V rámci webináře vystoupil pan Adam Kupka, ekonomický diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu, pan Ondřej Zapletal, právník v čínské advokátní kanceláři Burkardt & Partner v Šanghaji, a pan Michal Bernert, zakladatel Bernert (Xiamen) IMP&EXP Co., Ltd.

Prezentující představili tři základní roviny – základní prověření a varovné signály, právní otázky a smlouvy, a kontrolu kvality při nákupu zboží z Čínské lidové republiky (“Čína” nebo “ČLR”).

Základní prověření obchodního partnera

Prvním krokem je zpravidla ověření obchodní licence čínské společnosti v oficiálním čínském registru (National Enterprise Credit Information Publicity System – gsxt.gov.cn).

Obchodní licence obsahuje tyto údaje o společnosti:

• Název firmy
• Sídlo
• Datum založení
• Druh společnosti
• Právního zástupce
• Základní kapitál
• Předmět podnikání

Společnosti založené v ČLR mají název firmy pouze v čínských znacích, který je take uveden na razítku firmy (vice informací k razítkům níže) a je klíčový k jednoznačné identifikaci čínského partnera.

Pokud čínský partner tvrdí, že je přímo výrobce, je důležité, aby předmět podnikání obsahoval výrazy 生产, 加工 či 制造 (výroba), které dokazují, že se společnost zabývá přímo výrobou a nejedná se pouze o obchodní společnost. To je klíčové pro následnou komunikaci i kontrolu kvality.

Varovný signál mohou vyslat rovněž webové stránky. Ty bývají v Číně označeny registračními prvky ICP 备案 (registrace u Ministerstva průmyslu a IT) a 公安备案 (bezpečnostní registrace u platformy pod Ministerstvem veřejné bezpečnosti). Obezřetnost se může vyplatit i u stránek, které jsou pouze v anglické verzi.

Pro více informací o čínském partnerovi je možné provést tzv. audit, který kromě likvidity z finanční zprávy, přehledu duševního vlastnictví a právních sporů zahrnuje také prověření skutečných vlastníků, porušení právních předpisů, atd. Před prvním nákupem se dále doporučuje osobní návštěva (továrny) čínského prartnera v Číně a vyžádání potřebné dokumentace (certifikáty, specifikace produktů atd.).

Co se týče platby, dodavatel by nejraději obdržel 100 % částky předem, odběratel naopak až po obdržení zboží. V praxi je pak obvyklý kompromis platby 30 % předem, zbylá částka až po nalodění zboží či při dalším způsobu jeho zajištění a následně při převzetí. Při platbě do Číny je základem zkontrolovat, zda se jedná o bankovní účet firemní či osobní, následně pak prověřit místo vedení bankovního účtu, tedy zda je veden v totožné provincii s tou, kde sídlí firma. Výraznou pozornost si pak zaslouží skutečnost, kdy čínská firma požaduje zaplatit danou částku na zahraniční účet. Převážně dříve společnosti používaly argument, že na čínský bankovní účet nelze ze zahraničí zasílat cizí měnu, toto tvrzení je však již neplatné.

Dalším důležitým bodem každé smlouvy či objednávky je razítko. To má v Číně výrazně větší váhu než v ČR, přičemž platí, že právně platné razítko je v Číně červené, kulaté s hvězdou uprostřed a názvem společnosti na okraji (viz příloha). Veškerá neoficiální razítka jsou (v případě právního sporu) neplatná.

Řada podvodných čínských firem se snaží nalákat zahraniční společnosti na nerealisticky výhodné nabídky, zejména ve vztahu k nákupu zboží. Čínská strana v takovém případě nabízí odkup významných objemů zboží, komunikace obvykle probíhá až nebývale hladce, návrh smlouvy je připraven během pár chvil (na rozdíl od klasického čínského zdlouhavého vyjednávání) a vše se zdá být veskrze pozitivní. Obvykle se však jedná o taktiku, kdy daná společnost pod příslibem velkého obchodu požádá zahraničního partnera o zaplacení zdánlivě drobných poplatků (zejména notářských). Jakmile je společnost zaplatí, z obchodu sejde.  

