Nový řecký „Střednědobý plán výzbroje na léta 2025 až 2036“ bude podle dostupných informací zahrnovat celkem 68 zbrojních programů v hodnotě přes čtvrt bilionu eur. Na jednu stranu bude Řecko pokračovat ve velkých akvizicích jako jsou francouzské fregaty nebo americké stíhačky F-35. Na stranu druhou bude rozvíjet také prvky jako jsou bezpilotní prostředky, kybernetický boj a aplikace umělé inteligence – stejně jako obranu proti nim.

Obecně se dá říct, že Řecko položí důraz na tyto oblasti:

► Vytvoření obranného „Achillova štítu“

Achillův štít bude pokrývat protiponorkovou, protiraketovou, protileteckou a protidronovou ochranu. Náklady na něj se budou pohybovat okolo 2,8 miliard eur a převážná část by měla být dokončena do roku 2027. Řecko aktuálně disponuje Patrioty, není ale vyloučen nákup nového systému v horizontu čtyř až pěti let. Řecko zkoumá možnosti spolupráce zejména s Izraelem a s Německem. Ve hře je i zapojení domácího protidronového systému Centaur.

► Posílení vojenského námořnictva

Posílení vojenského námořnictva by mělo zahrnovat pořízení nebo modernizaci fregat, pobřežních hlídkových plavidel, ponorek a raketových lodí. Dále modernizaci radarových a elektronických systémů čtyř fregat typu MEKO, ponorek typu 214 (tzv. „tiší lovci“ východního Středomoří) a raketových lodí Super Vita. Zřejmě se uvažuje také o nákupu dvou použitých fregat typu Bergamini od italského námořnictva.

► Modernizace vojenského letectva

Řecko plánuje nákup dvaceti bojových letounů F-35 s opcí na dalších dvacet kusů a upgrade letounů F16 block 50 na letouny F16 Viper. Dále se počítá s nákupem pětatřiceti transportních vrtulníků UH-60M Black Hawk.

► Pořízení, případně modernizaci systémů pro vedení elektronického a kybernetického boje, satelitních systémů, systémů velení a komunikace

► Začlenění různých bezpilotních systémů (UxV)

Řecko pracuje na výrobě svých vlastních dronů (UAV, ale zejm. USV), včetně sebevražedných verzí. Bezpilotní prostředky také nakupuje v zahraniční – např. se chystá pořídit 600 amerických dronů Switchblade 300 a 600 v hodnotě 75 milionů dolarů.

► Pořízení zbraní a munice pro všechny druhy vojsk včetně střel schopných strategického úderu do hloubky

Podle sdělovacích prostředků se rozhoduje mezi upgradem amerických MLRS a pořízením 36 nových odpalovačů raket Puls od izraelské Elbit. Řecko také údajně uvažuje o nákupu amerického systému Himars.

► Výcvik a vybavení „moderního bojovníka“ včetně nové uniformy

► Média spekulují také o obměně vozového parku a o modernizaci tanků Leopard 1 a 2.

Podrobnosti o konkrétních programech stále nejsou známy. Předpokládá se, že budou zveřejňovány postupně při jednotlivých tendrech, které vyhlašuje ministerstvo obrany. Známo je nicméně to, že Řecko bude do některých nových tendrů prosazovat zapojení domácího průmyslu a služeb, například pomocí výroby komponent nebo jejich montáže, alespoň ve výši 25 procent hodnoty projektu. Pro české firmy může jít o zajímavou pobídku pro nalezení partnera v Řecku. V zemi aktuálně působí kolem 250 firem s přesahem do obrany (viz Katalog řeckého obranného průmyslu v angličtině). Řecké firmy mají zkušenosti zejména s výrobou součástí plavidel, ponorek, obrněných vozidel a munice. Postupně přibývají výrobci bezpilotních prostředků.

Vláda by také chtěla podpořit domácí obranný výzkum a vývoj. Řecké centrum pro obranné investice (Hellenic Center for Defence Innovation, řecká zkratka ELKAK) ministerstva obrany se snaží vytvořit domácí ekosystém inovativních start-upů. V oblasti výzkumu se Řecko zajímá zejména o aplikace umělé inteligence, bezpilotní prostředky a elektronický boj. Na své projekty by rádo získalo podporu z evropských fondů, například nástroje SAFE (Security Action for Europe).

V případě zájmu českých firem je České velvyslanectví v Athénách připraveno poskytnout další informace.

Autorky: Martina Dočkalová, ekonomická diplomatka a Jitka Chromcová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví České republiky v Athénách