Revidovaná verze zákona vejde v účinnost 1. listopadu 2019. Očekávají se i další legislativní změny. Mezi již schválené patří nový zákon o zahraničních investicích, který má od 1. ledna 2020 zcela zakázat nucený transfer technologií. Pracuje se na aktualizaci zákona o patentech a vznikají nové soudy pro duševní vlastnictví. To vše budí dojem, že systém ochrany duševního vlastnictví se v Číně vyvíjí pozitivním směrem vpřed. Je tomu skutečně tak?

Místní odborníci na ochranu práv duševního vlastnictví se vesměs shodují, že Čína v této oblasti, oproti situaci před 10 či více lety, udělala znatelný krok vpřed. Na druhou stranu, zdaleka největší podíl v mezinárodním obchodě zadrženého padělaného zboží stále pochází z Číny a s různými pokusy o kopírování či parazitování na známých značkách se v Číně stále ve velké míře setkávají firmy jak domácího, tak zahraničního původu včetně těch českých. Pro další pozitivní vývoj bude klíčová vůle čínské vlády nová pravidla efektivně vynucovat. S tím je spojená také otázka nezávislosti čínského soudnictví, které v případě krizových situací (např. prohloubení obchodní války s USA) může mít tendenci, v čínské realitě zcela neexistujícího oddělení moci soudní a výkonné, vycházet vstříc politickými přáním a náladám.

Přesto se lze oprávněně domnívat, že ve střednědobém či dlouhodobém horizontu Čína usiluje a nadále bude usilovat o posilování efektivní ochrany práv duševního vlastnictví. Hlavním důvodem je deklarovaná snaha v podobě národní strategie posouvat čínskou ekonomiku směrem ke stále většímu důrazu na inovace. Čína se má podle plánu stát do roku 2020 „inovativní zemí“, v roce 2035 se má zařadit mezi „přední inovativní země“ a do roku 2050 si klade za cíl stát se světovou velmocí v oblasti vědecko-technických inovací. Byť i domácí experti přiznávají, že stále ještě jde spíše o „kvantitu namísto kvality“, Čína je už řadu let na předních světových pozicích v počtu podaných žádostí o registraci patentů. Efektivní ochrana práv duševního vlastnictví je nástrojem, jak zvýšit motivaci subjektů a výkonnost celého hospodářského systému, který má nově stát právě na inovacích.

Efektivnější, než mezinárodní kritika bude nakonec tlak čínských firem, které se na extrémně konkurenčním domácím trhu potýkají, pokud jde o ochranu práv duševního vlastnictví, s podobným problémy, jako firmy zahraniční. Budou-li se čínské firmy díky státní podpoře i vlastním investicím do výzkumu a vývoje posouvat na nejvyšší světové pozice v dodavatelských řetězcích, budou to nakonec ony, kdo bude nejhlasitěji volat za skutečně účinnou ochranu těchto práv.

Platí a nadále bude platit, že české firmy, které uvažují o vstupu na čínský trh, by měly otázku ochrany vlastního know-how, ochranných značek apod. začít řešit co nejdříve, v ideálním případě už několik let před samotným pokusem skutečně vkročit na trh. Čína neuznává „senioritu“ značek, které jsou zavedené na zahraničních trzích. Klíčová je vždy registrace jména přímo v Číně a tam v zásadě platí, že kdo dřív přijde, ten má klíčovou výhodu. Po samotném vstupu na trh je potřeba dobře zvážit, jak efektivně rozdělit náklady na zápolení s neustálými pokusy o imitaci vlastních výrobků, který může připomínat boj s větrnými mlýny, a na cílené budování vlastní značky včetně např. efektivního systému ochranných a rozpoznávacích prvků, díky kterým si zákazník může snadno ověřit pravost výrobku. Důležitý je důraz na vlastní inovace a snaha být před konkurenty včetně potenciálních imitátorů vždy o krok napřed.

Situaci v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví v Číně bude Velvyslanectví České republiky v Pekingu nadále sledovat. Firmám, které o vstupu na čínský trh uvažují nebo již přítomné jsou, můžeme jednoznačně doporučit služby projektu Evropské komise „China IPR SME Helpdesk“, který informuje o vývoji v této oblasti a poskytuje evropským firmám pestrou škálu užitečných a praktických rad a služeb. Zájmy evropských firem v této oblasti v Číně hají také další projekt Evropské komise, který je známý pod názvem „IP Key China“. V neposlední řadě tématu věnuje úzkou pozornost i Hospodářská komora EU v Číně, která má k němu zřízenou zvláštní pracovní skupinu a pravidelně také pořádá na toto téma veřejné semináře.

Autor: Dalibor Jenne, Ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v Pekingu