Právní otázky: role smluv, jazyk a řešení sporů

Písemná (a čínským partnerem orazítkovaná!) smlouva je základ vymahatelnosti Vašich nároků vůči čínskému prodávajícímu. Písemná smlouva soustředí všechny sjednané podmínky v jednom dokumentu. V praxi jsou podmínky koupě často rozptýleny v e-mailech, objednávkách a potvrzeních objednávek, což vede nejenom k nejasnostem ohledně obsahu smlouvy, ale také k častému opomenutí klíčových ujednání (např. odpovědnost za vady, záruka, rozhodné právo a řešení sporů).

Smlouva také slouží jako rámec pro případné mimosoudní jednání a je klíčovým důkazem v  řízení před civilními nebo rozhodčími soudy. Bez ní se pozice zahraničního kupujícího a šance na úspěšnou vymahatelnost jeho právních nároků výrazně oslabují.

Jazyk smlouvy: obvykle dvoujazyčně a s určenou prioritou. Čínské soudy vedou řízení a přijímají důkazy výhradně v čínštině, proto se doporučuje dvoujazyčná smlouva (čínština + čeština/angličtina) s jasným ujednáním, která verze má přednost v případě rozporu. Tím lze minimalizovat rizika následného nepřesného překladu.

Kde se případně soudit a podle jakého práva? Rozsudky českých soudů nejsou v ČLR obecně vykonatelné, proto se v praxi doporučuje sjednat čínský civilní  nebo v případě sporů se státními podniky nebo v některých „citlivých“ nebo technických otázkách, rozhodčí soud (např. CIETAC). Nálezy (zahraníčních) rozhodčích soudů lze v Číně vykonat. Řízení před rozhodčími soudy jsou však spojená s výrazně vyššími náklady než je tomu u řízeních před čínskými soudy. V případě dohohy o rozhodčím soudu je třeba rozhodčí doložku formulovat přesně (Dohoda o rozhodčím řízení, vymezení předmětu sporu, rozhodčí instituce, ale také místo, jazyk a počet rozhodců), jinak hrozí její neplatnost.  

Strany se mohou volně dohodnout na tzv. rozhodném právu, tedy právu země, kterým se řídí práva, povinnosti a take nároky stran kupní smlouvy. Pokud si strany rozhodné právo nezvolily, je třeba určit rozhodé právo podle kolizních norem, což vede k nejistotě a zvyšuje celkové náklady sporu. V praxi je běžné vyloučení Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (CISG) ve smlouvě, protože ne všechny soudy v Číně s ní jsou dostatečně obeznámeny a bud’ ji aplikují nejednotně nebo ji neplikují vůbec a rozhodují spor pouze podle čínského práva.

Co má být ve smlouvě (příklady podstatných náležitostí):

• Identifikace stran v čínštině (název, registrační číslo, sídlo) + bankovní účet téže právnické osoby, pozor na možné schéma společnost sídlící v pevninské Číně, avšak s účtem v Hongkongu.
• Označení zboží a množství a cena
• Technická specifikace a balení jako závazné a měřitelné parametry
• Kontroly kvality (PPI/DPI/PSI), AQL prahy a platební podmínky navázané na výsledky inspekcí
• Dodací podmínky a pojištění
• Záruka a následky vad/prodlení (oprava, doplnění kusů, slevy, smluvní pokuty; právo na odstoupení po dosažení prahu)
• Ochrana práv duševního vlatnictví, mlčenlivost a exkluzivita (zejména v případě OEM výroby)
• Rozhodné právo a způsob řešení sporů
• Smluvní pokuty a právo odstoupení od smlouvy

 

Kontrola kvality: Golden Sample, PPI–DPI–PSI a AQL v praxi

V Číně lze nalézt kvalitní společnosti, ale i ty bez systému řízení kvality, klíčové je tak nastavit vlastní dohled.  Nespoléhejte se na první vzorek; nastavte si systematickou kontrolu celého výrobního cyklu.

