Po Curitibě a São Paulu tak autoři projektu antropoložka Fernanda Maranhão a filmař a novinář Marcelo Miguel, ve spolupráci s velvyslanectvím České republiky v Brazílii,  představili osobnost Vladimíra Kozáka  i na Institutu sociálních věd (Instituto de Ciências Sociais) univerzity UnB v hlavním městě.

Součástí projekce v Brasília byla přednáška Marcela Miguela „Vladimír Kozák – Čech, který zobrazil Brazílii domorodých obyvatel“ (Vladimir Kozák – O tcheco que retratou o Brasil dos Povos Originários), přednáška Fernandy Maranhão „Kozák a rituál Jawari“ (O Ritual do Jawari), promítnutí dokumentárního filmu „Kozák a rituál Jawari“ a prezentace knihy obou autorů „Kozák a domorodé obyvatelstvo Brazílie“ (Kozák e os Povos Indígenas do Brasil).  Součástí projektu byla i panelová výstava z černobílých fotografií Vladimíra Kozáka z 50. let a barevných fotografií dvojice Miguel – Maranhão.

Jedná se o ojedinělý projekt, jehož cílem je popularizace osobnosti Vladimíra Kozáka a jeho studia původních obyvatel zejména ve státech Mato Grosso, Mato Grosso do Sul a Paraná (Alto Xingu, Bororo, Jawari apod). Kozák několik desítek let mapoval kmenty původních obyvatel, které v řadě případů dnes již neexistují a tak jsou zejména Kozákovy filmy jedinečným dokumentárním materiálem části brazilské historie. Fernanda Maranhão se dlouhodobě věnovala studiu Kozákova díla v Museu Paranaense v Curitibě, kde Vladimír Kozák mezi léty 1924 – 1979 působil a zřejmě je jednou z jeho největších znalců. Kozákovy sbírky však čítají obrovské množství dalšího materiálu, který dosud nebyl zcela prozkoumán (deníky) nebo nikdy nebyl vystaven veřejnosti a nachází se v depozitáři muzea v Curitibě (kresby fauny i flóry a domorodého obyvatelstva). 

Projekt by měl pokračovat i v roce 2025, a to v městěch, kde Vladimír Kozák žil  či působil a následně i ve státech Brazílie, kde je silná přítomnost domorodého obyvatelstva.