česky  ελληνικά  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: ©ÚJV Řež
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Facebook logo LinkedIn logo

Řecko poprvé v historii zvažuje jádro. Pomůže mu česká zkušenost?

Přestože slovo „atom“ pochází z řečtiny, nebylo v minulosti Řecko příliš dychtivým zastáncem jaderné energetiky. Nyní – mimo jiné díky nástupu nových technologií, aktivizaci sousedů i zvýšené poptávce po elektrické energii – se ale přístup řecké vlády začíná měnit. Přinese to příležitosti pro spolupráci s ČR?

Řecko, jako seizmicky velmi aktivní oblast, v minulosti o jadernou energetiku neusilovalo zejména z bezpečnostních důvodů. V posledních letech se zaměřilo na obnovitelné zdroje energie (OZE), které aktuálně vyrábějí více než polovinu elektrické energie v zemi. Jako baseload využívá energii ze zemního plynu (asi třetina produkce) a postupně uzavírá své uhelné elektrárny (pod pět procent produkce). V souvislosti s tím, jak narůstá poptávka po elektřině, a s evropskými plány na dekarbonizaci, ale Řecko v budoucnu bude potřebovat nějaký nový stabilní baseload zdroj jako doplněk OZE. Dle hodnocení řecké vlády je takovým ekologickým zdrojem jedině jádro, které navíc už využívá, nebo brzy využívat bude, i sousední Bulharsko, Turecko a Srbsko.

Pro ostrovy i pro lodě

Začátkem března 2026 premiér Kyriakos Mitsotakis vystoupil na summitu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) k jaderné energetice v Paříži. Sdělil, že Řecko považuje odklon EU od tohoto energetického zdroje za chybu a že bez něj se nám nemůže podařit posílit strategickou autonomii, konkurenceschopnost ani se přiblížit k dekarbonizačním cílům. Uvedl také, že Řecko plánuje prozkoumat možnosti zakomponování jaderné energie do svého energetického mixu, zejména v podobě malých modulárních reaktorů (SMR), které považuje za levnější, flexibilnější a bezpečnější alternativu. Vláda plánuje vytvořit výbor, který zhodnotí proveditelnost tohoto projektu v Řecku, specifikuje potřeby a vytipuje případná místa nových možných jaderných elektráren. Kromě míst na pevnině nebo na ostrovech se vláda zajímá také o novou technologii plovoucích jaderných elektráren, které by elektřinu dodávaly zejména do přístavů a pobřežních továren.

Dále Řecko zkoumá také možnosti použití jaderného pohonu na komerčních dopravních lodích. Mezi jeho výhody by patřila výměna paliva pouze jednou za pět až sedm let, což by navýšilo operační flexibilitu a pomohlo snížit volatilitu cen. Nadějí v tomto ohledu by mohly být i thoriové reaktory, hodnocené jako bezpečnější než klasické.

Česká expertíza

Tato změna energetické strategie nahrává rozvoji česko-řecké spolupráce. ČR je zakládajícím členem Evropské jaderné aliance, která propaguje jadernou energetiku jako nástroj dekarbonizace a energetické bezpečnosti. Řecko v červnu 2025 vyjádřilo zájem o členství a v říjnu 2025 se stalo pozorovatelem. Zatímco Řecko o jádru teprve uvažuje, česká zkušenost je delší než šedesát let. Vzhledem k naší rozsáhlé expertíze v průmyslu i ve výzkumu, se tak nabízí příležitost ke sdílení nejlepší praxe nebo spolupráce na vývoji SMRs – o které Řecko stojí obzvláště – jak pro pozemní aplikace, tak třeba i pro lodní dopravu.

Autorka: Martina Dočkalová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví České republiky v Athénách