Objednávka není jen faktura. Musí obsahovat kompletní dokumentaci:výkresy (2D/3D), tolerance, materiály, barevné standardy a požadované zkoušky i obaly/kartony (typ, tloušťka, nosnost, značení).  Zásadním krokem je schválení tzv. Golden Sample (zlatého vzorku). Ten slouží jako závazný etalon pro celou sérii a jako referenční kus pro inspektory.

Tři pilíře inspekce:

• PPI (Pre‑Production Inspection) – ověření materiálů, komponentů a připravenosti linky ještě před spuštěním výroby.
• DPI (During Production Inspection) – kontrola při dokončení cca 20–50 % série; včas zachytí záměnu materiálu, procesní chyby i odchylky od „zlatého vzorku“, kdy je náprava stále poměrně levná.
• PSI (Pre‑Shipment Inspection) – fnální kontrola před odesláním. Testuje se funkce, vzhled a balení. Doporučuje se spojit s kontrolou nakládky (množství, uložení v kontejneru a fotodokumentace).

 Tip z praxe: K hodnocení použijte standard AQL (Acceptable Quality Level). Ten statisticky určuje, kolik vad (kritických, hlavních, drobných) je v dávce ještě přípustných. Pro běžné spotřební zboží se často používá AQL 0 (kritické vady), 2.5 (hlavní/výrazné vady) a 4.0 (drobné). Vždy je třeba AQL přizpůsobit produktu a cílovému trhu.

Příklady z praxe: DPI v časné fázi odhalila záměnu materiálu za levnější, vizuálně těžko rozlišitelnou alternativu – výroba byla pozastavena a materiál vyměněn na náklady továrny. PSI zase zachytila nedostatečně pevné kartony - preventivní přebalení před nakládkou zamezilo škodám v dopravě. V obou případech byla náprava v Číně řádově levnější než pozdější reklamace v EU.

 

Základní rady a postup

1. Prověřit → Smluvně ukotvit → Kontrolovat. Tento řetězec nesmí mít slabý článek. Začněte hloubkovým auditem partnera. Následně uzavřete smlouvu, která není jen formalitou, ale obsahuje přesné technické specifikace a kontrolní mechanismy. Provádění inspekcí (PPI–DPI–PSI) pak smluvně nastavte jako podmínku pro uvolnění plateb.
2. Preferujte přímý vztah s výrobcem. Pokud pracujete přes prostředníka (trading company), trvejte na auditu továrny a přístupu do výroby.
3. Komunikujte „na důkaz“. Ptejte se na fázi výroby, žádejte průběžné fotografie z linky a potvrzujte jakékoliv změny či odchylky písemně (ideálně dodatkem ve smlouvě).
4. Navazujte peníze na kvalitu. Nikdy neplaťte 100 % předem, standardem je záloha kolem 30% a doplatit 70% až po úspěšné inspekci před odesláním zboží.

Bezpečný dovoz z Číny stojí na třech pilířích: důkladném ověření partnera a včasné identifikaci rizik, pevné a místně vymahatelné smlouvě a systematické kontrole kvality. Když tyto kroky spojíte do jednoho procesu, snížíte riziko zpoždění, sporů a nekvalitních dodávek, zároveň se tak pro vás může stat čínský dodavatelský řetězec z potenciální hrozby konkurenční výhodou.

V případě doplňujících dotazů, případně nejasností v prověření obchodního partnera se neváhejte obrátit na politicko-ekonomickou sekci velvyslanectví ČR v Pekingu – beijing.commerce@mzv.gov.cz.