multifukční terminál a onshore skladovací plochy. V roce 2018 do projektu investičně vstoupil rotterdamský přístav s podílem 30 %, vláda státu Ceará si drží 70 %. Investiční účast na projektu se postupně rozšiřuje, kromě domácích firem jsou oznámeny investice z Austrálie, Francie, USA, Nizozemska a Portugalska. S dalšími společnostmi z Německa, Číny, Španělska, Švýcarska, Itálie nebo Spojeného království bylo podepsáno celkem 32 Memorand o spolupráci, potvrzující investiční záměr. Pro projekt však bylo zásadním krokem vytvoření tzv. „námořního koridoru zeleného vodíku“ mezi přístavem Pecém a nizozemským Rotterdamem v květnu 2023, který propojí výrobu a dopravu produktu z Brazílie do Nizozemska.

Jiný případ: stát Piauí

Dosud nevětší brazilský projekt na výrobu zeleného vodíku (a také amoniaku) a zároveň i jeden z největších projektů na světě – Green Energy Park Piauí – byl odstartován v polovině prosince roku 2023 v Piauí, dalším severním státu Brazílie. Ten z 27 států brazilské federace dnes zaujímá z ekonomického hlediska až 21. místo a podílí se na celkovém HDP pouze 0,7 %. Stát má však výborné předpoklady právě pro výrobu zeleného vodíku, produkci čistých energií, dostatek vody a vybudování exportní zóny s fiskálními výhodami. Ve městě Parnaíba bude ve spolupráci se soukromými firmami investováno v rámci Hub H2 Piauí do roku 2035 celkem 200 mld. BRL (necelý 1 bil. Kč) a vznikne 20 tis. pracovních příležitostí. Celková produkce by měla činit až 10 GW. Zkušební výroby započala v roce 2024, s plným výrobním výkonem se počítá ke konci roku 2025. To vše v rámci komplexu, jehož součástí bude přístav Porto Piauí i zmíněná exportní zóna (ZPE) Parnaíba.

Zelený vodík z Piauí, a to v podobě zkapalněného amoniaku, bude určen především na vývoz do Evropy, konkrétně do chorvatského přístavu Krk, odkud bude zásobovat zejména jižní Německo a severní Itálii. Piauí předpokládá rovněž vývozy na Blízký východ a do Asie. Na konci listopadu 2023 předsedkyně Evropské komise, Ursula von de Leyenová, během European Hydrogen Week přislíbila podporu této ambiciózní iniciativě ze strany Evropské unie ve výši 2 mld. EUR. Tento projekt se tak stává jedním z klíčových částí Global Gateway v Brazílii. Za zmínku stojí i skutečnost, že stát Piauí je již dnes postaven výhradně na obnovitelných zdrojích, 100 % energetického mixu tvoří vodní, větrná a solární energie.

Jak je z výše uvedeného zřejmé, Brazílie vsadila na budoucnost spojenou se zeleným vodíkem a její investiční plány jsou značně ambiciózní – v současné není takřka výzkumná instituce, která by se v nějakém ohledu o toto téma nezajímala. K realizaci pochopitelně potřebuje zahraniční partnery: na brazilském trhu operuje již dlouhodobě řada silných hráčů, prostor je ale i pro další soukromé firmy, včetně těch českých. A to i pozici dodavatelů či subdodavatelů zařízení pro vznikající výrobu, dopravní infrastrukturu či návazné služby.